2 min

Lobotomie začala jako lékařský pokus, skončila jako noční můra. Postup byl drsný a bolest se řešila šokem

Sdílet

Během 21. století prošel obor psychiatrie opravdu značným vývojem. Ačkoli nám mysl stále ukrývá mnoho tajemství, teď alespoň známe neinvazivní metody jejího léčení.

Zdroj: Zdroj fotografie: Public Domain

Obvykle jde o terapie, užívání léků a postupnou změnu vzorců chování. Všechny vyjmenované způsoby i mnohé další přináší každý rok úlevu milionům lidí od jejich psychických problémů. Ještě před 50 nebo 60 lety ale nebyla většina těchto metod dostupná. Rodiny, pečovatelé i pacienti tak naprosto zoufale hledali způsob, jak vyléčit podivné psychické potíže člověka. Hlavně takové, které se vzpíraly čemukoli známému.

Operace lidské duše

V mnoha případech se pak v zoufalství uchylovali k velmi kontroverznímu postupu, který dnes vnímáme jako čirý primitivismus: lobotomii. Při tomto zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový kmen s ostatními částmi mozku. Cílem bylo ulevit pacientovi od symptomů vážných mentálních poruch jako schizofrenie, bipolární poruchy, OCD, panických záchvatů a vážných depresí. Podle dřívějších lékařů je totiž způsobovala porucha samotného mozku.

Problém byl, že konkrétní mechanismus této poruchy byl věcí čistých dohadů. Podle některých hlasů šlo u pacientů s těmito symptomy o rozdíly na naprosto základní úrovni. Jejich mozky se tedy měly vyvíjet jinak než u zdravých lidí. Jiná škola přišla s tím, že mozky nemocných byly strukturálně totožné s těmi zdravými. Teprve odlišné myšlenky však přivedly neuronové okruhy do smyček, které lze zničit jen jejich fyzickou likvidací.

Dvě verze podle prostředků

Moderním vědcům je jasné, že to není ten případ. Je však třeba mít na paměti, že v té době neexistovaly diagnostické metody jako fMRI nebo CT skeny. Jakákoli hypotéza tedy mohla být pravdivá, protože neexistoval způsob, jak ji ověřit. Pokud vám to zní jako mizerné odůvodnění pro provedení jakékoli operace, pak máte pravdu. Hlavně pro operace, jako je lobotomie. Ta byla původně prováděna na sále s pacientem pod účinkem anestetik.

Do přední i zadní části lebky byly vyvrtány otvory, následně byl injekčně vpraven alkohol, který rozpustil bílou hmotu. Ač vypadá už tak strašně, jejímu průkopníkovi Walteru Freemanovi to nestačilo. Protože sanatoria a další instituce prostředky zrovna neoplývaly, ne každý si mohl dovolit právě popsaný proces. Přišla tedy na řadu verze, kterou mohl provést prakticky každý a stačil k tomu sekáček na led. Respektive nástroj, který se mu opravdu hodně podobal.

Dvě rány vedle nosu a poslední zákrok

Ten umístil „školený“ pracovník do rohu oka a údery kladiva se jím dostal až do zadní části lebky. Pak jím ještě zakroutil, aby zničil veškerou dostupnou mozkovou hmotu. Poté bodlo vytáhl a opakoval to u druhého oka. Nebyla potřeba anestezie, většinou byl pacient omráčen elektřinou. Celá operace za těchto podmínek zabrala asi 10 minut. Hodně ošklivé, že? I tak to ale pro mnoho rodin byl jediný způsob, jak se alespoň pokusit vyléčit své blízké.

Lobotomie vyšla z módy, jakmile byly vyvinuty první antipsychotické léky. Ty mají podobné efekty jako operační zákrok, současně však menší riziko trvalého poškození mozku. Walter Freeman to částečně nebral na vědomí a pokračoval v propagaci své metody. Poslední lobotomii provedl v únoru roku 1967. Pacientkou byla Helen Mortenson, která krátce nato zemřela na krvácení do mozku. Její smrtí skončila i Freemanova lékařská kariéra.

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Lobotomie začala jako lékařský pokus, skončila jako noční můra. Postup byl drsný a bolest se řešila šokem

Ivana Tykač odpověděla, zda se pokusí stát prezidentkou. Řekla, o co nejvíc usiluje

Pardubice - Sparta 1:0. Rivalové v sedmém duelu válčí o všechno, Mandát využil hrubku Pražanů

Že přijede šéf NATO do Prahy, není jen tak. Prezident tuší problém

Jediná stála před sněmovnou proti vládě, mluvila s Klempířem. „Nemohla jsem mlčet,“ říká

Dagmar Patrasová a Alain Delon. Co spolu měli a co se mohlo stát