3 min

„Manžel mi přiznal milenku a přemluvil mě, abychom ji přibrali do vztahu,“ říká paní Helča. Následky byly mnohem horší

Sdílet

Dennívýzva

Helena si pochvalovala, že žije ve spokojeném manželství, kde se vzájemně tolerují a nedusí. Jenže její tolerance na všechno nestačila.

Fotografie nešťastné ženy

Zdroj: Foto: Freepik, nešťastná žena, ilustrační foto

Helena si pochvalovala, že žije ve spokojeném manželství, kde se vzájemně tolerují a nedusí. Jenže její tolerance na všechno nestačila.

Na náš redakční e-mail na In-Lifestyle nám přišel příběh čtenářky Heleny (redakce zná její celé jméno), která dlouhou dobu věřila, že její manželství stojí hlavně na důvěře a neomezování toho druhého. Jenže život ji naučil, že věci se někdy můžou vyvinout docela jinak.

Náš život nám takhle vyhovoval

S Radkem jsme spolu byli skoro 10 let. Nebyli jsme dokonalý pár, aspoň ne podle pohledu většiny lidí z našeho okolí. Možná ten první rok, to jsme se od sebe víceméně nehnuli, ale postupně jsme si našli každý svou cestu, a ty se rozhodně nesházely každý večer po šichtě doma. Oba jsme hodně pracovali, měli své koníčky, často jsme trávili čas odděleně. Třeba cestování jsme ale měli společné a dovolené i nějaké ty výlety jsme podnikali spolu.

Já moc nešťourala do toho, kam chodí on a s kým, on nedělal žárlivé scény mně. Nebylo to o tom, že bychom si dávali jasná pravidla, věci se tak přirozeně vyvinuly. Prostě nám to vyhovovalo, tím, že jsme na sobě tolik nelpěli, jsme se ani neměli potřebu pořád hádat a něco si vyčítat. Nikdy jsem nebyla typ ženy, která potřebuje mít partnera neustále pod kontrolou. A Radek byl svým způsobem spolehlivý, ochotný, byla s ním legrace, prostě pohodový chlap, žádný mrzout. Ani jeden z nás netoužil po dětech, celkově mi to přišlo hrozně fajn.

„Snacha si ze mě udělala služku,“ stěžuje si s pláčem paní Blanka. Nyní se bojí přestat plnit úkoly

Pak přišel s opravdu neobvyklým návrhem

Byla sobota dopoledne a jeli jsme spolu do hobbymarketu, pak jsme ještě plánovali, že se stavíme na čínu a odpoledne už jsme měli každý své plány. Jenže v autě na mě Radek vybalil pořádnou jobovku. Napřed bylo vidět, že úplně neví, jak začít. Pak z něho vypadlo, že by byl rád, aby u nás bydlela jedna jeho známá. „Jaká známá?“ ptala jsem se ho. A on říká: „No jako hodně dobrá známá, chápeš ne…?“ Pak spustil o tom, jak to bude super, že se vlastně strašně dobře doplňujeme a že bychom mohli fungovat všichni tři dohromady.

Prý bychom vedli moderní vztah. Prý žádné lži, žádné podvádění, ale upřímnost. Že se vlastně nic zásadního nezmění. Nejdřív jsem vůbec neměla ponětí, co mu na to říct, takže jsem jen něco koktala. Můj první pocit byl tedy jednoznačně ten, že to rozhodně fungovat nebude. Sice jsem ho nehlídala, nevyčítala jsem mu nějaké nevěry, protože jsem necítila tu potřebu, ale tohle bylo přece jen něco jiného. Jenže on pořád mluvil a já si asi nechtěla připadat jako ta ponížená manželka, kterou někdo vyměňuje. Tak jsem nakonec řekla, že to můžeme zkusit.

Tohle asi klapat ani nemohlo

Byla to opravdu blbost. Zpětně vidím, že jsem šla hodně přes sebe, asi jsem si říkala, že nemá cenu kvůli tomu ztratit tu pohodu, co jsme měli. Každopádně jsme opravdu několik měsíců fungovali v podivném trojúhelníku, který zvenku možná vypadal moderně a odvážně, ale uvnitř byl strašně toxický. Nejhorší bylo, že jsem postupně přestávala poznávat sama sebe. Neustále jsem se s Klárou, tou druhou, srovnávala. Co má lepšího? Proč ji chce? Proč nestačím já? Přitom byla docela sympatická, jenže hlavě jsem poručit neuměla. A zatímco oni si hráli na svobodný a otevřený vztah, já se čím dál víc rozpadala. Jednou jsem se na sebe podívala do zrcadla a vůbec jsem se nepoznávala.

Tehdy mi došlo, že některé kompromisy člověk dělat nesmí. Tak jsem odešla. Ne dramaticky. Bez scén. Jen jsem si sbalila pár věcí a zmizela k sestře. Radek mi ještě několik týdnů psal, že jsem všechno vzdala moc rychle. Ale já poprvé po dlouhé době cítila obrovskou úlevu. Dneska už chápu, že jsem prostě sama sebe přesvědčila, že musím přijmout něco, co pro mě není přirozené.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě e-mailu od čtenářky

Tento příspěvek „Manžel mi přiznal milenku a přemluvil mě, abychom ji přibrali do vztahu,“ říká paní Helena. Hluboce toho lituje byl originálně publikován na webu In-lifestyle.cz.

Reklama

Další články z In-lifestyle.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů In-lifestyle.cz

Magazín zaměřený na aktuální trendy, zdraví, krásu, bydlení, vztahy i osobní rozvoj. Každý den přinášíme tipy, rady a zajímavosti, které obohatí váš životní styl a pomohou vám cítit se skvěle. Od inspirativních příběhů a praktických návodů po novinky ze světa módy a zdravého životního stylu – vše...

„Manžel mi přiznal milenku a přemluvil mě, abychom ji přibrali do vztahu,“ říká paní Helča. Následky byly mnohem horší

Šéf ČNB znovu naznačil ostrý zásah do ekonomiky. Babiše tím rozzuřil

Drama u Noida doma: Neznámý vetřelec po sobě zanechal jen zkázu

Jak by dnes vypadal herec Tomáš Holý: Podle umělé inteligence by byl v 58 letech stále fešák

Provoz za 1,42 Kč na kilometr: Volkswagen Golf s dieselem drží nejnižší náklady mezi ojetými auty i v Česku

Smutný konec rudého Elvise. Východní blok mu ležel u nohou, z pasti socialismu ho vysvobodila až smrt