Košík plný zelených listů působí jako spolehlivá pojistka zdravého jídelníčku. Salát, špenát, křupavá okurka, kdo by u nich hledal háček. Jenže právě u zeleniny, kterou máme za tu nejzdravější, se skrývá pár věcí, o kterých většina nakupujících nemá tušení.
Ledový salát vypadá zdravě, ale skoro nic nedodá Když se řekne dieta, mnoha lidem se vybaví miska ledového salátu. Hezky křupe, dobře vypadá a po pár listech má člověk pocit plného břicha. Háček je v tom, že ho tvoří hlavně voda. Sto gramů vyjde zhruba na třináct kalorií a kromě špetky vlákniny a zlomku denní potřeby vitaminu K toho tělu moc nedodá.
Výživově se řadí mezi vůbec nejchudší zeleninu, kterou v obchodě seženete. Jako doplněk k jídlu nebo do burgeru nic nezkazí, jako zdroj vitaminů ale zklame. Kdo má rád podobně křupavou zeleninu s lepšími hodnotami, udělá líp se salátem římským. Ten stejnou porcí pokryje celou denní potřebu vitaminů A a K a nabídne k tomu ještě kyselinu listovou a slušnou dávku vitaminu C.
V zelených listech se ukládají dusičnany Druhá věc, kterou salát obsahuje a na obalu ji nenajdete, jsou dusičnany. Salát i další listová zelenina si je ukládají do listů a zastíněné hlávky, ke kterým se během růstu dostane málo světla, jich nahromadí nejvíc. V zažívání se z nich mohou stát nitrosaminy, které tělu neprospívají. U běžné porce jde ale o zanedbatelné množství a riziko je malé. Kdo chce mít klid, polije salát citronovou zálivkou, protože vitamin C přeměnu dusičnanů tlumí.
Přečtěte si také: Švadlena prozradila 3 úpravy za 100 korun: Staré kalhoty po nich vypadají jako od návrhářky
Postřiky jsou příběh sám pro sebe. Podle Státního zdravotního ústavu se rezidua pesticidů objevují nejčastěji a v nejvyšším množství právě v listové, košťálové a plodové zelenině. Měkké listy nemají žádnou slupku, která by je chránila, takže na nich chemie snadno ulpí a část se do nich vsákne. Kořenová a cibulová zelenina je na tom výrazně lépe.
Špenát je nová jednička nechvalného žebříčku Kdo si dává špenát s pocitem, že pro tělo dělá maximum, možná zbystří. V žebříčku americké organizace EWG za rok 2025 se právě špenát vyšplhal na první příčku mezi ovocem a zeleninou s nejvíce zbytky postřiků a sesadil jahody, které tam vévodily devět let. Organizace vychází z rozborů desítek tisíc amerických vzorků a u tří čtvrtin běžného, nebiologického špenátu našla permethrin, tedy látku, kterou má Evropská unie na plodinách zakázanou.
Špenát se v žebříčku americké organizace EWG za rok 2025 posunul na první příčku mezi plodinami s nejvíce zbytky postřiků. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Tady je ale potřeba zůstat opatrný. Žebříček stojí na amerických datech a v USA platí pro postřiky mírnější pravidla než u nás. Evropské limity patří k nejpřísnějším na světě, takže situaci ze Spojených států nelze automaticky přenášet na pulty českých obchodů.
Přečtěte si také: Test před zrcadlem na 10 sekund: odhalí, jestli vám vaše oblečení přidává nebo ubírá 10 let
Jak moc se toho vlastně bát Znamená to, že se máme zeleniny bát? To rozhodně ne. Podle zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin splnilo z více než sta tisíc prověřených vzorků 96 procent zákonné limity a jako skutečně nevyhovující byla vyhodnocena jen zhruba dvě procenta. Příjem jednotlivých postřiků běžnou stravou podle úřadu pravděpodobně zdraví neohrožuje.
Druhá strana mince je, že nějaká stopa chemie se najde zhruba v polovině vzorků a společné působení více látek najednou zatím věda plně neprobádala. Vyšší riziko nesou dovozy ze zemí mimo Evropu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce třeba v roce 2024 zachytila zásilku dovozových paprik, u nichž byl limit pesticidů překročen dvanáctinásobně.
Co s tím zvládne udělat každý Dobrá zpráva je, že s většinou zbytků chemie si poradíte doma. Pomůže hned několik věcí:
Přečtěte si také: Konec léta ve skříni: Tyhle 4 kusy by měly seniorky odložit hned 1. září, jinak si přidají 5 let
opláchnout zeleninu pod tekoucí vodou patnáct až třicet sekund, což podle Státního zdravotního ústavu odstraní zhruba čtyřicet až devadesát procent reziduí; účinek zvýšit teplejší vodou nebo krátkou lázní ve vodě s trochou octa; u salátu, zelí a podobné zeleniny odtrhnout vnější listy; u tvrdších plodů oloupat slupku; sázet na sezonní a místní produkci; jídelníček obměňovat, aby člověk nejedl den co den totéž; pro úplný klid sáhnout po biozelenině, i když si za ni připlatí. Ani samotná EWG přitom neradí zeleninu vynechávat, protože pestrá strava plná ovoce a zeleniny zůstává pro zdraví zásadní. Kompletní pořadí nejzasaženějších druhů a celé rozbory najdete ve zdrojích pod článkem.
Zdroje: https://www.food-safety.com/articles/10515-ewgs-2025-dirty-dozen-list-of-most-pesticide-contaminated-produce-uses-new-methodology, https://www.ewg.org/foodnews/spinach.php, https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/2-foodnet/7843-evropsky-urad-pro-bezpecnost-potravin-96-3-potravin-splnuje-zakonne-maximalni-limity-rezidui-pesticidu, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/31512-ktere-ovoce-zelenina-se-nejvic-strikaji-pesticidy-seznam, https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pesticidy/por/pro-uzivatele-por/prednasky-na-tema-por-ruzne/rezidua-pesticidu-v-potravinach/, https://www.nzip.cz/clanek/1016-ledovy-salat, https://www.vitalia.cz/clanky/zelenina-vyziva-kalorie-rizika/