3 min

Ne každý, kdo se zdá být přátelský, je upřímný. Falešní lidé často dávají jasná varovná znamení

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Věda už dávno ví, že lidé jsou v odhalování lží překvapivě mizerní. Naše úspěšnost se blíží pouhé náhodě. Co za tím stojí a dá se to změnit?

Ne každý, kdo se zdá být přátelský, je upřímný. Falešní lidé často dávají jasná varovná znamení

Zdroj: pixabay

Máte pocit, že vám někdo neříká pravdu? Sledujete jeho oči, všímáte si nervózního poposedávání a čekáte na ten moment, kdy se prozradí? Realita je bohužel mnohem komplikovanější, než nám napovídají detektivky a populární mýty.

Výzkumy opakovaně ukazují, že průměrný člověk dokáže rozpoznat lež zhruba v 54 procentech případů. To je jen o málo lepší než hod mincí. A co je možná ještě překvapivější – ani profesionálové jako policisté nebo psychologové na tom nejsou výrazně lépe. Proč je to tak složité?

Mozek, který chce věřit

Jedním z hlavních důvodů je takzvaná předpojatost k pravdě. Náš mozek je nastavený předpokládat, že lidé kolem nás mluví upřímně. Z evolučního hlediska to dává smysl – bez základní důvěry by společnost nemohla fungovat. Jenže právě tato užitečná vlastnost nás činí zranitelnými vůči těm, kdo ji zneužívají.

Když se pak snažíme lež odhalit, často se zaměřujeme na špatné signály. Uhýbání pohledem, nervózní gesta, změny v hlase – to všechno může být známkou stresu, ale ne nutně lhaní. Člověk může být nervózní, protože se bojí, že mu neuvěříte, i když říká čistou pravdu.

Co se děje v hlavě lháře

Moderní neurověda pomocí magnetické rezonance odhalila, že lhaní je pro mozek skutečně náročný proces. Aktivuje se především prefrontální kůra, která má na starosti plánování a pracovní paměť. Lhář musí současně potlačovat pravdu, konstruovat alternativní verzi reality a sledovat, zda mu druhá strana věří. To vyčerpává kognitivní zdroje a může vést k drobným chybám.

Zajímavé je, že i naše vlastní tělo reaguje, když máme podezření na lež. Aktivuje se amygdala, centrum emocí, a insula, která zpracovává tělesné pocity. Ten nepříjemný pocit v břiše, když vám něco nesedí? Má skutečný neurobiologický základ.

Kulturní past

Další komplikací je kulturní kontext. Zatímco v západních kulturách bývá přímý oční kontakt spojován s upřímností, v mnoha asijských společnostech může být naopak projevem neúcty. Nervózní smích, který u nás budí podezření, je jinde běžnou reakcí na stres nebo rozpaky.

Proto odborníci zdůrazňují, že spolehlivější než hledání univerzálních znaků lži je sledování odchylek od běžného chování konkrétního člověka. Pokud někdo, kdo je obvykle uvolněný a hovorný, najednou odpovídá stroze a vyhýbavě, může to být signál. Ale jen v kontextu toho, jak se chová normálně.

Photo by Taras Chernus | Zdroj: unsplash

Dá se to naučit?

Výzkumy naznačují, že určitý trénink může pomoci. Lidé, kteří se systematicky učí rozpoznávat mikroexprese a věnují pozornost celkovému kontextu místo jednotlivých znaků, dosahují lepších výsledků. Nejde ale o žádnou superschopnost – spíše o pečlivější pozorování a kritičtější myšlení.

Co se týče technologií, klasické polygrafy mají stále smíšenou pověst. Měří fyziologické reakce, které ale mohou být ovlivněny i obyčejným stresem z vyšetřování. Moderní přístupy využívající analýzu hlasu nebo strojové učení slibují lepší výsledky, ale zatím se potýkají s tím, že lidské chování je prostě příliš variabilní.

Možná je na celé věci nejzajímavější právě to, jak málo toho vlastně víme s jistotou. Věda nám sice pomáhá pochopit, proč je detekce lži tak obtížná, ale spolehlivý návod na její odhalení stále nemáme. A možná je to tak správně – svět, kde by každá lež byla okamžitě odhalena, by byl pravděpodobně mnohem méně příjemným místem k životu, než si představujeme.

Zdroje článku: Neuroimaging of Deception and Truth - Frontiers in Psychology, Cultural Differences in Deception Detection - Journal of Cross-Cultural Psychology, fajntip.cz

Reklama

Další články z FAJNTIP.cz

Moje babička zapichovala do banánu špendlík. V Česku tenhle skvělý trik nikdo nezná

Od října se bude platit za zprávy přes WhatsApp. Zde je přehled cen

Zelená aplikace zůstává pro běžné uživatele zdarma, velké firmy však čeká zásadní změna. Od října 2026...

Rodiče mají nárok od státu na 2000 Kč na kroužky pro děti. Je potřeba zažádat ale rychle

Fotbal, tanec, plavání nebo lyžařský kurz. Rodiče platí za volný čas dětí stovky až tisíce korun měsíčně,...

Češi vykopávají dlažbu i plovoučky. Do módy se vrací starý dobrý materiál

Tvrdé podlahy z keramiky a plastu už lidi nebaví. Místo nich se do domácností vrací přírodní surovina,...

Lidl pobláznil Česko. Na 79 Kč zlevnil zařízení, které se hodí do každé domácnosti

Německý řetězec srazil cenu univerzálního měřidla o 65 procent. Za necelých osmdesát korun získáte nástroj...

Tento článek byl publikován ze zdrojů FAJNTIP.cz

Články z FajnTip.cz přinášejí pestrý mix užitečných informací, životních vychytávek, inspirativních postřehů i oddechového obsahu, který čtenáře nejen pobaví, ale často i překvapí. Obsah je zaměřen na každodenní témata – od domácnosti, zdraví a vztahů přes zajímavosti ze světa až po jednoduché...

Ne každý, kdo se zdá být přátelský, je upřímný. Falešní lidé často dávají jasná varovná znamení

„Tenise, jaké monstrum se z tebe stalo.“ Gradující průšvih Američanů naštval i Navrátilovou

Svět tenisu má novou královnu. Gauffová utekla Andrejevové z mečbolů

Věci, které muži chtějí v posteli, ale jen málokdy si o ně řeknou nahlas

Přežili náraz v 81. patře jednoho z Dvojčat. Zkáza mrakodrapu je spojila na 25 let

Metastázy na plicích. „Nějaký rok to ještě možná vydrží,“ věří přesto Topolánek