Jednou z nejsledovanějších premiér před pár dny ukončeného festivalu Serial Killer byla dobová minisérie Rekord(wo)man, která pojednává o životě jedné z největších sportovních osobností první republiky i aféře, která nerezonovala pouze v Československu. Úvodní dvě epizody pak jasně ukazují, že seriál toho nabídne mnohem více než jen očekávaný herecký koncert Petra Uhlíka.
Zdena Koubková byla sportovkyní, která dvakrát překonala světový rekord v běhu na 800 metrů a ve stejné disciplíně dominovala na Světových ženských hrách v roce 1934 v Londýně. Byla obrovským sportovním talentem, který ovšem zažíval velký vnitřní boj. Po úspěšné tranzici se z ní však stal Zdeněk Koubek. Zdeněk se totiž narodil s variací pohlavních znaků a rodiče se ho rozhodli vychovávat jako dívku, i když se od ostatních holek lišil a v dětství ho považovali za monstrum.
Jeden z největších dobových skandálů ve světě sportu, v němž se řešila i otázka férovosti a dodržování zažitých pravidel, byl na světě. Koubek ovšem po letech zmatenosti poznal sám sebe, postavil se společenským konvencím a rozhodl se žít život podle svého. Na první pohled se jedná o velmi inspirativní příběh, jenž ani v moderním sportu neztratil nic ze své aktuálnosti a otevírá důležitá témata nejen okolo tranzice. Režisér Dan Wlodarczyk pak minisérii pojal tím nejvděčnějším diváckým způsobem a svým přístupem v prvních dvou dílech možná i malinko překvapil.
Úvod seriálu se soustředí na Zdenčiny první sportovní úspěchy, nevoli ostatních sportovkyň i přechod do Prahy, kde se Zdenka díky svým fyzickým dovednostem a síle prosazuje i mezi mužskými sportovci. Právě v situacích, kdy protagonistka všechny překvapuje svou fyzičkou a dokáže to ve fotbale nandat i zdánlivě silnějším mužům, přichází série až s nečekanou dávkou milého humoru. Koubková často pobaví publikum svou neotesaností, naivitou i rázností, jakou se umí prosadit v mužském kolektivu.
Počin přitom hlavní hrdinku nijak nesráží, nedělá si z její intersexuality či ani jedné stránky její osobnosti legraci. Naopak, k ústřednímu tématu tvůrci přistupují s velkou citlivostí bez zbytečného patosu, a i když humoru je zde místy možná až příliš, dokážou ve správných chvílích akcentovat i její vnitřní rozpolcenost a přinést i řadu dojímavějších momentů. Série drží určitou lehkost a místy téměř až háv retro komedie, zároveň ovšem stopáží čím dál více prostupují dramatičtější a osobnější pasáže a bude zajímavé sledovat, zda se projekt s velkou porcí humorných scén udrží i v dalších epizodách.
Empatickému přístupu nepomáhá jen scénář, ale také další bravurní herecká proměna Petra Uhlíka, jenž má po Hojerovi v Metodě Markovič nakročeno k dalšímu životnímu výkonu své kariéry. V kůži zmatené sportovní osobnosti netlačí nějak výrazně na pilu, vyhýbá se přehrávání a naopak velmi citlivě a soustředěně dokáže prodat jak ženské, tak mužské stránky své postavy. Zbytek obsazení zatím nedostává tolik prostoru vybudovat komplexnější figury, minimálně Josef Trojan, Marek Lambora či Elizaveta Maximová však dokážou i na menším prostoru vytvořit výrazné postavy.
Rekord(wo)man se zkrátka na Serial Killeru představil jako silné dobové drama, které svým divácky vstřícným stylem připomene Zátopka i další podobné dobově zaměřené tituly, a navíc se může chlubit špičkovou prvorepublikovou výpravou či kostýmy a poutavou kamerou. Na humor i diváckou líbivost se tu ale občas přece jen tlačí až příliš a teprve další díly proto asi naplno ukážou, jak moc se v tématu intersexuality a velké sportovní aféry půjde do hloubky. Jeden z nejvýraznějších počinů platformy Oneplay, který dorazí na platformu zřejmě začátkem příštího roku, by se tu ale pořád mohl vyklubat.
Podívejte se na žebříček nejlepších seriálů dostupných na platformě Oneplay.