5 min

Pod polem u Chýště ležel poklad za 23,5 milionu Kč. Nálezce dostal odměnu 2 miliony a některé mince nemají na světě dvojníka

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Jeden denár z konce 10. století dokázal podle odborníků uživit člověka až dva měsíce. Na poli u Chýště jich někdo zakopal 1 669, a nikdy se pro ně nevrátil.

Pod polem u Chýště ležel poklad za 23,5 milionu Kč. Nálezce dostal odměnu 2 miliony a některé mince nemají na světě dvojníka

Zdroj: Foto: portableantiquities - licence CC BY 2.0

Obsah článku

Představte si minci o něco těžší než gram. Stříbrný kroužek, který byste přehlédli v dlani. Jenže v Čechách kolem roku 999 to nebyl drobák na chleba. Jeden takový denár odpovídal kupní síle, za niž průměrný člověk přežil až osm týdnů. A teď si představte, že jich 1 669 leželo pohromadě v keramické nádobě, jen pár centimetrů pod ornicí, u dálnice D11 nedaleko Pardubic. Východočeské muzeum soubor ocenilo na 23,5 milionu korun a označilo ho za největší český denárový poklad z přelomu 10. a 11. století. Když numismatici přepočítali kupní sílu celého depotu, dospěli k číslu, které se dá vyjádřit jedinou zkratkou: hodnota, za niž by šlo vyzbrojit armádu.

Jak se poklad dostal do země, a proč v ní zůstal tisíc let

Příběh začíná 2. prosince 2015, kdy anonymní nálezce odevzdal Východočeskému muzeu 780 mincí a zlomků. V létě 2016 následovala systematická dohledávka přímo na poli; archeologové skrývali ornici centimetr po centimetru a soubor narostl na konečných 1 669 položek. Mince původně ležely v keramické nádobě, kterou v průběhu staletí rozrušila orba. Pluh obsah roznesl po širší ploše, a bez detektoru kovů byl nález prakticky neviditelný.

Kdo nádobu zakopal? Jméno neznáme. Víme ale dost na to, abychom zúžili okruh. Denáry nebyly běžným oběživem, šlo o vysoce hodnotné stříbro určené pro velké transakce, uchování majetku nebo přesuny hotovosti na dlouhé vzdálenosti. Člověk, který disponoval sumou odpovídající více než 3 300 člověkoměsícům obživy, patřil jednoznačně k elitě: kupec, velmož, správce vojenské pokladny, případně někdo napojený na dálkový obchod. Naleziště leží v blízkosti důležité středověké obchodní stezky a mince byly ukryty krátce po vyražení; obojí podporuje scénář „peněz na cestě“, spěšně zahrabaných v okamžiku ohrožení.

Návrat majiteli znemožnila nejspíš doba sama. Boleslav II. zemřel v únoru 999, po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 se přemyslovský stát zmítal v nástupnických krizích. Smrt, zajetí, útěk, loupež; kterýkoli z těchto scénářů vysvětluje, proč si pro jmění nikdo nepřišel.

Co mince prozrazují o českém státu na konci 10. století

Numismatik Jiří Lukas, který soubor jako první odborně zpracoval, v něm identifikoval dvě výrazné vrstvy ražeb Boleslava II. Starší vrstva nese anglosaský vliv, takzvaný ethelredský typ s anglickými předlohami a jmény mincmistrů. Mladší typy z druhé poloviny 90. let přinášejí vlastní ikonografii: štíhlou ruku, kaplici, kříž a nápisy jako DEVS, BOZE či záhadné IEAH.

Mezi „hvězdami“ souboru vynikají tři kusy:

Typ Cach 226 s opisem BOLEZLAVS+DVX – chýšťský exemplář poprvé doplnil sestavě písmen IEAH plné knížecí jméno.
Dva zlomky denáru připisovaného Soběslavu Slavníkovci – mince dlouho považovaná za novodobé falzum; Chýšť potvrdil její pravost.
Mince se zkratkou MLICO – zkrácený název anglického Lincolnu, doklad přímého kontaktu s ostrovní ražbou.

Soubor navíc detailně mapuje produkci pražské i vyšehradské mincovny. Pražské ražby nesou častěji jména mincmistrů, vyšehradské je z rubů vypouštějí a lze je rozeznat podle specifického tvaru šípu vedle ruky. Pro chronologii raného českého mincovnictví je Chýšť klíčový pramen; ukazuje, že české mince nebyly izolovaná lokální kuriozita, ale typologicky reagovaly na západní vzory a obíhaly v prostředí celoevropského obchodu. Mincovnictví Boleslava II. tak fungovalo jako nástroj integrace českého státu do ekonomické a symbolické sféry Římské říše.

Dva miliony za poklad za 23,5 milionu: štědrost, nebo zákon?

Nálezce dostal od Pardubického kraje dva miliony korun. Média to tehdy podávala jako „asi desetinu ceny“, ale skutečný zákonný rámec je složitější. Ministerstvo kultury stanoví, že u archeologického nálezu z drahých kovů náleží odměna do výše ceny materiálu, nikoli do výše kulturně-historické hodnoty. Kraj sám v roce 2016 přiznal, že při doslovném výpočtu z ceny kovu by nálezné činilo asi 11 tisíc korun. Vyplacené dva miliony byly mimořádným motivačním rozhodnutím, nikoli zákonným automatem. Přepočteno na znaleckou hodnotu 23,5 milionu šlo zhruba o 8,5 procenta.

Pro srovnání: Poděbradský poklad, další významný český denárový depot z 10. století, čítá podle Polabského muzea více než 1 400 stříbrných denárů, tedy výrazně méně než Chýšť. Akademie věd označila chýšťský soubor za nejrozsáhlejší mincovní depot z 10. a počátku 11. století nalezený na českém území.

Kde si poklad prohlédnout, a co dělat, když najdete vlastní

V březnu 2020 byl chýšťský poklad prohlášen kulturní památkou. Od 14. prosince 2021 je součástí stálé numismatické expozice Východočeského muzea v Pardubicích nazvané Peníze si do hrobu nevezmeš. Ještě v dubnu 2026 muzeum nabízelo komentovanou kurátorskou prohlídku s výslovnou zmínkou o „dosud největším českém denárovém pokladu“.

A pokud byste na vlastní zahradě nebo v poli narazili na něco podobného? Zákon je jednoznačný:

Nález oznamte Archeologickému ústavu, nejbližšímu muzeu nebo přes obec, a to nejpozději druhý den po nálezu.
Naleziště i nález ponechte beze změny minimálně pět pracovních dnů do prohlídky odborníky.
Při stavebních pracích přerušte práce a informujte stavební úřad i orgán památkové péče.
Máte právo na odměnu a náhradu nutných nákladů, ale její výše závisí na typu nálezu, ne na vaší představě o jeho ceně.

Měřítko moci zakopané v ornici

Chýšťský depot není jen numismatická rarita. Je to hmotný důkaz, že po českém prostoru se na konci 10. století pohybovaly hotovosti daleko přesahující lokální směnu; peníze elity, vojska a dálkového obchodu. Někdo je v čase krize svěřil zemi u frekventované cesty. Země je držela tisíc let. A vrátila je v okamžiku, kdy je už nikdo nepotřeboval k přežití, jen k pochopení, jak vypadal svět, ve kterém jeden gram stříbra znamenal dva měsíce života.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Chybná trasa vozu přivedla Františka Ferdinanda před atentátníka Gavrila Principa

Útok lehké brigády u Balaklavy ovlivnil nepřesně předaný a špatně pochopený rozkaz

Stačilo pár neurčitých slov na kousku papíru a jedno gesto rukou, aby 673 britských jezdců zamířilo na...

Ženy s infarktem posílají lékaři domů 7× častěji než muže. Problém je v jednom slově

Vědecké stanovisko American Heart Association z února 2026 poprvé systematicky popisuje, proč urgentní...

Alexandr Makedonský nikdo neprohrál. Stačilu mu před každou bitvou udělat jednu jedinou věc a soupeře doslova roznesl

Makedonská armáda 4. století př. n. l. nebyla jen sbírka statečných mužů. Byl to první profesionální...

Viditelnost před srážkou Titaniku mohla zhoršit optická iluze nad hladinou oceánu

Britský historik Tim Maltin tvrdí, že v noci potopení Titaniku vytvořila teplotní inverze nad Atlantikem...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Pod polem u Chýště ležel poklad za 23,5 milionu Kč. Nálezce dostal odměnu 2 miliony a některé mince nemají na světě dvojníka

Bývalý profesor z Cambridge Jason Arday byl nalezen mrtvý

Tary se kaje kvůli dětskému campu. Přiznal pochybení a najal psycholožku

Nečekaná návštěva u Kvitové. Za její početnou rodinkou dorazila samotná tenisová královna Navrátilová

Šílenství na Klondiku. Sto tisíc lidí hnal sen o zlatě do mrazivého pekla, zbohatli hoteliéři i dědeček prezidenta

Stačí půl hodiny dvakrát týdně. Tento typ cvičení vyšel věda doporučuje pro kvalitnější spánek