Investování není pro mladé Čechy vzdálenou disciplínou. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Garanční systém finančního trhu má nějaký investiční produkt 39 % lidí ve věku 16 až 30 let. U lidí starších 31 let je pak tento podíl 30 %.
Výrazná je především samostatnost mladých investorů. Z těch, kteří spoří nebo investují, se jich 36 % obejde bez pomoci odborníka a volí například jednotlivé akcie, ETF nebo kryptoměny, často prostřednictvím online platforem. U mužů je to dokonce 45 % a mezi vysokoškoláky 49 %.
Dalších 27 % využívá odborné finanční poradenství nebo bankovní produkty sjednávané přes odborníka. Pro 22 % mladých je cestou aplikace, která jim investiční produkty či celé portfolio sestavuje a spravuje.
Spoření není investování
Snadný přístup k investičním aplikacím a platformám umožňuje začít investovat během několika minut a často s relativně nízkou částkou. S dostupností finančních produktů ale roste také význam finanční gramotnosti. „Je pozitivní, že se mladí o své peníze aktivně zajímají a přemýšlejí o tom, jak je zhodnotit. Pokud se ale rozhodují sami, je o to důležitější, aby věděli, do čeho své peníze ukládají a jaké riziko podstupují. Základní orientace by měla zahrnovat i znalost toho, které peníze jsou chráněné zákonným pojištěním vkladů a které už představují investici, jejíž hodnota může kolísat,“ říká Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu.
Důležité je také rozlišovat mezi spořením a investováním. Peníze na běžných, spořicích či termínovaných účtech u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen podléhají zákonnému pojištění vkladů – standardně do výše 100 000 eur na jednoho klienta u jedné instituce. Tradiční formy spoření přitom zůstávají mezi mladými oblíbené, využívá je 58 % těch, kteří spoří nebo investují.
U akcií, ETF, podílových fondů nebo kryptoměn je situace jiná. Tyto produkty pojištěnými vklady nejsou a jejich hodnota může kolísat, včetně možnosti ztráty části investovaných peněz. Samotná absence pojištění přitom neznamená, že jde o nevhodné produkty. Investor by ale měl znát jejich fungování a počítat s investičním rizikem.
Mladí investují po menších částkách
Aktivnější vztah mladých k investování ale neznamená, že pracují s vysokými částkami. Celkem 32 % mladých, kteří spoří nebo investují, si měsíčně odkládá nejvýše 1 000 korun. Dalších 34 % dává stranou 1 001 až 3 000 korun. Dvě třetiny tak spoří nebo investují maximálně 3 000 korun měsíčně.
Potenciál dalšího růstu přitom zůstává značný. Pětina lidí ve věku 16 až 30 let v současnosti nespoří ani neinvestuje. Z nich však 59 % říká, že by chtěli v budoucnu začít.
Nejdříve rezerva, potom investice
Aktivní přístup mladých k penězům je pozitivní, zároveň by ale neměli investovat prostředky, které by mohli brzy potřebovat. „Investovat a snažit se své peníze dlouhodobě zhodnocovat je určitě správně. Neměli bychom ale investovat všechny volné prostředky. Část peněz potřebujeme mít rychle dostupnou pro běžný život, a především jako rezervu na nečekané situace, ideálně alespoň ve výši tří měsíčních výdajů domácnosti. Teprve peníze nad tuto rezervu je vhodné investovat, a to s vědomím, že jejich hodnota může krátkodobě klesnout. Do rizikovějších investic by proto měly směřovat jen prostředky, jejichž případná ztráta nebo dočasný pokles hodnoty neohrozí běžné fungování domácnosti,“ uzavírá Renáta Kadlecová.