Bílý smaltovaný hrnec s puntíky nebo v jednoduché barevné polevě míval doma skoro každý. Roky se povaloval po půdách a při jarním úklidu mířil bez lítosti do popelnice. Dnes po zachovalých sadách pátrají sběratelé od západních Čech po Ostravsko a za ten pravý kus dokážou pořádně připlatit. Zázraky od nich ale nečekejte, otlučený hrnec seženete za pár set korun. Kompletní a nepoškozená sada ve vzácnějším dekoru umí u sběratele atakovat i pětimístnou částku.
Odkud se ten smalt v českých kuchyních vzal Za většinou hrnců, které babičky schovávaly, stojí jihočeská značka Sfinx. V Českých Budějovicích se roku 1953 spojily tři tamní smaltovny do jednoho národního podniku. Tradice smaltérství ve městě je ale ještě starší a sahá do roku 1893, kdy tu vyrostla první továrna na smaltované plechové nádobí.
Firma postupně narostla do obřích rozměrů. Během sedmdesátých let dávala práci zhruba 2 700 zaměstnancům a její nádobí mířilo na trhy v osmdesáti zemích. Do poloviny osmdesátých let vyšplhala roční produkce na 8 000 tun, čímž se firma zařadila mezi evropskou špičku ve výrobě smaltu. Značka Sfinx nakonec přestala nádobí vyrábět v roce 2005, po více než sto letech výroby.
Přečtěte si také: Pekař radí Čechům. Udělejte s chlebem tuhle 1 věc a pečivo vydrží čerstvé i 180 dní
Právě proto se hrnce ocitly skoro v každé kuchyni. Vyráběly se v milionech kusů a sloužily celé roky.
Kolik za starou sadu reálně dostanete Napřed střízlivá čísla. Běžný smaltovaný hrnec, klidně i s drobnými odřeninami, se na bazarech prodává za sto až několik set korun. Kdo od první otlučené sady po babičce čeká zlatý důl, bude zklamaný.
Jiná čísla platí u kusů s dobře čitelnou značkou a pěkně zachovalým povrchem. Ty se v dražbách běžně vyšplhají na dva až pět tisíc korun a za skutečně bezchybný exemplář padne i víc než šest tisíc.
Přečtěte si také: Babiččin trik na knedlíky funguje pokaždé: stačí 1 lžíce do těsta a už vám nikdy nesednou
Prémiové ceny drží celé soupravy. Kupci o kompletní sadu v jednotném vzoru stojí víc než o pár nesourodých hrnků a citelně připlatí, pokud se dochovalo i víko nebo dobová krabice. U zachovalé sady s původním balením se nabídky na sběratelských portálech dostávají až na patnáct tisíc korun, i když jde spíš o výjimečné případy.
Na čem hodnota stojí a padá Nejcennější vodítko na hrnci nenajdete na jeho boku. Schovává se na dně, kde výrobce zanechal svou značku, někdy ražením do kovu, jindy tiskem pod sklovitou polevou. Občas ji doplňuje i nápis Made in Czechoslovakia. O hrnky, kde značka chybí nebo se nedá přečíst, sběratelé velký zájem nemají.
Druhým zásadním bodem je stav povrchu. Neporušená poleva je základ, na kterém stojí celá hodnota kusu. Stačí jedna prasklina nebo odštípnutý okraj, k plechu se dostane vlhkost, začne rezavět a z původní ceny v tisících zbyde jen zlomek.
Přečtěte si také: Prababičky to věděly: 1 lžička navíc do těsta a palačinky se vám přestanou lepit na pánev
O ceně smaltovaného kusu rozhoduje hlavně to, jestli je poleva celá. Ilustrační foto. Zdroj: Julia Filirovska / Pexels. Vyplatí se dávat pozor i na napodobeniny. Sběratelé chtějí originál, který nese drobné nedokonalosti a nestejně silnou vrstvu smaltu jako důkaz ruční výroby. Nové kopie působí až příliš dokonale a hladce, hodnotu srazí i přemalovaný nebo neodborně spravený povrch.
Na co se u konkrétního kusu zaměřit, shrnuje následující přehled:
Na čem záleží Hodnotu drží Hodnotu sráží Značka na dně čitelná značka ražená nebo tištěná na dně, nápis Made in Czechoslovakia chybějící nebo nečitelné označení Stav smaltu neporušená, celistvá sklovitá vrstva prasklý či odštípnutý smalt a rez pronikající pod polevu Původnost povrchu původní povrch se stopami ruční práce přestříkání, amatérská oprava nebo strojově hladká novodobá replika
Proč se z obyčejného hrnce stal poklad Přečtěte si také: Kdo má doma tenhle servis po babičce, ať ho nevyhazuje. Sběratelé za něj platí i 25 000 Kč
Za celým trendem stojí hlavně emoce. Když někdo utratí za obyčejný hrneček několik tisíc, platí spíš za návrat do dětství u babičky než za kus plechu. Přidala se i záliba v retro bydlení a záplava fotek, na kterých se dobový smalt vystavuje v moderních kuchyních.
Roli hraje i to, že pěkných originálů ubývá. Spousta smaltu skončila v odpadu při vyklízení bytů a chalup po sametové revoluci, takže zachovalých kompletů dnes koluje jen zlomek. Podle starožitníků míří dnes největší zájem na výrobky z let 1945 až 1980, kdy šla spolehlivost ruku v ruce s nápaditým vzhledem.
Než tedy příště ponesete starou sadu do sběru, otočte pár hrnců dnem vzhůru. Značka Sfinx a neporušený smalt totiž můžou znamenat, že v ruce držíte něco, po čem někdo jiný roky marně pátrá.
Přečtěte si také: Tvrdé pečivo už vás nikdy nenaštve. Stačí do sáčku přidat 1 věc, kterou najdete v každé lednici
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sfinx_(podnik), https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/smaltovny, https://dum.bazos.cz/inzeraty/smaltovany-hrnec/, https://casprobydleni.cz/domacnost/tohle-stare-kuchynske-nadobi-melo-skoncit-na-chalupe-dnes-po-nem-sberatele-jdou-jako-po-pokladu/jirinovak/, https://www.tiscali.cz/smaltovany-hrnek-s-puntiky-stal-v-kazde-kuchyni-za-zachovalou-sadu-dnes-sberatele-plati-az-15-000-kc-701203