5 min

Návštěva hodinového hotelu mě vyléčila z nevěry. Tohle už nikdy nechci zažít, vypráví Tereza

Sdílet

Dennívýzva

Po letech manželství, ze kterého se vytratila vášeň, jsem se zamilovala jak puberťačka. Petr byl kolega, který nastoupil k nám do firmy a hned přeskočila jiskra. Věděla jsem, že je ženatý, ale tvářil se, že je se ženou spíše ze zvyku. Psali jsme si nejdřív nevinně, pak trochu víc, a nakonec úplně nevinné nebylo nic. Stačilo pár komplimentů, pár zpráv večer a najednou jsem prožívala románek jako z červené knihovny.

Pokoj hodinového hotelu

Zdroj: Shutterstock

Neříkala jsem si, že podvádím. Tvrdila jsem sama sobě, že si jen potřebuju připomenout, jaké to je, cítit vášeň a být zamilovaná. Když se zapletete a váš milenec je zadaný stejně jako vy, máte obvykle praktický problém. Kde se scházet, když si nechcete jen povídat u kafe? Potřebujete místo. Nemohl ke mně, kde byl můj muž, já nemohla k němu, kde bylo jeho žena. A tak jednou navrhl hodinový hotel. Cože? Zvítězila zvědavost a vzrušení z neznámého, a tak jsem souhlasila.

Pamatuju si, jak se mi sevřel žaludek už před vchodem. Nenápadný činžák na pomezí Vinohrad a Vršovic. Místo, do kterého byste neřekli ani v nejmenším, co se tam odehrává. Většinou žádná romantika, žádné vzrušení. Jen rychlost a anonymita. Recepční se na nás podívala způsobem, který říkal, že už viděla stovky podobných dvojic. Na účtence bylo napsáno „azyl pro milence“. Můj drahý účtenku hned vyhodil (platil hotově), „aby ji neobjevila manželka,“ jak trefně poznamenal. Už v ten moment mi začalo docházet, co dělám.

Ten pokoj mě definitivně probudil. Ošuntělé stěny, levné povlečení vyprané ve vanilkové aviváži, jejíž sladká vůně byla všude a zároveň měla přikrýt něco mnohem horšího. Na nočním stolku ležely kondomy a krabička papírových kapesníků připravená tak okatě, až mi to bylo trapné. Žádné víno, žádná něha, žádné povídání. Jen pohled na hodiny, protože jsme měli pokoj přesně na šedesát minut. Najednou mi došlo, že tady nejsem výjimečná. Nejsem osudová žena z filmu. Jsem jen další unavená manželka, která si sem přišla půjčit pocit, že je chtěná.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Když zazvoní telefon od dcery, sevře se mi žaludek. Zase bude chtít peníze. Jenže já nejsem bankomat, pláče Zdena

A pak se ozvalo sténání z vedlejšího pokoje. Nejdříve tlumené hlasy a smích, pak vrzání postele, a nakonec hlasité sténání, které mě nenechalo na pochybách, že si to dotyčná dvojice užívá na sto procent. Seděla jsem na kraji postele a cítila, jak se ve mně něco láme. Ne kvůli nim. Kvůli sobě. Pak jsme se pomilovali. Nebo vlastně souložili jsme. Připadala jsem si strašně. Ne kvůli sexu samotnému. Kvůli tomu, jak rychle jsem byla schopná zahodit sama sebe za pár zpráv a trochu pozornosti. Kvůli tomu, že jsem si celou dobu malovala něco zakázaně romantického, a přitom jsem se válela na posteli v pokoji, který páchl aviváží a cizími příběhy. To, že jsem na nesprávném místě, ještě pečetil Petr větou, že sem musíme zase zajít a nezapomněl mě upozornit, že se už musíme oblíkat, protože hodina je u konce.

Myslela jsem si, že bychom spolu mohli začít budovat něco nového, zřejmě bych opustila muže, on svoji ženu a mohli jsme být spolu. Ale najednou mi došlo, že on to nechce. Že mu bude stačit občas skočit do „hotýlku“, jak familiárně poznamenal. Tak tenhle zážitek mě vyléčil. Ne z touhy po blízkosti. Ale z představy, že nevěra něco spraví. Když jsem odtamtud odcházela, nepřipadala jsem si krásná ani zamilovaná. Ale jako šlapka. Žena, která nemá svoji důstojnost. Petr vedle mě ještě něco říkal, ale já ho skoro nevnímala. Už jsem věděla, že se s ním znovu neuvidím. Horší je, že je mi ze sebe špatně. Potřebuju se sebrat a něco se sebou a svým vztahem udělat. Snad je ještě šance.

Co na to odborník? Vyjádření Mgr. Pavla Pařízka, psachologa z Terapie.cz

Je užitečné oddělit dvě věci, které se v tomto vyprávění slévají dohromady, ačkoli spolu věcně souvisejí jen volně. Jádro situace totiž netvoří hodinový hotel ani jeho špína, nýbrž dlouhodobé vyhasnutí blízkosti v manželství a způsob, jakým se na něj reagovalo. Aféra a její nepříjemný konec jsou až důsledkem, nikoli příčinou. Pisatelka navíc dospěla k silnému morálnímu sebeodsudku ("připadala jsem si jako šlapka") a ten teď zabarvuje celou její úvahu o tom, co dál.

Pokud jde o samotnou epizodu v hotelu, stojí za povšimnutí, že přinesla cosi hodnotného: rozčarování. Pisatelka nezjistila, že je nemravná, zjistila, že nevěra neřeší to, po čem skutečně toužila – totiž blízkost, ne dobrodružství. To je střízlivý a zdravý poznatek. Ostré sebeodsouzení ("žena bez důstojnosti") je pochopitelné, ale jako trvalý postoj je spíš na škodu. Vina, která vede k nápravě a poučení, má smysl; vina, která se mění v dlouhodobé pohrdání sebou samým, jen paralyzuje a ničemu nepomáhá. Rozdíl mezi "udělala jsem něco špatného" a "jsem špatný člověk" tu není kosmetický. Důležitý bude upřímný rozhovor, který odhalí, zda o oba partneři stojí o blízkost a budování vztahu. Pomocnou ruku v tomto případě podá jistě i párový terapeut.

Pavel Pařízek je psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který usnadňuje lidem najít toho správného psychoterapeuta. Nejčastěji se svými klienty řeší problémy ve vztazích či rodině, pocity vyhoření, úzkosti nebo deprese. Zaměřuje se také na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti či zvládání těžkých životních situací.

O portálu Terapie.cz
Pokud vás něco trápí, nevíte si rady nebo si jen chcete utřídit myšlenky, řekněte si o pomoc. Na Terapie.cz najdete ověřené odborníky, kteří vám porozumí. Zvolte si osobní či online sezení klidně hned zítra a začněte pečovat o své duševní zdraví. Toho správného terapeuta si vyberte na www.terapie.cz.

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu může, kterého redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

V pětašedesáti jsem se znovu zamiloval. Manželka to vzala dobře, děti zuří, svěřuje se Jindřich

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Návštěva hodinového hotelu mě vyléčila z nevěry. Tohle už nikdy nechci zažít, vypráví Tereza

Kdyby ordinace neměla zavřeno přes Vánoce, Nečas tu mohl být. Blízký přítel popsal, co řekl doktor před svátky

To je Rodenova krásná zubařka: Podívejte se, jak to Karlovi a Lauře seklo!

„Nikam neletíte,“ vzkázaly cestovky Čechům, kteří si koupili dovolenou do Egypta

Vědci zkoumali kuchyňskou houbičku. Co se z ní uvolňuje při mytí nádobí? Po tomhle si její používání možná rozmyslíte

Michaela Kudláčková poprvé do detailů o znásilnění: „Řekl, že mi rozmlátí hlavu hasákem“