Lidé v neolitu zachránili šestitunový kámen z potápějícího se ostrova a dovlekli ho stovky km do Stonehenge. Vědci už ví, proč

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Šestitunový pískovcový blok ležící v srdci Stonehenge pochází ze severovýchodního Skotska, a na jeho cestu k Salisbury Plain mohla mít vliv krajina, kterou postupně pohlcovalo moře.

Lidé v neolitu zachránili šestitunový kámen z potápějícího se ostrova a dovlekli ho stovky km do Stonehenge. Vědci už ví, proč

Zdroj: Foto: Erwin Bosman - licence CC BY-SA 4.0

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 11.09.2026 04:00

Obsah článku

14. srpna 2024 otiskl časopis Nature studii, která otřásla dosavadním výkladem jednoho z nejslavnějších megalitů planety. Takzvaný oltářní kámen, označovaný jako Stone 80, podle geochemické analýzy nepochází z Walesu, jak se tradovalo déle než sto let. Minerální podpis uvnitř pískovce ukazuje na oblast Orcadian Basin v Caithness a okolí Inverness, nejméně 750 kilometrů od místa, kde dnes leží.

Minerální otisk prozradil skotský rodokmen kamene

Klíčem k průlomu byla metoda, kterou geologové přirovnávají k otisku prstu. Uvnitř pískovce se nacházejí odolné minerály (zirkon, rutil a apatit), jejichž izotopická stáří fungují jako unikátní identifikátor zdrojové horniny. Tým vedený Anthonym Clarkem z Curtin University použil uran-olovnaté datování zirkonů a apatitů, u apatitu navíc luteciovo-hafniovou analýzu a stopové prvky. Výsledný chemicko-věkový profil jednoznačně sedí na sedimenty severovýchodního Skotska a vylučuje jižní Británii včetně anglo-velšské pánve.

Zásadní detail: přímé invazivní vzorkování chráněné památky dnes nikdo nepovolí. Vědci proto pracovali s historickými tenkými výbrusy a fragmentem odebraným už v roce 1844. Autentičnost tohoto vzorku potvrdila samostatná studie z června 2023. Bez něj by celý objev zřejmě přišel o dekády později. Právě závislost na starých sbírkách vysvětluje, proč se debata o původu kamene táhla od druhé poloviny 19. století a posouvala se vpřed skokovitě, vždy až s příchodem nové analytiky.

Mimochodem, už práce z roku 2020 rozbila tradiční vazbu oltářního kamene na Milford Haven v jihozápadním Walesu. Studie v Nature tedy přišla jako druhý zásah do téhož cíle, ovšem tentokrát s přesnou adresou.

Proč ledovec nedovezl megalit až na Salisbury Plain

Starší populární vysvětlení počítalo s tím, že obrovské kameny na planinu dopravily pleistocenní ledovce. Pro bluestones z Preseli Hills ve Walesu, vzdálených asi 225 kilometrů, se tato varianta stále diskutuje. U oltářního kamene ze Skotska by ale ledovcový „doručovací servis“ musel překonat 750 kilometrů a složit náklad přesně na Salisbury Plain.

V lednu 2026 vyšla v Communications Earth & Environment analýza detritických zirkonů a apatitů v sedimentech okolí Stonehenge. Závěr: místní krajina nenese glaciální podpis, který by odpovídal přímému dovozu megalitů ledem. Ledovec tedy balvan na jihoanglickou planinu s největší pravděpodobností nedotáhl.

Otázka se tím přesunula jinam. Pokud led kámen nedovezl celou cestu, co se tedy dělo dál?

Dogger Bank jako hypotetická mezizastávka v Severním moři

Odpověď nabídla studie publikovaná 4. června 2026 v Journal of Quaternary Science. Její autoři testovali smíšený scénář: ledovec mohl přesunout balvan ze Skotska směrem k jihu a uložit jej na Dogger Bank, vyvýšenou plošinu v Severním moři asi 400 kilometrů severovýchodně od Stonehenge. Dogger Bank tvořila součást Doggerlandu, rozsáhlé suché krajiny, která po poslední době ledové spojovala Británii s kontinentem. Mořská hladina ji začala pohlcovat zhruba před deseti tisíci lety; některé vyvýšené partie mohly zůstat nad vodou ještě kolem sedmého tisíciletí před naším letopočtem.

Pokud by se kámen ocitl právě zde, neolitičtí lidé by jej teoreticky mohli převzít z mizející krajiny a dopravit po chráněnějších pobřežních vodních trasách, případně po souši přes Berkshire Ridgeway až ke Stonehenge.

Autoři sami zdůrazňují, že ledovcový přesun nelze dokázat, pouze ověřovat jeho věrohodnost. Jde o plausibilní hypotézu, nikoli o prokázanou trasu. Přesto je cenná: i kdyby příroda vykonala první etapu přesunu, finální výběr kamene, jeho uchování a transport na stovky kilometrů vyžadovaly mimořádně organizovanou společnost s pokročilými námořními dovednostmi.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Oheň se řítil jako bouře a lidé utíkali do vlaků. Hinckley shořelo během pár hodin

Lom Amerika ukazuje, co s krajinou udělala těžba vápence. Opět je přístupný veřejnosti

Stěny bývalých lomů u Mořiny čtou geologickou historii spodního devonu jako otevřenou knihu. Vstoupit dolů...

Posílali si intimní dopisy, ale drželi si odstup. Čajkovský se se svou největší láskou nesměl nikdy vidět

Přes tisíc dopisů za čtrnáct let, roční renta šest tisíc rublů, a ani jeden společný oběd. Příběh...

Publikum nevědělo, co si s Carmen počít. Bizet se světové slávy své opery nedožil

Pařížská premiéra Carmen neskončila potleskem, ale šokem. Než si ji svět zamiloval, musel její autor zemřít.

U Černé Vody se koupete v zatopeném žulovém lomu s hloubkou 21 metrů. Tyrkysovou barvu nevytváří čistota, ale chemie horniny

Zatopený žulový lom Rampa na Jesenicku vypadá za slunečného dne jako kousek Středomoří. Jenže jeho...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Lidé v neolitu zachránili šestitunový kámen z potápějícího se ostrova a dovlekli ho stovky km do Stonehenge. Vědci už ví, proč

Kadyrov nečekaně odjel z Ruska. Spekuluje se, že se chystá na Putinův konec

„Je mi z Dominiky špatně!“ Kamarádka její zesnulé matky promluvila o penězích

Zdravotní drama na dovolené. Marii Tomsovou museli z Rakouska převézt do pražského IKEMu

Nekonečný spor a hrozivý účet každý den roste. Babišova slova posloužila jako důkaz

Vězni Sobiboru vylákali nacistické dozorce do pastí. Pak se stovky lidí pokusily uniknout z továrny na smrt