Lékařka Wendy Susan Post se zabývá výzkumem náhlé srdeční smrti. Arytmii popisuje jako postižení převodního systému srdce. Ten řídí jednotlivé stahy srdečního svalu a určuje jejich rytmus i frekvenci. Když převodní systém nefunguje správně, srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo bez pravidelného rytmu.
Tři různá dělení arytmií a jediné, které říká, jak je která nebezpečná
Lékaři arytmie třídí třemi způsoby. Podle místa vzniku rozlišují sinusové, supraventrikulární a komorové. Podle frekvence je dělí na bradykardii, kdy srdce bije pomalu, a tachykardii, kdy bije rychle. Třetí dělení vychází z klinické závažnosti a rozlišuje arytmie benigní a maligní. Pro pacienta je nejdůležitější právě toto třetí dělení, protože jako jediné přímo říká, zda porucha ohrožuje život. Zbylá dvě popisují, kde a jak porucha vzniká.
Život ohrožuje jen část arytmií. Lékař by ale měl každou z nich podchytit a zvolit vhodnou léčbu, i když se zdá neškodná.
Převodní systém srdce může poškodit celá řada vlivů. Patří k nim ischemie, tedy nedokrvení tkáně, a hypoxie, při které tkáň nedostává dost kyslíku. Dalšími příčinami jsou zánět, porucha acidobazické rovnováhy, vrozené i získané anatomické změny na srdci a některé léky. Arytmii mohou vyvolat také odchylky v hladinách iontů v krvi, hlavně hořčíku, vápníku a draslíku.
Klidový tep pod 60 má i trénovaný sportovec
Bradykardie znamená, že srdce bije pomaleji než 60 tepů za minutu. Často se objevuje ve spánku nebo při tělesném uvolnění. Trénovaní sportovci ji mívají i v běžném klidu, aniž by šlo o nemoc. Pokud má bradykardie chorobnou příčinu, bývá to nejčastěji snížená činnost štítné žlázy (hypotyreóza), zánět srdce nebo infarkt myokardu.
Tachykardie začíná u 90 tepů za minutu a výš. Nejčastěji ji vyvolává sport nebo jiná fyzická námaha, takže tuto hranici běžně překročí každý, kdo vyběhne do kopce. Za rychlým tepem ale může stát i kardiovaskulární autonomní neuropatie.
U obou poruch tak stejné číslo může patřit zdravému sportovci i nemocnému člověku. Údaj z měřiče tepu proto o zdraví vypovídá jen spolu s informací, co člověk právě dělal a jaké nemoci má.
Která fibrilace je nejběžnější a která zabíjí nejčastěji
Fibrilace síní je nejběžnější arytmií na světě. Síně při ní pracují neuspořádaně a vzruchy na komory přecházejí nepravidelně. Zvyšuje úmrtnost a obvykle se ohlásí příznaky, kterých si člověk všimne: dušností, bušením srdce nebo svíravou bolestí na hrudi. Mezi její příčiny patří vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční a vady srdečních chlopní.
Fibrilace komor je nejčastější příčinou náhlého úmrtí a ohrožuje život okamžitě. Člověk při ní ztrácí vědomí, pulz nejde nahmatat a krevní tlak nejde změřit. Měřič tepu tedy v této chvíli nemá co zachytit.
Fibrilace komor často vzniká během akutního infarktu myokardu. Infarkt se tak v přehledu objevuje podruhé, protože patří i mezi chorobné příčiny bradykardie.
Na seznamu rizik je kromě kouření i spánková apnoe
Arytmie se často vyskytuje u více členů jedné rodiny a může vzniknout i po srdečním onemocnění, které člověk přechodil. Většinu dalších rizik lze ovlivnit vlastním chováním. Jde o kouření, nadváhu, sedavý způsob života, stravu s vysokým obsahem tuků, stres a zneužívání alkoholu nebo drog.
Mezi rizikové faktory patří také cukrovka a vysoký krevní tlak, který zároveň patří k příčinám fibrilace síní. Riziko arytmie zvyšuje i diagnóza spánkové apnoe.