Mobilizace to není a nikdo nikam nenastupuje natrvalo. Velitel cvičení Mircea Gologan pro server G4Media upřesnil, že mezi povolanými budou i dva generálové v záloze. Úřadující ministr obrany Radu Miruța ve vysílání TVR odmítl, že by se cvičení konalo kvůli zvýšenému bezprostřednímu riziku. Souvislost s nočním incidentem u hranice je tedy jen časová. Cvičení s oficiálním označením MOBEX București-Ilfov 26 potrvá do 12. října a každý záložník na něm stráví den, který má uvedený v povolávacím rozkazu.
Za ignorování povolávacího rozkazu hrozí pokuta až 800 lei
Rumunská armáda pořádá cvičení MOBEX v různých částech země pravidelně. Bukurešť a Ilfov ho měly už loni pod označením B-IF-25, úřady ho ale tehdy záměrně omezily, aby hlavní město co nejméně zatížilo po ekonomické i společenské stránce. Letos se proto prověřují jednotky, které loni zůstaly stranou.
Metropole soustřeďuje vojenská velitelství, státní úřady, dopravní uzly i komunikační centra, a proto se do cvičení zapojují také civilní instituce. Vedle armády se ho účastní ministerstvo vnitra, zpravodajská služba SRI, Speciální telekomunikační služba STS a dokonce Národní správa věznic. Rozkazy záložníkům doručují lidé z resortu vnitra, takže už samotné svolání prověřuje, jak spolu úřady dokážou pracovat.
Kdo se k výcviku bez omluvy nedostaví, dopouští se přestupku. Zákon 446/2006 za něj stanoví pokutu od 100 do 800 lei podle toho, jak závažné porušení je.
Na jakých šest krizí teď NATO chce mít každý stát připravený?
Bukurešťské cvičení zapadá do změn, které Aliance za poslední dva roky provedla ve svém plánování. Na summitu ve Washingtonu v červenci 2024 poprvé formálně začlenila civilní plánování do obranného. Haagský summit o rok později přidal závazek vydávat až 1,5 % HDP na ochranu infrastruktury, sítí a civilní připravenost. Slovo „až“ z té částky dělá horní hranici, a kolik státy skutečně utratí, se z něj vyčíst nedá.
Dne 15. září 2026 NATO poprvé zveřejnilo své základní požadavky na odolnost. Popisuje v nich měřitelně, co musí členský stát zvládnout. Prvním scénářem je kontinuita vlády, tedy schopnost rozhodovat i ve chvíli, kdy zemi zasáhne destabilizační událost. Druhým jsou masové ztráty, při kterých zdravotní krize přeroste kapacitu běžného systému. Třetím je výpadek komunikací, proti kterému mají pomoci odolné telekomunikace a záložní sítě.
Zbylé tři scénáře míří na pohyb a provoz. Civilní doprava a hraniční přechody musí unést rychlý přesun aliančních vojsk. Energetika, vodárny a datová centra potřebují ochranu před sabotáží. Poslední scénář počítá s kaskádovou krizí, kdy vojenský a civilní tlak přijdou současně a selže několik systémů najednou. Žádná z těchto hrozeb není nová, nová jsou až veřejné metriky, podle kterých lze připravenost jednotlivých států posuzovat.
Dánové hlídkovali u obchodních center, Češi stavěli mostní provizoria
Rumunsko v tom není samo. Dánsko na začátku října 2026 zahájilo cvičení Blåtand, největší regionální cvičení domobrany za mnoho let. Vojáci hlídkovali u přístavů, radnic a obchodních center a spolupracovali s policií i energetickými firmami. Rumuni zkoušejí evidenci a svolání záložníků, Dánové vsadili na obranu území, kterou lidé vidí na vlastní oči.
V Česku prošla krajská vojenská velitelství v létě 2026 cvičením AFC 2026. To simulovalo, jak by se ozbrojené síly pro stav ohrožení státu doplňovaly lidmi ze zálohy a technikou z civilního sektoru. Na cvičení Hradba 2025 stavěli vojáci aktivní zálohy mostní provizoria a zasahovali proti simulovaným sabotérům u objektů typu Čepro nebo CETIN. Letošního Ample Strike 2026 se zúčastnilo 160 záložníků, nejvíc v historii tohoto cvičení.
Český branný zákon počítá s tím, že povolávací rozkaz dorazí nejméně 30 dnů předem. V krizi lze lhůtu zkrátit na tři dny. Voják aktivní zálohy smí cvičit až 12 týdnů ročně a má nárok na služné, náhradu mzdy, stravu a ubytování. Pravidla tedy existují, jenže žádné z uvedených cvičení zatím neukázalo, jak rychle by systém fungoval pod skutečným tlakem.
Sabotáže, atentáty, rušení signálu: proč stojí Rumunsko v první linii
Výroční zpráva generálního tajemníka NATO za rok 2024 popisuje důvody přímo jako pokračující eskalaci ruských destabilizačních aktivit vůči spojencům. Patří k nim sabotáže, pokusy o atentáty, kybernetické útoky, elektronické rušení a provokace na hranicích. Spojenci kvůli činnosti ruských zpravodajských služeb museli přijímat i vlastní protiopatření.
Aliance považuje Rumunsko za strategicky klíčovou zemi na východním křídle a v oblasti Černého moře. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 tam zřídila mnohonárodní bojové uskupení pod francouzským velením. Drony z ukrajinského bojiště opakovaně narušují vzdušný prostor v blízkosti rumunských hranic.
V červenci 2026 vydalo NATO také pokyny pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti odolnosti. Do obranného plánování podle nich vstupují energetické firmy, telekomunikační operátoři a poskytovatelé kosmických služeb.