Léta stojí zapomenutá ve spíži nebo se na ni práší kdesi na půdě. Těžká kovová váha s miskami a řadou závaží, která zbyla po babičce, nevypadá na víc než na odvoz do sběru. Jenže v internetových aukcích za ni znalci nabízejí částky, které by k omlácenému kusu železa nikdo nehledal. A jestli držíte bezcenný krám, nebo malý poklad, pozná odborník podle jednoho jediného čísla vyraženého do kovu.
Číslo, které dělí harampádí od pokladu Vezměte starou váhu do ruky a hledejte drobnou ražbu na závaží nebo na rameni. U vysloveně starých kousků tam narazíte na úřední cejch. Prozradí ho malá rakouská orlice, u níž bývá vyznačená hmotnost, třeba „2 K” nebo „5 K” jako kilogramy, a hlavně vyražený rok.
Vyražený letopočet a cejch na závaží prozradí, jestli váha pochází ještě z dob mocnářství. Ilustrační foto. Zdroj: Ylanite Koppens / Pexels. Právě letopočet je na celé váze to nejcennější, co můžete najít. Sloužil kdysi jako úřední potvrzení, že závaží drží přesnou hodnotu a v obchodě nikoho neošidí. Když je ten rok nižší než 1919, máte doma kousek, který pamatuje ještě mocnářství. Datum se navíc někdy razilo zkráceně, takže samotné „906″ odpovídá roku 1906. Napodobit takovou značku bylo trestné, což z ní dnes dělá spolehlivý doklad stáří.
Přečtěte si také: Babiččin trik na palačinky funguje dokonale: stačí 1 lžička do těsta a už se vám nikdy nepotrhají
Podle čeho sběratelé sahají hlouběji do kapsy O výsledné částce nerozhoduje ani tolik věk. Mnohem víc váží to, jestli je kus úplný. Chybějící kousek závaží nebo naražená miska srazí odhad o pořádný díl dolů. Váha, která se dochovala kompletní i s dřevěnou krabičkou na závaží, naopak dokáže majitele příjemně zaskočit.
Nejvíc oči sběratelů přitahují těžké misky z leštěné nebo patinované mosazi. Ty se totiž málokdy dochovaly, a když u váhy jsou, cena celé sady poskočí i několikanásobně.
„Největší cenu na váhách mají originální misky, protože ty se velmi často nedochovaly,” uvedl pro Květy.cz Stanislav Hudeček, sběratel vah z Brtnice.
Přečtěte si také: Ani mouka, ani vejce: řízky budou křupavé i druhý den díky 1 surovině, kterou Rakušané přidávají odjakživa
Za obyčejný litinový kus bez závaží nebo jen s plechovými miskami vám dají v přepočtu jen několik set korun. Jakmile má váha původní mosazné misky a nedotčený povrch, částka se vyšplhá nad tisíc korun. A ty nejvzácnější secesní a prvorepublikové modely mění majitele v rozmezí od 15 000 do 30 000 korun, tedy za sumu, kterou dnes vydáte za novou troubu.
Které značky táhnou cenu nahoru Zájem míří na konkrétní výrobce. Na špici stojí litinové Kamory, které zdobí rostlinné motivy a doplňují mosazné misky. Přezdívku „kačenky” získaly kvůli jazýčku, jehož obrys připomíná ptačí hlavu, a za úplnou sadu za ně kupci dají kolem 2 500 korun.
Vyhledávaná je i Sfinx, jejíž zdobení odkazuje na starověký Egypt a v kompletním provedení stojí zhruba 2 800 korun. Dvoumiskový Kosmos s hravě odlitým tělem se drží přes dva tisíce, Noris nese ražbu podkovy a pohybuje se kolem 2 200 korun. Pozdější a nezdobené modely Miros oproti tomu spadnou zhruba na 700 korun. Slušné peníze umí přinést i zahraniční kusy, mezi sběrateli táhnou třeba německé značky Bizerba, Soehnle nebo Krups.
Přečtěte si také: Ani mouka, ani jíška: polévku zahustí surovina, kterou máte ve spíži celý rok a přehlížíte ji
Orientační ceny tuzemských značek shrnuje následující tabulka:
Značka Čím je typická Orientační cena Kamor litinové tělo zdobené rostlinnými motivy, misky z mosazi, přezdívka „kačenky” kolem 2 500 Kč Sfinx zdobení s motivy starověkého Egypta zhruba 2 800 Kč Kosmos dvoumiskové provedení s hravým litinovým tělem přes 2 000 Kč Noris miskové provedení s vyraženou podkovou kolem 2 200 Kč Miros strohé, modernější kusy kolem 700 Kč
Nejdražší chyba: hadr, kartáč a nová barva Skoro každého nejdřív svrbí ruce pustit se do zašlé váhy s hadrem a čističem, aby zase vypadala jako ze škatulky. Přesně tudy ale vede nejdražší cesta. Kdo přejede litinu ocelovým kartáčem a nahodí přes ni čerstvý nátěr, srazí hodnotu klidně na třetinu.
Přečtěte si také: Sběratelé z celého světa shánějí tuhle sifonovou láhev z dob ČSSR a platí za ni až 5 000 Kč. Češi ji mají po babičce ve sklepě
Pro znalce má totiž větší cenu léty získaný nádech kovu než nová zář. Většinou postačí suchý hadřík na prach, a kdo si neví rady, ať kousek raději svěří restaurátorovi. Neodborný zásah už nikdo nevrátí zpátky.
Když k váze patří i příběh Jak ceny stoupají, přibývá na trhu napodobenin. Prozradí je hned několik detailů: – podezřele hladký povrch litiny, – příliš stejnoměrná patina na mosazi, – nižší hmotnost daná jinou slitinou.
Cenu pomáhá zvednout i takzvaná provenience, tedy doložený původ konkrétní váhy. Kus, o kterém víte, že vážil mouku ve venkovském koloniálu nebo v prvorepublikové hospodě, a máte k němu dobovou fotku či zápisník, se cení jinak než bezejmenný nález z bazaru.
Přečtěte si také: Léta vám ležela v krabici ve sklepě: za tuhle kuchyňskou váhu se závažími dnes sběratelé nabízejí až 15 000 Kč
Takže dřív, než zaprášenou babiččinu váhu pošlete do šrotu, obhlédněte si ji ze všech úhlů. Někdy stačí jediné vyražené číslo a z kusu starého železa je rázem poklad.
Zdroje: https://www.kvety.cz/zajimavosti/starozitne-vahy-unikatni-dekorativni-prvky-unikaty-hodnota-cena-sberatelstvi/, https://www.blesk.cz/clanek/radce/844428/nevali-se-u-vas-na-chate-nebo-na-pude-za-starou-vahu-po-babicce-dostanete-i-3-tisice.html, https://www.nespechej.cz/clanky/mate-doma-starou-kuchynskou-vahu-ceny-stoupaji-a-sberatele-nabizeji-i-desetitisice-20260608-8712.html, https://cs.wikipedia.org/wiki/Cejch, https://www.tiscali.cz/nemate-doma-starou-vahu-po-babicce-pokud-ma-na-boku-tuhle-znacku-sberatele-za-ni-zaplati-klidne-i-30-000-kc-660138