3 min

Mravenci mají v těle kyselinu, která po kontaktu se sodou vytvoří plyn. Kdo toho využije správně, zbaví se jich přes noc

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Lžíce jedlé sody, kus fólie, jedna noc, a mraveniště zmizí. Zní to tak jednoduše, že to musí fungovat.

Mravenci mají v těle kyselinu, která po kontaktu se sodou vytvoří plyn. Kdo toho využije správně, zbaví se jich přes noc

Zdroj: Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Obsah článku

Jenže když jsme začali hledat odborný podklad, narazili jsme na problém. Terénní pokus zdokumentovaný v Urban IPM Handbook texaské univerzity A&M testoval přesně tento postup, jednu polévkovou lžíci sody přímo na mraveniště.

Proč se říká, že soda mravence zabije

Vysvětlení, které koluje po internetu, zní logicky: mravenec pozře jedlou sodu, ta v jeho těle reaguje s kyselinou mravenčí, uvolní se oxid uhličitý a hmyz doslova „vybuchne zevnitř“. Chemie reakce hydrogenuhličitanu sodného s kyselinou je skutečně ověřená, CO₂ vzniká, to potvrzuje i NC State University. A co ta fólie? Je důležitá, protože může zabránit rozfoukání prášku větrem nebo jeho zvlhnutí rosou.

Co rozhoduje o tom, jestli kolonii skutečně zlikvidujete

Nejdůležitější rozdíl není mezi „přírodním“ a „chemickým“ řešením. Je mezi zásahem, který zasype povrch, a metodou, která se dostane ke královně. Mraveniště totiž není jen ten kopeček hlíny, na který sypete prášek. Pod povrchem sedí královna, někdy i víc královen, a dokud žijí, kolonie se obnoví. Povrchový zásah zabije část dělnic. Zbytek se přesune o metr dál a začne znovu.

Univerzitní IPM zdroje proto shodně doporučují pomalé nástrahy. Princip je prostý: dělnice najdou návnadu, považují ji za potravu a odnesou ji do hnízda. Tam ji přes trofalaxi (vzájemné krmení) předají dalším dělnicím, larvám a nakonec královně. Účinná látka se šíří celou kolonií zevnitř. Výsledek není přes noc. Trvá dny, někdy týdny. Ale zasáhne to, co soda ani vařící voda nedokážou: jádro kolonie.

Skutečně nevynechatelný krok u nástrah:

Aplikujte za sucha, bez očekávaného deště, mokrá návnada ztrácí atraktivitu.
Sypte nebo pokládejte v době, kdy mravenci aktivně hledají potravu, typicky za tepla, ráno nebo podvečer.
Nekombinujte s postřiky, kontaktní insekticid zabije dělnice dřív, než stihnou návnadu donést do hnízda.
Počítejte s kontrolou po 7 až 10 dnech a případným druhým ošetřením.

Vařící voda, soda, postřik: srovnání účinnosti

Pro přehlednost jsme srovnali metody, které se v zahradách nejčastěji používají:

Metoda	Odhadovaná účinnost	Zasáhne královnu?	Rychlost
Jedlá soda na mraveniště	Neprokázaná (terénní pokus neúspěšný)	Ne	–
Vařící voda	Cca 60 % mraveništ	Často ne	Okamžitá, ale často nutné opakovat
Kontaktní postřik	Dočasný, zabíjí dělnice na povrchu	Ne	Minuty, ale kolonie přežívá
Pomalá nástraha	Nejvyšší u celé kolonie	Ano, přes trofalaxi	Dny až týdny

Údaj o 60% úspěšnosti vařící vody pochází z doporučení University of Tennessee, která zároveň upozorňuje, že královna přežije častěji, než byste čekali. Kolonie se pak přesune a vy řešíte nové mraveniště o pár metrů dál.

Kdy mravence raději nechat být

Ne každé mraveniště je nepřítel. Většina mravenců provzdušňuje půdu, rozkládá organický materiál a reguluje jiné škůdce. Zásah dává smysl tam, kde mravenci pěstují mšice na ovocných stromech, narušují kořenový systém trávníku nebo se dostávají do domu. Potravní preference mravenců se navíc mění v průběhu sezony, návnada, která fungovala v květnu, nemusí v srpnu přilákat jedinou dělnici. Pokud se rozhodnete zasáhnout, volte uzavřené nástrahy, zejména tam, kde pobývají děti nebo domácí zvířata. I jedlá soda, která vypadá neškodně, může při požití většího množství způsobit zvracení nebo minerálovou nerovnováhu.

Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři

Autor: Zdeňka Pavelková

Reklama

Další články z Chalupáři-Zahrádkáři

Vosy se celé léto nevrátí, když kolem záhonů zasadíte těchto 7 rostlin. Většina z nich už roste v každé české kuchyni

Mrkev a petržel po dešti praskají. Záhon přitom nemusí být špatně pohnojený

Hlavním viníkem není hnojivo, ale rozkolísaná vláha v půdě. Stačí pár dnů sucha a jeden vydatný déšť.

Jablka a švestky na stromě hnědnou v chumáčích. Jeden plesnivý plod nakazí další

Stačí jeden den prodlení, a z jednoho hnědého jablka je celý chumáč shnilých plodů. Za rychlým šířením...

Zapálit na zahradě hromadu trávy stojí až 150 000 Kč. V horším případě půl milionu a to už není sranda

Následky vypalování trávy nebo spalování nevhodných rostlinných materiálů jsou závažné. Pokuty za takové...

Réva v srpnu chytá bílé mapy a bobule praskají. Vlhko s vedrem udělá své

Bílý povlak na listech révy a prasklé bobule nejsou projevy jedné choroby. Je to signál, že se na keři...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Chalupáři-Zahrádkáři

Články z Chalupari-Zahradkari.cz nabízejí praktický pohled na vše, co souvisí s bydlením, zahradou, údržbou domu i radostmi chatařského života. Obsah je určen čtenářům, kteří ocení jednoduché návody, chytré vychytávky, přírodní postupy a zkušenosti vycházející z každodenní praxe. Nechybí tipy na...

Mravenci mají v těle kyselinu, která po kontaktu se sodou vytvoří plyn. Kdo toho využije správně, zbaví se jich přes noc

Plivou a močí nám do jídla, naříkají Rusové. Musel se vyjádřit i premiér

Pod slavnou mexickou pyramidou vede tajný tunel. Archeologové v něm hledali vstup do podsvětí, objevilo se něco zajímavějšího

Fotoaparát z roku 1954 přežil digitální revoluci. Analog se vrací ve světě dokonale hladkých fotek

KVÍZ: Žalud a kaštan pozná každý, ale co dřínku či moruši? Otestujte se, jak dobře znáte plody stromů

Kolik si v Česku vydělá opravář výtahů? Jeho měsíšní plat vám vůbec nebude dávat smysl