3 min

Prostějovské oděvní školství má stopadesátiletou tradici. Na jeho počátku byla tkalcovská škola

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V Prostějově se ruční tkalcovství rozvíjelo již ve 14. století. Nejdříve se tkala jen sukna, později také lněné, kopřivové a bavlněné látky. Vlnu dodávalo okolí a zdejší soukeníci ji zpracovávali, bílili a barvili. Jejich výrobky putovaly na místní trh, ale i do Uher a Polska.

IMG_1762

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Známými ulicemi „tkalců“ byly ulice Petrská (nyní Wolkerova) a Újezd. Po třicetileté válce upadla výroba lněných pláten. Až koncem 19. století se tkalcovství oživilo výrobou bavlněných barchetů.

Prostějovští tkalci také usilovali o založení tkalcovské školy. V čele této iniciativy byl tkalcovský mistr, předseda prostějovského Společenstva tkalců a veřejný spolkový činitel František Možný. V roce 1872 dal městské radě podnět k založení školy. Rada ustavila komisi, která 3. června 1875 předložila zastupitelstvu stanovy. Následně byly schváleny a škola byla založena z obecních prostředků. Vyučování na ní bylo zahájeno 16. září 1875. Učitelem a správcem byl jmenován Ignác Streck. Byli zde ještě čtyři výpomocní učitelé a výuka probíhala ve dvou odděleních: ve dvouroční denní odborné škole tkalcovské a ve dvouročním večerním a nedělním kurzu pro tkalce.

Škola byla umístěna v bývalém kapucínském klášteře v Žešovské ulici (nyní Brněnské) a měla jen dílnu pro ruční tkalcovství. Od školního roku 1883/1884 byla přestěhována do uvolněných prostor budovy hlavní a nižší reálné školy ve Školní ulici a v roce 1884 do místnosti bývalé vyšší reálné školy v Palečkově ulici č. 1. V roce 1887 byla zestátněna. Postupně se rozšiřovala a rozvíjela. Zásluhu na tom měli ředitelé František Beroušek, František Bajer a Bohumil Suchý. V roce 1900 vznikla strojní dílna a potom přibyly kurzy účetnictví a kreslení střihů pro krejčí.

A jakým předmětům se zde žáci učili? Byly to například nauka o textilním zboží, nauka o strojích a pomůckách, měřičské rýsování, odborné kreslení, živnostenské počty a písemnictví a směnkářství a účetnictví. V této době vznikly v Prostějově mechanické tkalcovny Josefa Špačka a přádelny Wolf a Franže, čímž se prestiž školy opět posílila. Škola potom sídlila i v dalších prostorách města – Žižkovo náměstí 17 a Palackého 16.

Stabilní zázemí získala od roku 1919 v objektu bývalé německé dívčí školy v ulici Vápenice 1. To už měla 877 žáků, 30 tříd a 25 učitelů. Prostory budovy byly nedostačující, proto vedení města rozhodlo v roce 1926 o přístavbě a nadstavbě objektu. Ředitel Bohumil Suchý inicioval myšlenku zřídit mistrovskou školu krejčovskou, která měla zajistit odborníky nejen pro zakázkové krejčovství, ale i pro konfekční továrny. Ta také byla zřízena 1. října 1919 a sloučena s tkalcovskou školou pod názvem Státní odborná škola tkalcovská a krejčovská. Ke škole byly přičleněny oddělení pokračovacích škol pro krejčí a denní pokračovací školy pro dámské krejčovství. Škola měla významné postavení a vedle brněnské Vyšší textilní školy byla jedinou školou tohoto zaměření na Moravě a ve Slezsku.

V budově v ulici Vápenice škola sídlila i nadále. Tehdy byl v jejím vedení až do roku 1949 ředitel Karel Šimůnek. Školu provedl i těžkým válečným obdobím. V roce 1952 zanikla tkalcovská škola a škola potom dostala název Střední průmyslová škola oděvní. Pod tímto názvem fungovala až do roku 2011. Postupně se měnila z jakéhosi nadstavbového učiliště pro již vyučené živnostníky ve střední odbornou školu, jejíž studium bylo uzavřeno maturitní zkouškou. Část výuky probíhala v dílnách OP Prostějova a ve Výzkumné ústavu oděvním. V osmdesátých letech minulého století šili žáci školy pro OP Prostějov konfekci a prádlo.

Ve školním roce 2010/2011 se začalo pracovat na změnách, které ovlivnily po více jak sto letech existence školy její původní zaměření na oděvnictví. Od února 2011 má škola název Střední škola designu a módy Prostějov. Orientuje se moderním uměleckým směrem a studují se zde obory Multimediální tvorba, Užitá malba a design interiéru a Design oděvu. Hrdě navazuje na práci svých předchůdců. Stopadesátiletá tradice zkrátka zavazuje.

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Jak zemřel špičkový potápěč v Hranické propasti? Detaily záchranné akce popsal kolega

Pouť pro LGBT+ nebude. Olomoucké arcibiskupství ji zrušilo kvůli nenávistným reakcím

Olomoucké arcibiskupství zrušilo plánovanou zářijovou pouť pro LGBT+ věřící. Důvodem jsou nenávistné...

Přerov prosadil změny jihozápadního obchvatu města. Mádrův podjezd se rozšíří

Radnice v Přerově trvá na tom, aby součástí první etapy jihozápadního obchvatu města bylo i rozšíření...

Žirafí mládě se má v olomoucké zoo k světu. Ve volné přírodě druh pomalu vymírá

Vzácná žirafa Rothschildova ve volné přírodě pomalu vymírá. Jedním z nejvýraznějších evropských chovatelů...

Jsem turecký herec. Žena z Olomoucka naletěla podvodníkovi, přišla o osm milionů

Podvodník, který se vydával za tureckého herce Barise Arduce, připravil ženu z Olomoucka o více než 8...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

Prostějovské oděvní školství má stopadesátiletou tradici. Na jeho počátku byla tkalcovská škola

Mrtvému muži chtěli odebrat orgány, na sále se probral. Podobných případů jsou desítky

Zmrzlina vás dneska nespasí. Vědec vysvětluje, co jíst v tropech místo ní

„Zkuste si žít v Aši nebo Rumburku.“ Expert vysvětluje, kde se berou voliči Babiše

Vyjednavač Adam Dolník dostával lidi ze zajetí. Někdy rozhodovalo jediné špatně zvolené slovo

Aňa Geislerová koupila ruinu za miliony. Dnes její vila vypadá jako středomořský sen