Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova Něco za něco, FOTO: Vojtěch Resler / Drive Film Factory, Bratři / distr. TV Nova V komedii Něco za něco z roku 2025 se po téměř dvaceti letech před kamerou sešla trojice herců z Účastníků zájezdu. Anna Polívková, Martin Pechlát a Mira Nosek si tentokrát vyzkoušeli konverzační látku, která původně vznikla pro divadelní prkna.
Nečekaná diagnóza po dokončení návrhu mrakodrapu Úspěšný architekt Daniel v podání Martina Pechláta právě dokončil návrh nového mrakodrapu. Velkou novinku chce okamžitě sdělit své manželce Kateřině, kterou hraje Anna Polívková . Ta ho ovšem zaskočí zprávou od lékaře, podle které jí selhávají ledviny a nutně potřebuje transplantaci. Daniel se tak musí rozhodnout, zda své ženě orgán daruje a podstoupí zdravotní riziko. Do složité situace se navíc vloží jejich přátelé Erik a Diana v podání Miry Noska a Barbory Seidlové.
Rozhodování postav se na plátně odehrává převážně v dlouhých konverzacích u stolu. Herci proto strávili celý týden pouze společným čtením scénáře a hledáním jednotného rytmu dialogů, než vůbec padla první klapka.
Divadelní hru přesunuli na ostrov s chatou Předlohou snímku je divadelní hra od Stephana Vögela, kterou pražské divadlo Palace uvádělo pod názvem Vedlejší účinky a ostravský Mír jako Ledvinu. Původní děj se odehrává během několika hodin v jediné místnosti. Režisér Matěj Pichler se scenáristy Filipem Oberfalcerem a Janem Vejnarem příběh natáhli na celý víkend a přesunuli ho na ostrov s rodinnou chatou, ze kterého hrdinové nemohou jednoduše odejít. Dámy si zde navíc míchají drink zvaný houba, který kombinuje červené víno s kolou a vznikl ve Španělsku v sedmdesátých letech.
Chata se ve skutečnosti nachází na Slapech, kde filmaři točili i ranní mlhu a letící horkovzdušné balony. Další scény vznikaly v Litoměřicích, v děčínské nemocnici a v Ústí nad Labem, kde diváci poznají výletní zámeček Větruše nebo most Dr. Edvarda Beneše. Architekt Daniel nosí na hrudi tričko s nápisem „Make Ústí Great Again“, což odkazuje na politickou kampaň amerických prezidentů.
Scény na přeskáčku a složité natáčení závěru Pro Polívkovou, Pechláta a Noska znamenal projekt setkání před kamerou po necelých dvaceti letech od dob populárních Účastníků zájezdu . Polívková původně doufala, že díky malému počtu herců a jedné hlavní lokaci se bude točit chronologicky podle děje. K tomu ale nedošlo a scény vznikaly na přeskáčku.
Nejsložitější fází se stalo natáčení závěrečného odhalení, u kterého tvůrci museli složitě dělit záběry a udržet vypjaté emoce v mezích žánru, což zabralo několik dnů. Do finálního sestřihu se také dostala drobná chyba v návaznosti. V kanceláři si Danova kolegyně v podání Judit Pecháček sedá v detailním záběru na stůl, v bezprostředně následujícím celkovém pohledu však stojí a teprve znovu usedá.
První celovečerní projekt pro autora hudby Písně Něco za něco a Nevydejchám tě v závěrečných titulcích nazpíval Jan Nedvěd pod pseudonymem Jen. Pro hudebníka, který do té doby tvořil převážně reklamní a televizní znělky, šlo o první celovečerní zakázku. Z obavy z časového skluzu začal skládat ještě před vytvořením finálního střihu a osobně jezdil na plac nasávat atmosféru.
Televizní diváci mohou film Něco za něco zhlédnout na stanici Nova Cinema 7. října ve 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE .
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vtelce.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (csfd , novinky , Bontonfilm).