3 min

Lidé míří na Milešovku, ale kousek od ní kamenná slunce ukazují, co udělá bahno při výbuchu sopky

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Necelý kilometr od obce Hnojnice se ve stěně opuštěného lomu rýsují cihlově zbarvené kruhy s paprsčitými puklinami. Vypadají jako slunce vytesaná do skály, a vznikla při explozi.

Lidé míří na Milešovku, ale kousek od ní kamenná slunce ukazují, co udělá bahno při výbuchu sopky

Zdroj: Foto: Rolf-Dresden - licence CC BY SA 3.0

Obsah článku

České středohoří si většina lidí spojuje s kopci z tvrdého čediče, které eroze vypreparovala z okolních měkkých hornin. Hnojnice ale ukazují něco jiného. Žádný malebný kužel, žádné pravidelné čedičové sloupy. Místo toho dvanáctimetrová stěna plná chaosu: roztříštěných hornin, vypálených jílovců a radiálních prasklin, které zachytily okamžik, kdy se třetihorní erupce zvrhla v sérii výbuchů. Národní přírodní památka o rozloze pouhých 0,42 hektaru patří podle českých geologů ke světově ojedinělým jevům. A přitom k ní nevede jediná značená turistická trasa.

Magma, voda a tepelný šok

Klíč k pochopení hnojnických „sluncí“ leží hluboko pod povrchem. V době erupce (někdy v miocénu; přesné stáří se nepodařilo určit, protože v brekcii chybí vhodný materiál pro datování) stoupalo magma mocnou vrstvou svrchnokřídových mořských sedimentů. Slínovce a jílovce byly nasáklé vodou.

Jakmile žhavá tavenina pronikla do mokré horniny, voda se ve zlomku sekundy přeměnila v páru. Objem se znásobil, tlak roztrhal magma na drobné úlomky a spustil řetězovou reakci dalších explozí. Geologové tomuto mechanismu říkají freatomagmatická erupce. Výsledkem nebyl lávový proud ani sopečný kužel, ale maar (mělký kráter) a pod ním trychtýřovitá přívodní dráha zvaná diatrema, vyplněná směsí rozbitých sedimentárních i vulkanických hornin. Právě řez touto diatremou dnes vidíme v lomové stěně.

Proč to vypadá jako slunce

Při výbuchu se do žhavé tufové a brekciové hmoty dostaly větší kusy křídových slínovců. Byly výrazně chladnější než okolní materiál. Fungoval jednoduchý fyzikální princip: horká hmota kolem chladných jader při tuhnutí ztrácela objem a praskala. Pukliny se šířily radiálně od středu, od studeného jádra směrem ven, a vytvořily obrazec, který připomíná sluneční paprsky.

Samotná jádra navíc kontakt s vysokou teplotou změnil. Původně šedé jílovce se vypálily do oranžových až cihlově rudých odstínů, takže dnes ostře vystupují z tmavší okolní brekcie. Efekt je nejsilnější na hlavní stěně lomu, kde je odkrytých útvarů hned několik vedle sebe.

Objev, ochrana a desítky let ticha

Fenomén poprvé popsal geolog M. Malkovský v roce 1953. Bez umělého odkryvu (lom tu původně sloužil jako zemník) by struktury v terénu nebyly čitelné. Už 13. října téhož roku získala lokalita statut chráněného území, což z ní dělá jednu z nejrychleji chráněných geologických památek v Česku.

Pak ale přišlo dlouhé ticho. Převedení do kategorie národní přírodní památka proběhlo až vyhláškou 395/1992 Sb. a detailní geofyzikální studie, kterou publikovala Skácelová a kolektiv v Journal of Geosciences, vyšla teprve v roce 2010. Hnojnice tak zůstávaly spíš kuriozitou pro zasvěcené než cílem běžných výletníků.

Co uvidíte a jak se tam dostat

Lokalita leží přibližně kilometr jihovýchodně od Hnojnic, v mělkém údolí Hnojnického potoka. Přístup vede od silnice mezi Hnojnicemi a Košticemi, značená turistická trasa sem ale nesměřuje, takže je potřeba navigovat podle mapy nebo GPS (souřadnice 50.43396° N, 13.886117° E). Auto nejlépe necháte v obci a dojdete pěšky; vyhrazené parkoviště u lomu není.

Na místě stojíte před stěnou vysokou zhruba dvanáct metrů. Geologický profil je udržován bez náletové vegetace, takže „slunce“ jsou čitelná prakticky celoročně. Nejpříjemnější návštěva bývá na jaře a na podzim: měkčí světlo zvýrazní barevný kontrast vypálených jader a okolní brekcie a v údolí není letní vedro. Platí režim NPP: na profil nesahat, nic neodlamovat, pohybovat se s respektem k chráněnému území.

Hnojnice jako součást výletu po Libochovicku

Samotná prohlídka lomové stěny zabere dvacet minut, možná půl hodiny. Okolí ale nabízí dost na celodenní výlet. Nejpřirozenější kombinace:

Hazmburk – zřícenina nad Klapým s panoramatickým výhledem na dolní Poohří a celé České středohoří.
Zámek Libochovice – barokní sídlo s anglickým parkem, spravované Národním památkovým ústavem.
Libochovice samotné – historické centrum, bývalá židovská čtvrť, městský park a nábřeží Ohře.

Kdo chce kontrast, může z Hnojnic zamířit k Vrkoči u Ústí nad Labem, kde čedičové sloupy ukazují pravý opak: klidné tuhnutí lávy v pravidelných šestibokých hranolech. Dva vulkanické jevy, dva zcela odlišné příběhy.

Hnojnická stěna není velká, není snadno dostupná a na první pohled nepůsobí monumentálně. Právě proto ale funguje: nutí zastavit se a přečíst si v kameni záznam okamžiku, kdy se erupce změnila v explozivní chaos. Takový geologický střih jinde v Českém středohoří nenajdete.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Dvě století stál na zahradě jako květináč. Pak se ukázalo, že má cenu milionů

Není na vyhození. Za starý gramofon vám na bazarech dají tisíce, zkontrolujte jeden drobný detail

Při vyklízení půdy po rodičích, prohrabávání starých obývákových stěn nebo pozůstalostí po prarodičích...

Dvouletý sameček leze otci po zádech, tahá ho za srst a bubnuje si na hruď. Gorilí samec návštěvníky překvapil

V rakouské Zoo Schmiding se odehrává něco, co chovatelé goril nepovažují za samozřejmost.

Chybná trasa vozu přivedla Františka Ferdinanda před atentátníka Gavrila Principa

Řidič Leopold Lojka neznal změněný plán cesty. Odbočil podle původní trasy a zastavil přímo před namířenou...

Útok lehké brigády u Balaklavy ovlivnil nepřesně předaný a špatně pochopený rozkaz

Stačilo pár neurčitých slov na kousku papíru a jedno gesto rukou, aby 673 britských jezdců zamířilo na...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Lidé míří na Milešovku, ale kousek od ní kamenná slunce ukazují, co udělá bahno při výbuchu sopky

Měla to být chvilková zábava u pláže. Otec se syny zůstal uvězněný na rozbouřeném moři

Aňa Geislerová koupila ruinu za miliony. Dnes její vila vypadá jako středomořský sen

KVÍZ: Cestovatelská sezóna vrcholí. Kam se v EU jezdí nejčastěji? A kde je nejvíc kapsářů?

Brečela po pěti letech, Mäki dojal drtivý finiš. Ta prsa tam nějak byla, popisovala

Pětiletý Luboš zmizel před svým domem. Pátrání zahrnulo hroby i staveniště a po 15 letech se ozval muž z Afriky