Sirotkem během necelých 24 hodin: Díky velkorysému gestu císaře Františka Josefa I. potkalo nakonec Marii Rainerii štěstí i láska

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když v listopadu 1891 během jediné noci zemřeli na zápal plic oba její rodiče, devatenáctiletá Marie Raineria von Waideck zůstala na světě úplně sama. Jako dcera z nerovného, morganatického svazku rakouského arcivévody Jindřicha, pravnuka Marie Terezie, a operní pěvkyně Leopoldiny Hofmannové neměla mít nárok na nic než na zapomnění. Osud a nečekané gesto samotného císaře Františka Josefa I. však z opuštěného sirotka udělaly jednu z nejbohatších a nejšťastnějších nevěst tehdejší Evropy…

Marie Raineria z Waidecku

Zdroj: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 10.09.2026 11:00

Její otec, arcivévoda Jindřich, raději riskoval skandál, hněv rodiny i ztrátu postavení, jen aby si mohl vzít ženu svého srdce, krásnou, ale neurozenou zpěvačku Leopoldinu Hofmannovou. Tak se i stalo… Oženil se s ní tajně v únoru 1868 v Bolzanu - bez souhlasu císaře, který mu ho odmítl dát. Když se brzy vše „provalilo“, musel Jindřich splnit nemilosrdné habsburské podmínky: složit vojenské funkce (z armády vlastně odešel už měsíc před svatbou), vzdát se všech titulů a opustit se svojí ženou Rakousko-Uhersko.

Manželé se nejdříve usadili v Bavorsku, ale klid našli až ve švýcarském Lucernu. Se šlechtickým titulem von Waideck tu žili skromně, nenápadně, bez skandálů. Tady přišla v roce 1872 na svět Marie Raineria, jejich jediné dítě. Jelikož byla dcerou z morganatického sňatku, neměla automatický nárok na habsburské tituly, ani uznání ze strany císařského dvora. Možná to ale bylo právě její narození, co obměkčilo císařovo srdce. Ten totiž poslal Jindřichovi osobní dopis, kterým ho vzal na milost, vrátil mu titul arcivévody a manželství, byť morganatické, dodatečně uznal. Neurozené Leopoldině nejdříve povolil oficiálně užívat šlechtický predikát von Waideck a v roce 1878 ji pak dokonce povýšil na baronku.

7a3188199a044-obrazek.jpg.webp
Mladičká Marie Raineria
Foto: Friedrich Schiller (1850-1920), Public domain, via Wikimedia Commons

Díky císařově milosti se rodina mohla vrátit do vlasti, tedy do jižního Tyrolska, tehdy patřící Rakousko-Uhersku. Jindřich získal zpět nádherný palác v Bolzanu, dědictví po svém otci. Tady prožila v harmonickém prostředí své dětství Marie Rainerie. Její rodiče se hluboce milovali a byli tu velice oblíbení. Jindřich tu dokonce financoval stavbu slavné lázeňské promenády, která nesla jeho jméno. Marie Raineria tu tedy vyrůstala jako milovaná princezna, nikdo jí v tomto krásném městě nedával najevo její „nepatřičný“ původ.

Rodinná idyla však v listopadu 1891 končí. Tehdy došla do Bolzana pozvánka na velkou rodinnou událost – svatbu arcivévodkyně Luisy Toskánské se saským korunním princem Bedřichem Augustem. Rodina se ve Vídni ubytovala v luxusním hotelu Sacher. Sychravé vídeňské počasí se jim ale stalo osudným a oba rodiče dostali těžký zápal plic. Přes tu nejlepší lékařskou péči Leopoldina umírá přesně v den svých 49. narozenin, 29. listopadu 1891. Její milovaný manžel ji následuje po pouhých několika hodinách, hned následující ráno. Z devatenáctileté Marie Rainerie se rázem stává úplný sirotek. Pro mladou dívku to byla samozřejmě obrovská lidská tragédie.

ce34a5334d481-obrazek.jpg.webp
Marie Raineria společně s rodiči
Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Jako Romeo a Julie. Leopoldina Hofmannová a pravnuk Marie Terezie zemřeli v průběhu několika hodin

Protože ji otec Jindřich ve své závěti uvedl jako jedinou univerzální dědičku, podle běžného občanského práva měla logicky získat nemalé dědictví po něm i po svém dědečkovi. Mnohem horší však bylo, že z pohledu neúprosného habsburského rodového práva nebyla brána jako plně urozená. Kdyby císař chtěl, mohl uplatnit takzvaný fideikomis (rodové svěřenectví) a tvrdit, že majetky, které Jindřich užíval, patří celému rodu Habsburků a musí přejít na Jindřichovy rovnorodé bratry. František Josef I. však udělal nečekaně velkorysé gesto! Do závěti nijak nezasáhl a obrovské dědictví ponechal v plné míře osiřelé dívce.

1fd058e58e18e-obrazek.jpg.webp
Enrico Lucchesi-Palli sedící vedle Marie Rainiery von Waideck
Foto: Boston Public Library, Public domain, via Wikimedia Commons

Do té doby nenápadná Marie Raineria se rázem stala jednou z nejskvělejších partií Evropy. Na sňatkovém trhu její cena vyletěla raketově nahoru. Zájem byl veliký a mladá šlechtična si měla z čeho vybírat. Svého prince našla velmi brzy. Stal se jím Enrico Lucchesi-Palli, 11. princ di Campofranco a 6. vévoda della Grazia, jehož babičkou byla známá neapolská princezna, dcera sicilského krále. Tímto sňatkem Marie Raineria definitivně vstoupila do nejvyšších kruhů evropské aristokracie. A právě v té době udělal císař František Josef ještě jedno významné gesto. Těsně před svatbou v červenci 1892 oficiálně udělil Marii Rainerii titul hraběnky z Waidecku. Tím z ní veřejně sňal společenské stigma dítěte z nerovného svazku. Už nebyla tou odstrčenou dcerou „pouhé zpěvačky“, ale prominentní nevěstou, kterou si italský princ mohl vzít s hrdostí a bez obav, že by utrpěl jeho vlastní rodokmen.

Sňatkem Marie Raineria společensky ještě více povýšila a získala prestižní titul kněžny z Campofranco. Zbytek života prožila v luxusu a klidu, převážně v tyrolském Meranu a v Bolzanu – tehdy v Rakousku-Uhersku, dnes v Itálii – daleko od přísných a upjatých pravidel vídeňského dvora, který její matkou tolik opovrhoval. Její manželství s Enricem, v němž se narodila jediná dcera Maria Renata, bylo stejně harmonické jako manželství jejích rodičů, kteří však za své štěstí museli tak tvrdě bojovat. Marie Raineria zemřela jako uznávaná a nezávislá dáma velkého světa v únoru 1936 v Griesu u Bolzana ve věku 63 let…

Zdroje info: Gabriele Hasmann: Romantičtí Habsburkové, 2017, Hanne Egghardt: Milostné skandály v domě Habsburků, 2014, Wikipedie

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Královna Maria Christina prožila idylické dětství v Židlochovicích, ve Španělsku ji pak stíhala jedna rána za druhou

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Kladívkové prsty nevzniknou ze dne na den, ale mohou pořádně potrápit pohyb

Wegovy za mě těch 40 kg nezhodilo. Byla jsem to já, říká Simona

"Hubnoucí" injekce jsou trendem naší současné doby. Jedni je zatracují, druzí chválí. Jaká je cesta k...

Najednou mám pocit, že přítele vůbec neznám. Spolužáci prozradili jeho tajemství a já se topím v nejistotě, jestli chce fakt ženu, říká Tamara

Po třech letech bezproblémového vztahu si byla jistá, že tomuto muži jednou řekne ano. Až ji požádá o ruku....

Energie pro říjen 2026, výklad vědmy Wargany Pavlíny: Blíženci by si měli dát pozor, co a komu říkají, Váhy se seznámí s důležitými lidmi a Býky čeká odměna za tvrdou práci

Říjen přináší období, kdy se začne ukazovat, co má skutečně smysl dál rozvíjet a co je naopak čas nechat za...

Beatrix Bourbonská, nevlastní matka Karla IV., byla v Čechách krajně neoblíbená. Rozruch vzbudila svým porodem…

Získat si srdce české šlechty či poddaných po zemřelé Elišce Přemyslovně vlastně neměla šanci. Nejen že...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Sirotkem během necelých 24 hodin: Díky velkorysému gestu císaře Františka Josefa I. potkalo nakonec Marii Rainerii štěstí i láska

Co když Trump zaútočí na Kanadu? Země už má plán, počítá i s partyzánskou válkou

Annelie ze Zrádců má slavné rodiče. V posteli měla Mádla a výhru jí má zajistit tajný notýsek

Volby roku 1946: Poslední skutečně svobodné hlasování před komunistickým převratem mělo důležitý háček

KVÍZ: Jen opravdový fanoušek pozná všechny seriálové doktory. Otestujte se

Zima 2026 se bude podle meteorologů vymykat normálu: Podobný průběh jsme prý už dlouho nezažili