4 min

Kus Evropy se otáčí jako kolotoč. Iberský poloostrov rotuje po směru hodinových ručiček kvůli tlaku africké desky

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Satelitní měření potvrzují: Španělsko a Portugalsko se pomalu pootáčejí vůči zbytku Evropy. Rychlost? Asi 0,1–0,2 stupně za milion let.

Kus Evropy se otáčí jako kolotoč. Iberský poloostrov rotuje po směru hodinových ručiček kvůli tlaku africké desky

Zdroj: Foto: Olivier Aumage - CC BY-SA 4.0

Obsah článku

Představte si, že byste na mapu Evropy položili špendlík někam do středu Pyrenejí a celý Iberský poloostrov kolem něj nepatrně pootočili po směru hodinových ručiček. Přesně to se děje, jenže tak pomalu, že za celý lidský život se krajina posune o zlomky milimetru. Nová studie týmu vedeného geologem Asierem Madarietou-Txurrukou z Baskické univerzity teď tento pohyb poprvé zasadila do uceleného modelu, který spojuje satelitní data, záznamy zemětřesení a rozložení tektonického napětí do jednoho obrazu. A ten obraz říká: jihozápadní Evropa se deformuje jinak, než se dosud předpokládalo.

Milimetry, které mění mapu

Čísla znějí nevinně. Dva až čtyři nanoradiány za rok. V překladu do srozumitelnějších jednotek: celý poloostrov se vůči stabilní Eurasii pootočí přibližně o 0,1 až 0,2 stupně za milion let. Na okrajích Iberie to znamená pohyb v řádu jednotek milimetrů ročně, tedy hodnotu, kterou dnešní družicové systémy GNSS dokážou spolehlivě zachytit, jak potvrzuje i USGS.

Že Iberie rotuje, naznačila už v roce 2015 studie italského geofyzika Mimma Palana a kolegů, kteří z dat GNSS odvodili rotaci ve směru hodinových ručiček rychlostí 0,07 stupně za milion let. Nová práce, publikovaná v časopise Gondwana Research v lednu 2026, ten odhad nejen zvyšuje, ale hlavně ho regionálně rozlišuje. Podle sekundárních zdrojů, které studii citují, tým analyzoval více než dva tisíce fokálních mechanismů zemětřesení a data z přibližně 650 stanic GNSS. Výsledkem je rozdělení Iberie na čtyři tektonické sektory, z nichž každý přenáší napětí jinak.

Gibraltarský oblouk jako rozdělovač

Klíč k pochopení celé rotace leží v úžině, která dělí Evropu od Afriky. Eurasijská a africká deska se sbližují tempem asi čtyři až šest milimetrů ročně. Jenže to napětí se nerozkládá symetricky.

Na východ od Gibraltaru velkou část deformace pohlcuje takzvaný Gibraltarský oblouk a pod ním ležící alboránská doména, geologicky složitá zóna, kde se kůra mačká, subdukuje a rozpadá. Východní Iberie proto „cítí“ kolizi s Afrikou méně. Na západ od průlivu ale žádný takový nárazník není. Napětí vyvolané přímou kolizí Iberie a Afriky se přenáší rovnou do jihozápadního Portugalska a jižního Španělska. Právě tato asymetrie (tlumený východ versus exponovaný západ) podle Madariety-Txurruky vysvětluje, proč se celý blok pootáčí ve směru hodinových ručiček. Nejsilnější signál rotace autoři zaznamenali v západní a jihozápadní části poloostrova.

Proč to zjišťujeme až teď

Pohyb trvá miliony let. Přesná seismická data ale sahají hlavně do období po roce 1980 a spolehlivá satelitní měření až po roce 1999, kdy se v regionu zahustily sítě stanic GNSS. Teprve kombinace obou datových sad, záznamů zemětřesení a družicových rychlostních polí, umožnila rozlišit jemný rotační signál od šumu.

Nejde přitom o evropský unikát. Adrijská mikrodeska, na které leží část Itálie a západní Balkán, rotuje vůči Eurasii proti směru hodinových ručiček rychlostí zhruba 0,3 stupně za milion let. Pro srovnání s opravdu dramatickou tektonikou: indická deska naráží do Asie rychlostí řádově centimetrů za rok, tedy řádově stokrát rychleji, než se pootáčí Iberie. Iberská rotace je geologicky významná, ale v žebříčku planetárních pohybů patří spíš do kategorie tichých procesů.

Co to znamená pro Lisabon i pro nás

Samotné pomalé otáčení nikoho neohrožuje. Praktický dopad je jinde: nový model zpřesňuje, kde na poloostrově hledat aktivní zlomy a jak zpřesňovat odhady seizmického rizika. Madarieta-Txurruka v tiskové zprávě Baskické univerzity výslovně zmiňuje dvě oblasti, kde data ukazují na deformaci, ale dosud chybí jasně identifikované aktivní struktury: západní Pyreneje v okolí Navarry a pás mezi Cádizem a Sevillou na jihozápadě.

Právě jihozápad Iberie je z hlediska hazardu nejcitlivější. Oblast Lisabonu a Cádizského zálivu leží nad podmořskými zlomy (Marquês de Pombal, Horseshoe a dalšími), které jsou zahrnuty v evropských pravděpodobnostních modelech tsunami. Nová geodynamická data neznamenají, že by se dala zemětřesení předpovídat; USGS výslovně uvádí, že to možné není. Mohou ale vstoupit do zpřesněných scénářů, které se pak promítnou do stavebních norem a krizového plánování.

A Česko? Přímý tektonický dopad iberské rotace na naše území z dostupných dat nevyplývá. Geofyzikální ústav Akademie věd ČR řadí vyšší seizmické riziko hlavně do západních Čech, severovýchodních Čech a severní Moravy. Podobné metody měření pomocí GNSS ale používají i čeští vědci; v západních Čechách provozuje GFÚ síť WEBGEODYN s 26 měřicími body, které sledují pohyby kůry spojené se zdejšími zemětřesnými roji.

Iberský poloostrov se nezačal točit minulý týden. Točí se miliony let, jen jsme to teprve teď dokázali přesně změřit a pochopit proč. A právě v tom „proč“ se skrývá hodnota, která jednou může zachránit životy na pobřeží, kde se Afrika a Evropa tisknou k sobě.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Tereza Říha

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Pod polskou Wieliczkou čeká celé město ze soli. Horníci v podzemí vytesali i obří chrám

Největší podzemní jezero v Čechách leží pod nenápadnou obcí v podhůří Krkonoš. Návštěvníky přitahuje svou tajemnou aurou

Bozkov nemá propast Macocha ani plavbu po podzemní řece. Přesto patří mezi nejnavštěvovanější české...

Poklidné německé městečko ukrývá pod domy obří labyrint. Rozsah chodeb překvapuje i odborníky

Čtyřicet kilometrů chodeb, sklepů a schodišť, místy v pěti patrech nad sebou, se vine pod městečkem, které...

Stavitelé věděli, že loď není stabilní. Přesto ji poslali na plavbu a sledovali její zkázu

Deset srpnových minut roku 1628 stačilo, aby nejambicióznější válečná loď Švédska zmizela pod hladinou...

Nejužší soutěska na Slovensku měří v nejstísněnějším bodě jen 3,7 metru. Jízda skrz autobusem je tu nejvyhledávanější turistickou atrakcí

Manínsky potok teče mezi dvěma vápencovými kolosy, Veľkým Manínem (890 m) a Malým Manínem (813 m), a za...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Kus Evropy se otáčí jako kolotoč. Iberský poloostrov rotuje po směru hodinových ručiček kvůli tlaku africké desky

"Fašistický" generál okouzlil Italy. Premiérce Meloniové klade drsné podmínky

Meteoroložka Honsová varuje Česko: Hrozí extrémní vedra až 50 stupňů

Zápasníkovi Véghovi v Itálii prohledali auto. Finanční stráž ho zastavila kvůli zápasnickým uším

Marek Lambora je zase single. Rozchod s Jindřiškou má ale jeden háček

Dítě může dospět jediným úderem razítka. Tři skutečné případy ukazují, jak nebezpečné je manipulovat s věkem. Česko není výjimkou