Policie musí znovu otevřít kauzu možného týrání dětí s duševním postižením v pobytovém zařízení v Lipníku na Mladoboleslavsku, nařídil Ústavní soud (ÚS). Původně policie případ poslala do přestupkového řízení. Úspěšnou ústavní stížnost podal jeden z klientů zařízení. Důvodem pro zásah ÚS bylo porušení práva na účinné vyšetřování, plyne z nálezu . Na situaci v Domově pod lipou upozornil v roce 2022 ombudsman Stanislav Křeček, jeho kancelář nález přivítala. Středočeský kraj jako zřizovatel zařízení rozhodnutí soudu respektuje a bude dál spolpracovat při dořešení události, uvedl krajský radní pro sociální oblast Martin Hrabánek (ODS). Rozhodnutí policie a státního zastupitelství jsou nedostatečně odůvodněná, upozornil soud. "Nedostatečnost jejich odůvodnění je takové intenzity, že by vyžadovala zásah ÚS pravděpodobně v jakékoliv trestní věci dotýkající se lidských práv. Předmětná trestní věc je však značně specifická, čímž nároky na řádné odůvodnění neklesají, ale naopak rostou," řekl soudce zpravodaj Jan Svatoň. ÚS poukázal na zvláště zranitelné postavení stěžovatele. "Je důležité, že soud položil důraz na otázku zranitelnosti. Stěžovatelem bylo dítě s těžkým zdravotním znevýhodněním v ústavní péči," uvedl advokát Maroš Matiaško. Druhou relevantní okolností je podle soudu rozšířenost a dlouhodobost nepřijatelného chování popsaného jak ve zprávách veřejného ochránce práv, které iniciovaly trestní řízení, tak v policejním spisu. Podle dostupných informací spočívalo toto chování v bití, tahání za vlasy, užívání vulgárních výrazů či zanedbávání hygieny klientů. "Nejednalo se jen o tohoto klienta, ale o atmosféru v daném zařízení, o meziklientské násilí, které tam bylo tolerováno. Atmosféra v zařízení byla hodně problematická, vytvářela prostor pro beztrestnost a ospravedlňování násilí vůči klientům, dětem s těžkým zdravotním znevýhodněním," popsal Matiaško. Další problém podle ÚS spočívá v tom, že se policisté a žalobci nezabývali možnou trestněprávní odpovědností zařízení jako právnické osoby, respektive provozovatele, tedy Středočeského kraje. "Podle ÚS totiž nelze vyloučit trestní odpovědnost zařízení z pouhé skutečnosti, že jeho čtyři konkrétní zaměstnanci se dlouhodobě dopouštěli 'pouze' jednání kvalifikovaného jako přestupky," stojí v nálezu. "Rozhodnutí ÚS znovu potvrzuje, že stát musí v případech extrémně zranitelných lidí zajistit, aby vyšetřování bylo důkladné, citlivé a bez zbytečných průtahů. Zároveň si ceníme, že ÚS jasně pojmenoval nedostatky v dosavadním postupu. Orgány činné v trestním řízení musí věc znovu prověřit a srozumitelně vysvětlit, zda v zařízení nedošlo ke spáchání trestného činu," uvedla mluvčí kanceláře ombudsmana Michaela Vaisová. Středočeský kraj rozhodnutí ÚS respektuje, uvedl radní Hrabánek. "Od počátku, kdy se objevily informace o místním šetření pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv, a následném trestním oznámení, jsme k situaci přistoupili aktivně, s maximální snahou na prošetření případu a změně fungování organizace. Provedli jsme personální změny, realizovali doporučení Kanceláře veřejného ochránce práv a zahájili proces deinstitucionalizace zařízení. Jsme připraveni i nadále poskytnout maximální součinnost při dořešení této nešťastné události," uvedl Hrabánek. V roce 2022 navštívili Domov pod lípou pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv, brzy poté se obrátili na policii s trestním oznámením. V domově žily hlavně mentálně postižené děti. Ombudsman měl podezření, že personál s některými z nich zachází v rozporu s lidskoprávními závazky státu. Vedení domova i Středočeskému kraji tehdy zaslal zprávu z návštěvy, ve které oproti běžným kontrolním výstupům nenavrhoval jen dílčí opatření, ale komplexní změnu. Vedení kraje poté odvolalo ředitele domova a slíbilo transformaci zařízení. Policie se trestním oznámením zabývala až do roku 2024 a nakonec případ předala do přestupkového řízení na městský úřad, výsledek nezná ani advokát Matiaško. Přestupku se podle policistů mohli dopustit čtyři zaměstnanci tím, že páchali fyzické a psychické násilí na klientech, u kterých vyvolávali pocit strachu a obavy z případné další újmy. Jejich počínání však nebylo natolik závažné, aby naplnilo znaky trestného činu týrání svěřené osoby nebo mučení a jiného nelidského a krutého zacházení. Jeden z klientů požádal okresní státní zastupitelství, aby postup policie přezkoumalo. Žalobci však nenašli důvod k zásahu, klient pak neuspěl ani u krajského státního zastupitelství, podle kterého policie případ prověřila dostatečně. Nyní se kriminalisté musí případem zabývat znovu a nedostatky napravit. Zdroj: ČTK