3 min

Osmnáctiletá Danuše plánovala svatbu, pak ji v Brně na náměstí zasáhla do hlavy kulka. Klíčový důkaz se poté ztratil

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Osmnáctiletá Danuše Muzikářová plánovala svatbu a těšila se na budoucnost. Její život ale předčasně ukončila kulka z davu v srpnu roku 1969.

Danuše Muzikářová

Zdroj: FOTO:vizualizace redakce kroniQa prostř. GEMINI

Osmnáctiletá Danuše Muzikářová se vyučila krejčovou a chystala svatbu se svým snoubencem. V srpnu roku 1969 ale její život náhle ukončil výstřel do zad na brněnském Moravském náměstí. Mladá dívka se stala jednou z obětí tehdejšího komunistického režimu a její blízcí na spravedlnost čekali desítky let.

Zrušený výlet a setkání s otcem

Mladá usměvavá Danuše pracovala v oděvní továrně Kras a ve volném čase se nadšeně věnovala ochotnickému divadlu. Její mistrová jí dokonce radila studium módního návrhářství, protože měla velký výtvarný talent. Zamilovaná dívka zrovna prožívala šťastné období a plánovala společný život se svým mužem. Ve čtvrtek 21. srpna 1969 vyrazila se svou sestrou Jaroslavou do centra Brna za kamarádkou, aby společně naplánovaly výlet.

Kousek od hotelu Continental obě dívky náhodou potkaly svého tatínka. Jaroslav Muzikář je prosil, aby se raději vrátily domů. Chvíli předtím totiž viděl příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Lidových milic uzavírat ulice. Sestry ho přemluvily s příslibem brzkého návratu. Následně se rozloučili a dívky pokračovaly hlouběji do města.

Zmatek na náměstí a fatální zranění

V historickém jádru Brna tou dobou demonstrovaly tisíce lidí k prvnímu výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Veřejná bezpečnost zasahovala proti davu pomocí slzného plynu a vodního děla. V nastalé panice a zmatku se od sebe sestry oddělily.

Přímý svědek události Alois Kocourek popsal tehdejší situaci v publikaci Divoký západ si z našeho státu dělat nedáme. „Už jsme byli skoro na náměstí, když jsem se ohlédl a uviděl spadnout dívku, která běžela kousek za mnou,“ uvedl Kocourek s tím, že po pádu měla ruce pod tělem, což odporuje běžným reflexům při zakopnutí. Následně ji naložil do přistaveného auta a to zraněnou odvezlo do nemocnice.

Mladou ženu pravděpodobně zasáhl někdo z milicionářů střílejících z věže tiskárny na rohu dnešní Solniční a Rašínovy ulice. Kulka o ráži 7,65 milimetru jí zezadu pronikla do hlavy. Lékaři konstatovali, že skonala prakticky okamžitě po zásahu. Večer kolem osmé hodiny se domů vrátila pouze sestra Jaroslava.

Vystrašení rodiče porušili zákaz vycházení a vydali se dceru hledat. Na služebně se dozvěděli o mrtvé dívce v úrazové nemocnici. Tam našli její tělo přikryté prostěradlem a vedle na stolku ležel její řetízek s hodinkami.

Ztracená kulka a tajný roznos smutečních oznámení

Kulka uvízlá v nosní dutině představovala stěžejní důkaz o zapojení ozbrojených složek. Po několika dnech se ovšem ze spisů a důkazního materiálu nevysvětlitelně vytratila. Vyšetřování nakonec komunistické orgány zastavily a skutečný viník trestu unikl.

Státní bezpečnost se dokonce snažila zamezit veřejnému pohřbu. Otec Jaroslav ale prokázal velkou odvahu a smuteční oznámení stihl z tiskárny vyzvednout a osobně roznést dříve, než mu je policisté zabavili. Zaměstnanec tiskárny následně kvůli této pomoci přišel o práci. Poslední rozloučení na Ústředním hřbitově proběhlo za účasti stovek lidí a pod přísným dohledem tajné policie.

Pozdní snaha o spravedlnost a odškodnění rodiny

Otec Jaroslav se naděje na spravedlnost nevzdal ani po pádu komunistického režimu. Znovu podal trestní oznámení a usilovně se snažil vyšetřování obnovit. Úřady ale žádného konkrétního viníka nenašly. Začátkem devadesátých let získal od ministerstva vnitra alespoň pět tisíc dvě stě dvacet korun jako příspěvek na pořízení náhrobku. Skutečného finančního odškodnění za smrt dcery se manželé Muzikářovi nikdy nedožili. Maminka zemřela v roce 1997 a tatínek odešel o deset let později.

Pamětní deska Danuše Muzikářové na Moravském náměstí v Brně. FOTO: OISV, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Až úprava zákona z roku 2025 umožnila žádat o kompenzaci ve výši 200 tisíc korun také sourozencům obětí. Sestra Jaroslava tak konečně dostala příležitost získat alespoň částečné zadostiučinění. Podle historika Jana Břečky z Moravského zemského muzea o náhradu žádala již v minulosti, ministerstvo vnitra ji ale tehdy odmítlo.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (posledniadresa, idnes, zabovresky).

Reklama

Další články z kroniQa

Vraždu z roku 1984 odstartoval zmeškaný noční vlak. Policie pachatele našla náhodou po 33 letech, trestu se vyhnul

Mapa světa dostane po staletích správné rozměry. Proti zvětšení Afriky hlasovalo jen USA

Mapa světa se po staletích dočká zcela nové podoby. Zavedení přesnějšího zobrazení odhalí skutečnou...

Návrat z hospody k zamčeným dveřím skončil vraždou rodiny. Záchvat vzteku udělal ze Svitka posledního popraveného u nás

Štefan Svitek vstoupil do historie jako úplně poslední popravený člověk v Československu. Jeho čin spáchaný...

Sedmnáctiletá Barbora zmizela v létě 1989. Po půl roce našli její ostatky a zvláštní stopu z místní továrny

Případ ztracené studentky Barbory Dymákové začal o prázdninách 1989. Ostatky zabalené v průmyslové fólii...

Úlet 72: Matka propašovala pistoli v zavinovačce svého syna. O pár minut později zazněla rána v kokpitu

Skupina mladých lidí se v létě 1972 během akce Úlet 72 pokusila uprchnout za hranice uneseným letadlem....

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Osmnáctiletá Danuše plánovala svatbu, pak ji v Brně na náměstí zasáhla do hlavy kulka. Klíčový důkaz se poté ztratil

Smutná slova Petra Nárožného z nemocnice. „Patřím do starýho železa. Nechce se mi už žít“

Před domem čekali fotografové jako supi. Mary Austinová poprvé popsala poslední hodiny života Freddieho Mercuryho

Věci, které muži chtějí v posteli, ale jen málokdy si o ně řeknou nahlas

„Nikdy jsme si takhle blízko nebyly.“ Siniaková otevřeně promluvila o vztahu s parťačkou

Škodovky na střeše, české dálnice bez omezení rychlosti. Děsivé nehody aut za socialismu