3 min

Od éteru přes mandragoru k narkóze, jak ji známe. Objev, který před 179 lety utišil bolest a změnil dějiny medicíny

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Před 179 lety, konkrétně 16. října 1846, poprvé usnul pacient pod vlivem éteru. Chirurgie se tím zbavila svého největšího strašáka - bolesti. A to díky narkóze.

Demostrace prvního použití anestezie - 16. říjen 1846

Zdroj: FOTO:See page for author, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Před 179 lety, konkrétně 16. října 1846, poprvé usnul pacient pod vlivem éteru. Chirurgie se tím zbavila svého největšího strašáka – bolesti. Ale zároveň se změnil vztah mezi lékařem a pacientem. Z člověka, který křičel, se stalo nehybné tělo. A to díky narkóze.

Když operace znamenala výkřiky a modlitby

„Když se ta strašlivá ocel zanořila do prsu a začala prořezávat žíly, maso i nervy, už jsem svoje výkřiky nedokázala utlumit,“ napsala spisovatelka Frances Burneyová, která v roce 1811 podstoupila mastektomii bez umrtvení. Její popis hrůzy, kdy bolest proniká až do vědomí, se stal mementem doby, kdy chirurgii vládla rychlost a ocel.

Tehdy šlo o závod s časem. Slavný operatér Robert Liston dokázal amputovat nohu za pětadvacet sekund. Každá vteřina znamenala menší utrpení i menší riziko infekce. Rychlost ale měla svou cenu. Při jedné operaci Liston uřízl prst asistentovi i část stehna pacientovi. Oba zemřeli na infekci. A divák, který to sledoval, dostal šok a zhroutil se. „Byla to pravděpodobně jediná operace v dějinách s třísetprocentní úmrtností,“ napsal později Richard Hollingham pro BBC.

Bez anestezie se pacienti svíjeli, omdlévali, prosili o smrt. Chirurg musel být pevný a necitelný. Empatie byla slabost, která mohla ochromit jeho ruce.

Éter, který přinesl ticho

Změna přišla 30. března 1842. Americký lékař Crawford Williamson Long použil při odstranění cysty z krku éter – látku, kterou do té doby lidé vdechovali spíš pro zábavu na společenských setkáních. Long si všiml, že pod jeho vlivem necítí bolest, a rozhodl se experimentovat. Pacient James Venable s ním souhlasil. Operace byla úspěšná. První celková anestezie v dějinách medicíny se stala skutečností.

Long se později stal symbolem tichého hrdiny. Jeho objev sice změnil svět, ale on sám ho nepublikoval, a tak prvenství dlouho připisovali jiným. Svět se o éterové anestezii dozvěděl až o čtyři roky později, když ji v říjnu 1846 veřejně předvedl bostonský dentist William Morton. Ten získal patent i slávu, ale o uznání bojoval marně až do smrti.

V Čechách se éterová anestezie objevila brzy poté. Už v únoru 1847 v pražské nemocnici Milosrdných bratří pod vedením magistra chirurgie Celestýna Opitze.

Lékař jako bůh. A pacient jako tělo

Anestezie proměnila všechno. Zmizely výkřiky, křeče i pohledy do očí trpícího člověka. Chirurg poprvé stál u tichého těla, které se nehýbalo a nereagovalo. Sociolog Stefan Hirschauer k tomu napsal, že anestezie „vytvořila pro lékaře podmínky srovnatelné s posmrtnou pitvou“. Pacient se stal objektem – fyziologickým organismem, který lze rozebrat, opravit a znovu složit.

Francouzský fyziolog François Magendie varoval, že anestezie zbavuje pacienta kontroly a dává lékaři neomezenou moc. I někteří duchovní tehdy mluvili o „bezbožném zásahu do vůle Boží“. Ale pro většinu lidí byl objev úlevou, která změnila svět. Bolest ztratila své absolutní postavení.

Od mandragory k moderní narkóze

Cesta k bezbolestné medicíně trvala tisíce let. Už starověcí Egypťané a Sumerové používali opium, Indové mandragoru a Číňané konopí. Ve 3. století čínský lékař Chua Tchuo operoval v celkové anestezii pomocí bylinné směsi a hašiše. Evropané po staletí experimentovali s alkoholem, opiem nebo rajským plynem, jehož účinky popsal Humphry Davy.

V 19. století přišel éter a po něm chloroform, který používal i britský porodník James Simpson. Ten ale mohl být smrtelný. Pár kapek navíc a pacient se už neprobudil. Dnešní anestezie stojí na moderních preparátech, které jsou přesně dávkované a bezpečné. Přesto, jak přiznávají autoři učebnice Klinické anesteziologie (Grada), „molekulární pozadí anestetických účinků zůstává jedním z neobjasněných tajemství farmakologie“.

Ať už ale mechanismus funguje jakkoli, výsledek je jasný. Anestezie dala medicíně moc zachraňovat životy, a lidem možnost projít operací bez utrpení.

Zdroj: SeznamZprávy, ČT24

Reklama

Další články z kroniQa

Válka gangů v Libině stála před třinácti lety život mladého muže. Desítky svědků identitu vraha znají, ale zarytě mlčí

Tajemná záře v podzemí! Jihlavská chodba děsí a fascinuje davy

Jihlavské podzemí láká turisty na záhadnou světélkující chodbu. Zelenkavá záře na stěnách má překvapivé...

Ivana Košková vyrazila před 29 lety na kole k tetě a už nedorazila. Poslední svědkyně ji viděla u hřbitova

Čtrnáctiletá Ivana Košková vyrazila před devětadvaceti lety na prázdninovou návštěvu tety. Do cíle nikdy...

První český automobil byl přezdíván Antikrist. Při havárii zemřel člověk a konstruktéru Svitákovi hrozilo vězení

Konstruktér Leopold Sviták dal našim zemím první osobní automobil. Vlastní vynález ho ale stál zdraví a...

Sisi po atentátu sama došla 100 metrů na loď. Nikdo netušil, že za pár minut zemře

Smrt rakouské císařovny Sisi v ulicích Ženevy dodnes přitahuje pozornost. Setkání s italským radikálem...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Od éteru přes mandragoru k narkóze, jak ji známe. Objev, který před 179 lety utišil bolest a změnil dějiny medicíny

Žije v utajení, s bodyguardy, a nevidí rodinu. Přesto tvrdí: Ukrajinu nezradím!

Svatba, o které rodiče nevěděli. Halina Pawlowská tehdy překvapila i barvou šatů

Pradávný sibiřský kmen čauča: Snědli hlavu rodiny, z kostí vyrobili amulety. Posmrtný život chtěli trávit kulením mroží lebky v severní polární záři

„Vždyť ona ho poslouchá na slovo.“ Záhadný vztah nové jedničky dráždí svět tenisu

Molekuly dostaly vlastní anténu na světlo. Dokážou díky ní reagovat mnohem citlivěji