5 min

Stačí úsměv, pochvala nebo krátký rozhovor. I malé projevy zájmu dokážou zlepšit den

Sdílet

Dennívýzva

Ráno si kupujete kávu a prohodíte několik vět s baristou, v práci kolegyni pochválíte outfit a večer vám přijde zpráva od kamarádky. Nejde o nic zásadního a hlubokomyslného, a přesto se cítíte o něco lépe. Právě tyto situace mají pro naši psychiku větší význam, než si obvykle připouštíme. Co přesně social snacking znamená a proč nás tolik ovlivňuje, vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Lucie Havlová.

Bavící se pár v kavárně

Zdroj: pexels/Mike Jones

Fenomén tzv. sociálních svačinek nebo mikrointerakcí popisuje Lucie Havlová jako běžnou, ale často přehlíženou součást každodenního fungování: „Je to malá dávka sociální energie, kterou si během dne dopřáváme. Krátké, nenáročné interakce jako úsměv, pozdrav nebo pár slov. Nemusí jít o hluboký rozhovor, přesto nám pomáhají cítit, že patříme mezi lidi kolem nás a že nejsme sami.“

Velký dopad na psychiku

Kontakt s druhými je jednou ze základních potřeb člověka. A neplatí to jen pro vztahy s rodinou či přáteli. „I malé interakce částečně naplňují naši potřebu blízkosti. Pomáhají nám cítit se klidnější, méně ve stresu a zároveň nám dávají pocit, že nás někdo vnímá,“ uvádí psycholožka a psychoterapeutka Lucie Havlová.

Právě pocit, že jsme viděni, je klíčový. Nemusí jít přitom o dlouhý a důvěrný rozhovor. Občas udělá své jeden krátký pohled z očí do očí nebo obyčejné „dobrý den“.

Nestačí mít pár blízkých lidí

Možná si říkáte, že máte partnera, rodinu a pár dobrých přátel. To ale někdy samo o sobě nestačí. „Naše psychika potřebuje i drobné mikro-kontakty. Je to jako s jídlem, kdy nestačí jen hlavní chod, potřebujeme i průběžné ‘svačiny’,“ přirovnává Lucie Havlová, která působí na platformě Terapie.cz. Právě tyto „sociální svačiny“ během dne vytvářejí pocit, že nejsme izolovaní, i když zrovna nejsme s nejbližšími.

b411726891518-obrazek.jpg.webp
Foto: pexels/Yura Forrat

Máme jich méně než dřív

Zkuste si vzpomenout, kolik takových interakcí jste měli včera a kolik jich měli lidé před dvaceti lety. Současná doba přirozené mikrointerakce omezuje, místo spontánních rozhovorů u pokladny máme samoobslužnou kasu a místo cesty do práce videohovor. „Home office, samoobslužné služby nebo větší závislost na online komunikaci ubírají příležitosti k drobným kontaktům, které dříve byly běžnou součástí dne,“ říká Lucie Havlová.

Prožijte je vědomě

Dobrou zprávou je, že social snacking není něco navíc. Už se děje, jen ho často přehlížíme. „Krátký hovor s kolegou, pár slov při objednávce kávy, úsměv na chodbě nebo oční kontakt bohatě stačí. Důležité je tyto momenty vůbec zaznamenat a vědomě je prožít,“ říká odbornice na duševní zdraví.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

5 věcí, které okamžitě přestaňte dělat, pokud nechcete škodit svému mozku

Pozor na online prostředí

V době, kdy máme neustále po ruce telefon, se nabízí otázka, zda naši potřebu nenaplní digitální kontakt. Zpráva nebo like sice na chvíli potěší, ale nenahradí fyzickou přítomnost, tón hlasu ani neverbální signály, které jsou pro pocit blízkosti zásadní. „Online interakce mohou nabídnout krátký pocit propojení a rychlé ujištění, že na nás někdo reaguje. Jsou ale slabé a pouze virtuální,“ upozorňuje Lucie Havlová.

V online prostředí můžeme snadno získat pocit, že jsme obklopeni lidmi, i když chybí skutečná blízkost. „Uvědomění této samoty pak může být nepříjemné a vést k tomu, že začneme vyhledávat další a další online interakce,“ dodává psycholožka.

Když se z toho stane návyk

Online prostředí může být v tomto ohledu zrádné. Nabízí rychlé a snadno dostupné sociální podněty, na které si můžeme lehce zvyknout. „Social snacking online vytváří návyk na rychlé a příjemné pocity. Protože jsou slabé, chceme je stále častěji a ve větších dávkách,“ přibližuje Lucie Havlová.

To se může promítnout i do toho, jak vztahy navazujeme a prožíváme. „Vztahy založené jen online se utvářejí jinak než ty reálné. Chybí nám skutečná interakce a principy z online prostředí se ne vždy dají přenést do reálného života,“ upozorňuje odbornice.

Pomáhá, nebo škodí?

Social snacking může mít i svou stinnou stránku. „Pokud jsou tyto drobné interakce pro člověka jediné nebo dominantní, mohou pocit osamělosti spíš prohlubovat. Nedokážou totiž nahradit důvěrnější vztahy, které jsou nezbytné pro pocit skutečného propojení,“ říká Lucie Havlová. Podobně to souvisí i se sebedůvěrou. Krátké reakce druhých nás sice potěší, ale jestliže máme jen ty, můžeme ztrácet pevnou půdu pod nohama.

d8a9c4f382892-obrazek.jpg.webp
Foto: Shutterstock

Jak poznat, že nám chybí

Nedostatek mikrointerakcí se přitom nemusí projevit jen samotou. „Můžeme mít pocit odpojení, i když jsme mezi lidmi. Často se pak zvyšuje potřeba komunikovat online nebo klesá motivace zapojovat se do běžných situací,“ popisuje odbornice z platformy Terapie.cz. Typické je i to, že se nám nechce dělat jednoduché věci jako pozdravit známého na ulici nebo se zapojit do konverzace v práci.

Některé skupiny lidí jsou přitom k „sociálnímu hladu“ náchylnější než jiné. Podle Lucie Havlové jde zejména o seniory, studenty, introverty nebo osoby se sociální úzkostí. Vyšší riziko hrozí také těm, kteří během dne nemají mnoho příležitostí setkávat se s ostatními. Právě u nich může nedostatek drobných interakcí zvyšovat pocit osamění a snižovat chuť zapojovat se do běžného života.

Začněte pomalu

Jak z toho ven, pokud si uvědomíme, že nám social snacking chybí? Nemusíte být extrovert ani se nutit do dlouhých rozhovorů. „Začněte malými kroky v běžných denních situacích, kdy si vědomě všimnete lidí kolem sebe. Stačí pohled, úsměv v tramvaji, mávnutí na někoho, koho potkáte nebo jednoduchý pozdrav. I krátké chvíle v kontaktu s druhými vám pomohou cítit se součástí společnosti,“ uzavírá psycholožka Lucie Havlová.

Mgr. Lucie Havlová

Lucie Havlová je psycholožka a psychoterapeutka, která se věnuje individuální terapii dospělých klientů. Zaměřuje se především na témata úzkostí, stresu, vztahových obtíží, sebehodnoty a každodenní psychické rovnováhy. Ve své praxi klade důraz na porozumění souvislostem mezi prožíváním, myšlením a opakujícími se životními situacemi. Pomáhá klientům lépe se orientovat ve vlastních emocích a nabízí praktické tipy na jejich efektivnější prožívání s důrazem na tělesný prožitek. Působí na platformě Terapie.cz.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Šedá zóna moderního randění. Možná, že jste v situationshipu i vy a ani o tom nevíte

Zdroj informací: tiskové informace, Mgr. Lucie Havlová

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Stačí úsměv, pochvala nebo krátký rozhovor. I malé projevy zájmu dokážou zlepšit den

Záběry jsou jednoznačné, Turek jel v odbočovacím pruhu rovně, má jasno Schillerová

Vzteklá dcera si lehla na cestu a odmítala vstát. Tatínek překonal nepřekonatelné a šikovně si s ní poradil

Prezident zareagoval na žádost Babiše, aby mlčel. Pavlova odpověď se mu nebude vůbec líbit

Argentinci předvedli další fenomenální obrat a jsou znovu ve finále

Po roce dřiny je ze strážníka městské policie jiný člověk: Shodil 48 kilo a našel sám sebe