Terapeutický půst: věda potvrzuje jeden z nejúčinnějších nástrojů regenerace těla

Sdílet

Terapeutický půst není krátkodobý experiment ani dietní trend. Je to řízený proces, který dává tělu prostor k regeneraci na úrovni metabolismu, imunity i buněčných funkcí. Nejnovější výzkumy i klinická praxe ukazují, že právě v období půstu se aktivují mechanismy, které běžná strava ani doplňky stravy nespouštějí – včetně snížení chronického zánětu a podpory buněčné obnovy. Právě proto se terapeutický půst stává součástí moderní longevity medicíny.

Zdroj: Žena-in.cz

„Když jsem s půstem začínal, nešlo mi jen o hubnutí. Bojoval jsem o zdraví. Bylo mi 53 let a prožíval jsem osobní krizi. Trápila mě nadváha, vysoký tlak, chronický zánět a pomalu jsem se propadal do deprese. Lékaři mi psali jeden recept za druhým až jsem pod tíhou léků začal ztrácet sám sebe,“ vypráví Miro Skořepa, Longevity Architect a zakladatel Zenith Swiss Longevity. „Pak jsem se rozhodl převzít kontrolu nad svým zdravím sám. Díky terapeutickému půstu jsem zhubnul přes 40 kilo, snížil svůj biologický věk a získal zpět životní energii. Zbavil jsem se zdravotních problémů, které jsem považoval za trvalé. To, co se děje uvnitř těla, je mnohem důležitější než číslo na váze,“ říká Miro Skořepa.

Nejde o dietu, terapeutický půst je řízený léčebný proces k upevnění zdraví a delšímu životu

Terapeutický půst není synonymum k hladovění. Nejnovější výzkumy ukazují, že je prospěšnou součástí širšího konceptu péče o zdraví a biologické stárnutí. Perfektní kondici, energii v pozdním věku a delší život si musíme zasloužit. Není to jen o tom, že se jednoho dne rozhodneme změnit přístup. Terapeutický půst, který trvá déle než 48 hodin, spouští v těle hlubší regenerační procesy, které je potřeba chápat a mít pod odborným dohledem. Vznikají takzvané ketolátky – alternativní palivo pro mozek i další orgány – a zároveň se výrazně aktivuje autofagie, přirozený mechanismus buněčné údržby. Zjednodušeně řečeno: tělo má poprvé po dlouhé době prostor uklidit a opravit samo sebe. Právě proto musí být delší terapeutický půst vždy řízený a kontrolovaný.

„Terapeutický půst vnímáme jako součást systematického přístupu k dlouhodobému zdraví a zpomalování biologického stárnutí. V Zenith Swiss Longevity Clinic stavíme každý program individuálně – na základě moderní diagnostiky, dat z vyšetření a celkového zdravotního stavu člověka. Klienti u nás neabsolvují jen samotnou fázi půstu, ale také cílenou přípravu organismu, průběžné sledování klíčových biologických ukazatelů a řízený návrat k běžnému stravování. Jen tak může mít terapeutický půst skutečný a dlouhodobý efekt,“ konstatuje Miro Skořepa.

Důležitou roli v celém procesu hraje digitální nástroj Nexus, který funguje jako osobní mapa zdraví v čase. Aplikace shromažďuje data z laboratorních vyšetření, klinických měření i z nositelných zařízení, a umožňuje tak sledovat biologický věk, metabolické a zánětlivé ukazatele, kvalitu spánku, regeneraci i reakci organismu na půst, následnou stravu a komplexní životní styl. Díky propojení objektivních dat má každý k dispozici konkrétní a dlouhodobý přehled o tom, co jeho tělu prospívá, co ho zatěžuje a jak se skutečně vyvíjí jeho zdravotní stav — nemusí se tedy spoléhat jen na subjektivní pocity, číslo na váze nebo zprávy od různých lékařů v různých zdravotnických zařízeních s odlišnými přístupy a praxí.

Vědecké studie přinášejí nové důkazy o regeneračních účincích terapeutického půstu

Nejnovější analýzy vědeckých studií publikovaných na přelomu let 2025 a 2026 přinášejí zásadní posun v chápání regeneračních mechanismů lidského organismu. Výzkumníci z MIT a Broad Institute v prosinci 2025 v prestižním časopise Nature popsali objev, který je označován za jeden z největších skoků v regenerativní medicíně za poslední dekádu. Studie se zaměřila na proces postupné involuce brzlíku – klíčového orgánu imunitního systému – a ukázala, že cílená aktivace regeneračních drah dokáže významně obnovit tvorbu a funkci imunitních buněk i u starších organismů.

„Tyto poznatky zapadají do širšího vědeckého kontextu terapeutického půstu. Nejnovější přehledy studií potvrzují, že jeho klíčovým mechanismem je aktivace autofagie – procesu, při němž buňky odstraňují poškozené struktury a nahrazují je funkčními,“ konstatuje prof. Jan Krejsek, imunolog a specialista na zánět, imunometabolismus a dlouhověkost. Tento „buněčný úklid“ je úzce propojen se snížením chronického zánětu, zlepšením inzulinové citlivosti a obnovou imunitních funkcí. Právě chronický zánět je přitom považován za jeden z hlavních biologických motorů stárnutí i rozvoje civilizačních onemocnění.

Na výsledky z MIT a Broad Institute zároveň navazují práce Columbia Stem Cell Initiative, které ukazují, že skutečný regenerační efekt nenastává pouze během samotného půstu, ale zejména ve fázi návratu k jídlu. Právě tehdy dochází k aktivaci kmenových buněk a obnově krvetvorby i imunitního systému v kvalitě blízké mladšímu biologickému věku. Terapeutický půst tak není pouhým omezením příjmu potravy, ale součástí řízeného regeneračního cyklu, který kombinuje buněčnou očistu, útlum zánětu a následnou obnovu tkání – princip, na němž dnes stojí moderní longevity medicína. „Terapeutický půst proto nelze chápat jako izolovaný experiment, ale jako celý proces, který musí být veden individuálně a s ohledem na zdravotní stav,“ říká Miro Skořepa.

„Imunitní systém nelze oddělovat od metabolismu. Dlouhodobý nadbytek energie a neustálý příjem potravy udržují organismus v chronickém zánětlivém režimu, který postupně oslabuje imunitní funkce,“ vysvětluje prof. Jan Krejsek. „Terapeutický půst, pokud je veden odborně a s jasnými pravidly, umožňuje tento stav přerušit a aktivovat přirozené regenerační mechanismy. Z imunologického hlediska dává tělu prostor obnovit rovnováhu a snížit zánětlivou zátěž, která je úzce spojena se stárnutím i řadou civilizačních onemocnění.“

Není půst jako půst — jeho délka rozhoduje o tom, co se bude dít v těle a jak bude „uklízet“

Významné rozdíly přinášejí jednotlivé délky půstu. Zatímco po 24 hodinách dochází zejména k metabolickému přepnutí z glukózy na tuky, delší půsty v řádu 48 až 72 hodin prohlubují autofagii a zasahují do regulace imunitních buněk. Tyto procesy jsou jedním z důvodů, proč se účinky terapeutického půstu neměří úbytkem kilogramů, ale změnami v biologických markerech a biologickém věku.

Moderní longevity medicína staví terapeutický půst do role strategického nástroje prevence a zdravého stárnutí, nikoli jako extrémní metodu pro vybrané jedince. „Nejde o to nejíst co nejdéle. Jde o to dát tělu šanci se opravit. A to se bez odborného vedení a pochopení biologických souvislostí neobejde,“ uzavírá Miro Skořepa.

Osobní zkušenost s terapeutickým půstem a zásadní proměnou zdraví stála nejen u vzniku kliniky Zenith Swiss Longevity, ale také u knihy Stárnout je přežitek, kterou Miro Skořepa napsal jako reakci na vlastní životní zlom. Kniha shrnuje principy moderní longevity medicíny, vysvětluje, proč stárnutí není nevyhnutelný proces, a ukazuje cestu, jak převzít odpovědnost za své zdraví dřív, než se objeví vážné potíže. Klinika Zenith Swiss Longevity spojuje v praxi osobní zkušenost s nejnovějšími vědeckými poznatky – propojuje vědecky podloženou diagnostiku, práci s biologickým věkem, životním stylem a terapeutickými nástroji, mezi které patří i řízený terapeutický půst.