3 min

První umělou hmotu lidstva používali hojně neandrtálci i Ötzi. Pro vědce byla dlouho záhadou

Sdílet

Tato černá, viskózní hmota se silným zápachem byla používána jako vysoce účinné víceúčelové lepidlo již před 45 000 lety; jiné zdroje uvádějí, že i neandrtálci ji používali před více než 200 000 lety. Navzdory svému univerzálnímu použití bylo pradávné lepidlo pro archeologii dlouhou dobu záhadou.

Zdroj: I AM JIFFY / Shutterstock

Březová smola je nejstarším univerzálním lepidlem v historii: Ötzi ji použil k připevnění hrotů šípů k násadě, jiní s ní lepili rozbitou keramiku nebo netěsnící kánoe. Nedávno věda rozluštila záhadu jeho výroby. Jeden detail však udivuje archeology dodnes: dva Ötziho šípy (Ötzi byl lovec z pozdního neolitu zavražděný před 5 300 lety – pozn.) byly připraveny k výstřelu, opatřeny trojitým radiálním lemováním a ostrými pazourkovými hroty pečlivě přilepenými k dříku březovou smolou.

Mohlo by vás zajímat: Ötzi po 30 letech: Vše bylo jinak! Nejnovější poznatky o jeho smrti a stavu mumie přepisují historii

Březová smola, také známá jako březový dehet, je černá, viskózní hmota se silným zápachem. Již dlouho je známo, že tato látka byla používána jako vysoce účinné víceúčelové lepidlo již před 45 000 lety; jiné zdroje předpokládají, že i neandrtálci používali březovou smůlu před více než 200 000 lety. Používala se k připevnění kamenných čepelí k dřevěným rukojetím nebo k lepení rozbité keramiky. Byla dokonce používána k utěsnění kánoí a lodí. Látka byla nalezena v mnoha táborech a osadách z období mezolitu a neolitu.

Neolitické znalosti nejen pyrolýzy

Navzdory svému univerzálnímu použití byla tato březová smola pro archeologii dlouhou dobu záhadou. Zpočátku badatelé ani nevěděli, co ty podivné prehistorické hrudky jsou – říkalo se jim „urnová nebo pohřební pryskyřice“, ale březová smola se neskládá ani z pryskyřice, ani z březové mízy. Donedávna se předpokládalo, že se získává doutnáním vnější, kožovité bílé kůry při teplotách téměř 350 stupňů Celsia a bez přístupu vzduchu, což je proces známý v chemii jako „destruktivní suchá destilace“ nebo „pyrolýza“. Tento proces, poměrně složitý, vyžaduje přítomnost hermeticky uzavřené keramické vypalovací komory a kontrolu teploty vypalování, což naznačuje, že již řemeslníci z neolitu měli úžasné technologické znalosti.

Studie zjišťuje, že neandrtálci vyráběli syntetický materiál podzemní destilací/pálením. Vědci z Eberhard Karls University of Tübingen a kolegové v Německu se blíže podívali na březový dehet používaný k připevnění neandertálských nástrojů a našli mnohem složitější techniku pro vytvoření lepidla, než se dříve myslelo. Zdroj: Pinterest

V roce 2019 však výzkumný tým z univerzity v Tübingenu zjistil, že výroba březové smoly je mnohem jednodušší. Březovou kůru stačí spálit v krbu, ve kterém jsou svisle umístěny kameny s hladkým povrchem. I při běžných teplotách vypalování a dokonce i bez vzduchotěsného těsnění se březová smola usadí na povrchu kamene již po třech hodinách a lze ji seškrábnout pro pozdější použití. Dnes archeologové předpokládají, že k objevu březové smoly došlo náhodou. Aby změkly, černé hrudky se zahřály a pak rozprostřely; u nástrojů, kamenných nožů a hrotů šípů byl spoj obvykle navíc omotáván rostlinným motouzem.

První umělá hmota lidstva

Březová smola je proto vůbec první umělou hmotou lidstva, která se používala dlouhou dobu: její výrobu popisuje Aristotelův žák Theophrastus, stejně jako římský historik Plinius starší ve své „Historia naturalis“. Ještě ve středověku se zařízení a nástroje lepily březovou smolou; teprve plastová revoluce v 19. století ukončila používání lepidla z doby kamenné.

Mohlo by vás zajímat: Výzkum kostí neandrtálců prokázal, že se živili mršinami, kočovali a nevymřeli, pouze odešli za zvěří kvůli klimatické změně

Za záhadou hledej (pra)ženu

Březová smola ale stále skrývá poslední záhadu. Na kusu nalezeném v Dánsku byly objeveny otisky lidských zubů, které stále obsahovaly použitelné množství DNA. Vědci zjistili, že hrudku smoly žvýkala před 5700 lety žena příbuzná lovcům a sběračům z kontinentální Evropy, která měla tmavou pleť, tmavě hnědé vlasy a modré oči. Věda dodnes nedokázala jednoznačně odpovědět, zda chtěla smůlu změkčit žvýkáním, ať už ji používala k péči o zuby, nebo zda první super lepidlo bylo také první žvýkačkou lidstva.

Zdroje článku: blog.nationalmuseum.ch, phys.org, nespechej.cz

Reklama

Vybrali jsme pro vás MAGAZÍNY A ZAJÍMAVOSTI

Češi mají jasno: Tohle je nejkrásnější jméno pro holčičku

Ačkoli v posledních letech přibylo v Česku netradičních jmen pro děti, statistiky ukazují, že klasiky jsou...

Proč si kočky vybírají jako nejpohodlnější místo ke spánku vaše nohy

Lámete si hlavu s tím, proč si kočka stele nejraději na Vás? Proč se jí spí nejlépe na Vašem klíně Vám...

Trudný konec lázeňské krasavice

Ano, vážení přátelé; všechno má svůj konec, a tak není divu, že rajské lázeňské dny skončily a je veta po...

Babiš se v Praze setká s šéfem NATO Ruttem, jednat budou o aliančních závazcích

Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve čtvrtek v Praze setká s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance...

Po pokusu o žhářský útok na synagogu v Londýně zadržela policie dva podezřelé

Po pokusu o žhářský útok na synagogu na severu Londýna zadržela policie dva podezřelé, informovala agentura...

Reklama

Lidi šokovalo video ze zásahu na motokrosu. Během přistání vrtulníku závod stále běžel

Obrovský hazard a nezodpovědnost ze strany pořadatele. Takto veřejnost komentuje událost, ke které došlo na...

Čeští senioři se dočkají nečekaného bonusu. Vláda schválila příspěvek, který vyplatí už v příštím měsíci

Senioři v Česku se mohou těšit na mimořádný finanční příspěvek. Kabinet rozhodl, že ho stát vyplatí už v...

Reklama

Doporučujeme

Právě u nás vyšlo

Fanoušky naštvali hned na začátku. Manželé Johasovi pak shodili 141 kilo a všem vytřeli zrak

První umělou hmotu lidstva používali hojně neandrtálci i Ötzi. Pro vědce byla dlouho záhadou

Fanoušky naštvali hned na začátku. Manželé Johasovi pak shodili 141 kilo a všem vytřeli zrak

"S Reyem bychom se v soukromí zabili," říká oblíbená moderátorka Lucie Borhyová

Základní instinkt: Podvod s kalhotkami, ukradený scénář a ztráta opatrovnictví syna

Ivana Tykač odpověděla, zda se pokusí stát prezidentkou. Řekla, o co nejvíc usiluje

Město s názvem jako náhodný stisk kláves: jeho příběh je ještě podivnější