Pět kilometrů pod hladinou Atlantiku leží tisíce sudů s radioaktivním odpadem. Vědci je poprvé podrobně zkoumají

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Více než 200 000 sudů s nízkoaktivním radioaktivním odpadem skončilo mezi 1949 a 1982 na dně severovýchodního Atlantiku, převážně v hloubce 3 až 5…

Nodssum

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 27.09.2026 09:30

Více než 200 000 sudů s nízkoaktivním radioaktivním odpadem skončilo mezi 1949 a 1982 na dně severovýchodního Atlantiku, převážně v hloubce 3 až 5 kilometrů. Odpad obsahoval mimo jiné cesium-137, izotopy plutonia a tritium. Největší objemy byly do oceánu ukládány v 70. letech, kdy šlo o tehdy povolený způsob likvidace radioaktivního odpadu. Na případ nyní upozornil server ScienceAlert.

Evropské země tehdy považovaly hluboké oceánské pláně za vhodné místo pro ukládání nízkoaktivního odpadu. Velká Británie během 34 plaveb mezi lety 1949 a 1982 potopila více než 140 000 sudů, Belgie přibližně 55 000 a Francie přes 46 000 v letech 1967 a 1969. Odpad byl často zpevněn bitumenem nebo betonem.

Podle tehdejších představ měly kontejnery zůstat neporušené dostatečně dlouho na to, aby se krátkodobé radionuklidy rozpadly. Některé látky však mohou přetrvávat podstatně déle. Mezi nalezenými radionuklidy jsou například kobalt-60, niob-94, cesium-137 a americium-241.

O skutečném stavu sudů však vědci dlouho mnoho nevěděli. To se změnilo díky projektu NODSSUM, který vede francouzské Národní centrum vědeckého výzkumu CNRS (Centre national de la recherche scientifique). Při první expedici v roce 2025 autonomní podvodní robot UlyX zmapoval 3355 sudů. V květnu 2026 se vědci na místo vrátili s trojmístným hlubokomořským plavidlem Nautile. Během více než dvaceti ponorů se dostali do hloubky přes 4700 metrů. Podle zprávy na Science Altert zvolili ponorku, která je schopná potopit se až do hloubky 6 tisíc metrů.

Některé sudy byly silně zkorodované a z jejich útrob se na dno dostával jejich obsah, ale vědce především překvapilo, že se sudy zároveň staly součástí hlubokomořského ekosystému. Usazují se na nich sasanky a houby a v jejich okolí žijí ryby, sumýši nebo korýši. Nyní proto vědci zkoumají, zda se radionuklidy dostávají také do organismů žijících v jejich bezprostředním okolí.

Dosavadní měření přitom nenaznačila problém s radiační ochranou samotných vědců. Odebrané vzorky nyní podrobně analyzují, aby zjistili, jaký vliv mají staré sudy na okolní hlubokomořské prostředí.

Petr Dvořák
zdroj: Science Alert

Reklama

Další články z VodaDnes.cz

Dvě planety ukrývají velké množství vody. Roman jich může objevit tisíce

Vodohospodářský veletrh VOD-KA se po šestnácti letech vrací na brněnské výstaviště

Po šestnáctileté pauze se vodohospodářský veletrh VOD-KA vrací zpátky na brněnské výstaviště a další ročník...

Kalifornské městečko testuje novou technologii odsolování bez elektřiny

Fort Bragg v Kalifornii chce otestovat poměrně neobvyklý způsob odsolování mořské vody – pomocí energie...

Od pstruhů k AI. Pražská voda v Podolí prochází stále sofistikovanější kontrolou

Pražská vodárenská síť dostala nový technologický stupeň kontroly kvality vody. Centrální laboratoře...

Tisíce kanalizačních poklopů nově hlídá digitální mapa

Na Holicku letos prošlo kontrolou 3 163 kanalizačních poklopů. Vodovody a kanalizace Pardubice při tom...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VodaDnes.cz

VodaDnes.cz přináší články o vodě ve všech jejích podobách – od pitné vody, vodovodů a kanalizací přes řeky, nádrže a koupaliště až po sucho, povodně a hospodaření s vodními zdroji. Sleduje také projekty a investice, které ovlivňují dostupnost a kvalitu vody v českých městech a regionech....

Pět kilometrů pod hladinou Atlantiku leží tisíce sudů s radioaktivním odpadem. Vědci je poprvé podrobně zkoumají

Známý chirurg Pavel Pafko bojoval ve Vltavě o síly. Pomoc přišla až na poslední chvíli

Bartůňková – Andrejevová 0:1. Ruska s převahou ovládla první set boje o finále

Monika Babišová sladila celý outfit do jediné barvy. Výsledek vypadal draze, ne však dokonale

Víte, co to je coul, píď nebo věrtel? Osvěžte své znalosti v kvízu

Kosmický záblesk trval necelou půlsekundu. V rentgenu však zdroj zářil ještě téměř deset minut