2 min

Posouváme hodiny dopředu: Změna času přijde letos dříve než obvykle, může zhoršit nepříjemnou únavu

Sdílet

Změna času se každoročně vrací a letos nastane o něco dříve než loni. Přechod na letní čas přinese více světla ve večerních hodinách, ale stejně tak i možné potíže.

Zdroj: flazingo_photos / Creative Commons / CC-BY-SA 2.0

Obsah článku

Letní čas letos začne v noci ze soboty 28. na neděli 29. března, jak redakce VědaŽivě zjistila. Ve dvě hodiny ráno se ručičky hodin posunou na třetí a lidé tak přijdou o celou hodinu spánku. Odměnou za to sice budou delší večery, které většinu lidí potěší, ale pro organismus může být změna času přece jen trochu náročná.

Letos o den dřív než loni

Možná jste si všimli, že letos měníme čas o den dříve než minulý rok. Důvod je jednoduchý. Letní čas totiž v Evropské unii začíná vždy poslední neděli v březnu a tomu se musíme přizpůsobit i my (koneckonců je to logické, nikdo by nechtěl měnit čas uprostřed týdne).

V roce 2026 vychází poslední neděle právě na 29. března, a proto si hodiny posuneme o něco dřív než loni. Když už jsme u těch čísel – zimní čas se pak vrací vždy poslední neděli v říjnu. Celý systém je v Evropské unii sjednocený už od roku 1996 – není totiž žádoucí, aby se jednotlivé státy časově nerozcházely.

Proč se čas vlastně začal měnit

Myšlenka letního času ovšem není vůbec nová, jak se někteří jeho odpůrci snaží tvrdit. První experimenty s posouváním hodin se totiž objevily už během první světové války. Tehdy byla ve hře hlavně úspora energie. Lidé totiž díky delším světlým večerům měli méně svítit a spotřebovat méně elektřiny, což bylo vzhledem k jejímu nedostatku žádoucí.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Zeměpis 2.0 (@zemepis2.0)

Ve větším měřítku se systém rozšířil během energetických krizí ve 20. století. Jenže jak se ukazuje, dnešní svět funguje trochu jinak. Domácnosti dnes využívají mnoho energeticky náročných technologií, které běží bez ohledu na to, jestli je venku světlo nebo tma. Řada odborníků proto upozorňuje, že energetická úspora už není tak výrazná, jak se kdysi očekávalo. A místo pozitiv tak přináší spíše negativa.

Když biologické hodiny dostanou šok

Změna času může být pro naše tělo docela nepříjemná – a to především z biologické stránky. Náš organismus totiž funguje podle takzvaného cirkadiánního rytmu. Jednoduše řečeno, řídí se podle biologických hodin, které reagují na střídání světla a tmy. A když si „jen tak“ posuneme hodiny, musí naše tělo změnit i svoje vnitřní nastavení. A to obvykle neproběhne hned – někteří lidé mohou obtíže pociťovat i týdny!

Výzkumy ukazují, že lidé po přechodu na letní čas několik dní spí kratší dobu a jejich spánek je méně kvalitní. Častější bývá také únava, podrážděnost nebo horší soustředění. Zvyšuje se tak počet nehod i různých chyb v práci. Takže pozor na to!

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Jana Šrámčíková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Posouváme hodiny dopředu: Změna času přijde letos dříve než obvykle, může zhoršit nepříjemnou únavu

Mají být další Putinův cíl. V zemi přitvrzují proti Rusům, kolaborantů je čím dál víc

Pardubice - Třinec 1:2. Sedlák klopýtl a Kovařčík otočil průběh prvního finále

Před Laďkou Něrgešovou se mu třásla kolena, ze záchodů ho drsně vytáhla: Ondřej Brzobohatý kápl božskou

Soud poslal do vazby Američanku obviněnou v případu požáru ve zbrojovce LPP

„Toxický“ Trump se stává přítěží. Evropští národovci od něj dávají ruce pryč