2 min

Neurovědci tvrdí něco znepokojivého: To, co považujeme za realitu, může být jen kontrolovaná halucinace

Sdílet

Dennívýzva

Porozumění lidskému vědomí je svatým grálem nejen pro filosofii. Nejde přitom zdaleka jen o přímé osobní zkušenosti.

Zdroj: Pixabay

Obsah článku

Neurovědec Dr. Anil Seth má velmi zajímavý přístup k tomu, jak může nakonec vypadat naše vnímání reality. Přichází s názorem, že náš mozek vytváří formu halucinace týkající se naprosto všeho, co cítíme. A právě taková osobní halucinace má být zdrojem toho, co obecně nazýváme vědomím a odkud vlastně pochází. Celková idea je žhavým tématem mnoha odborných debat v propletené bažině vědeckého porozumění v této oblasti.

Halucinace celé skutečnosti

Pro porozumění celé problematice je nutné se seznámit s pojmem qualia. To je označení pro jakoukoli částečku naší osobní zkušenosti s vnějším světem. Chuť dobré kávy, modrá obloha nebo bolest, když se praštíme do ruky. Tohle všechno jsou mentální části našeho já. Už předchozí studie v této oblasti rozebírají podobnosti mezi iluzemi, halucinacemi a právě vědomím. Idea sebe sama je nepopiratelná od Descarta po Matrix sester Wachowských.

Jenže je možné, že právě zbytek reality je jen iluze – taková, kterou sdílíme s lidmi kolem nás. Každá qualia se totiž dá rozebrat na jednotlivé elektrické impulsy. Stejně tak můžeme popsat její cestu od smyslových orgánů do našeho centrálního nervového systému. A protože naše nitro je sídlem našeho vědomí, nemá naprosto žádný přímý kontakt s okolním světem. Ten je pouze zprostředkován procesy našeho těla včetně smyslů.

Mozek smyslově kombinující

Naše vnímání, tedy zjišťování, co je opravdu venku, je do značné míry hádání. Mozek spojuje informace z našich smyslů a pomáhá si předchozími zkušenostmi. Případně našimi názory na to, jak je vnější svět uspořádán. Podle toho pak pracuje s informacemi, které se do něj dostávají. Mozek neslyší zvuky ani nevidí světlo. To, co vidíme, je jen jeho nejlepší odhad toho, co před námi skutečně je. Jenže jde stále jen o zprostředkování, nikdy o přímou zkušenost.

Neurověda už v minulosti ukázala mnoho smyslových iluzí, které vedou k pochybnostem o tom, co je vlastně skutečné. Současně ovšem postupujeme v porozumění tomu, jak náš mozek opravdu funguje. Pokud je halucinace druhem nekontrolovaného vnímání, pak je na tom naše vnímání okolního světa podobně. Jde ovšem o kontrolovanou halucinaci, kdy jsou závěry mozku ovládány smyslovými informacemi z vnějšího světa.

Zdroj: IFLScience

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Redakce VědaŽivě

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Neurovědci tvrdí něco znepokojivého: To, co považujeme za realitu, může být jen kontrolovaná halucinace

Rodičovská vzroste od ledna na 400 tisíc, plánuje Babišova vláda

Záchranná stanice pro ptáky vyhořela, majitel našel na účtu od lidí 16 milionů

Pojďme mluvit s Evropou, vzkázal Kreml po útoku na Moskvu. Řekl, s kým jednat odmítá

Pavel si pohoršil. Za nejlepšího prezidenta po roce 1989 Češi považují Havla

Paulina Pořízková odhalila trauma z mládí: Roky tajila, čím si prošla