6 min

Kostel, fotbal, komunita. Americké pokusy, jak omezit nepřátelství ve společnosti

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Spojené státy americké, které letos slaví 250. výročí Deklarace nezávislosti, jsou silně polarizovanou zemí. O příčinách se mluví často: sociální média, ekonomická nerovnost, vzestup politiky identitních skupin i politická korektnost a reakce na ni. Kontroverzní prezident Donald Trump je podle části expertů spíše důsledkem než příčinou tohoto vývoje. Méně pozornosti už má opačný trend: snaha

profimedia-1087837918

Zdroj: Donald Trump. Foto: Profimedia

Vedle viditelného politického konfliktu v USA existují i méně nápadné projekty, komunity a prostředí, které se snaží obnovovat schopnost mluvit s lidmi z opačného tábora. Tedy tak, aniž by jeden druhého okamžitě považoval za nepřítele.

Autor tohoto textu oslovil několik expertů, kteří debatovali právě o polarizaci a depolarizaci společnosti na letní univerzitě Acton v Michiganu (pořádající Acton Institute je americký konzervativní a libertariánský think-tank, který spojuje obhajobu volného trhu s náboženskými principy a představou „svobodné a ctnostné společnosti“).

Například v online prostředí si lidé z politicky odlišných táborů dva týdny píšou e-maily, čtou články z periodika „druhé strany“ a pak o obsahu diskutují.

„Politologie rozlišuje zejména afektivní a ideologickou polarizaci. Ideologická označuje ostrý nesouhlas ohledně myšlenek, zatímco afektivní polarizace označuje to, jak se člověk cítí vůči opačné straně. Je to právě afektivní polarizace, která vzrostla,“ upozornil například politolog Christopher Wolfe z University of Saint Thomas v texaském Houstonu.

Za zajímavé považují oslovení odborníci především iniciativy jako Braver Angels, Stand Together, akademický projekt Heterodox Academy či Laboratoř pro výzkum polarizace.

Podle nich mají podobné projekty význam v tom, že vytvářejí prostor pro střet názorů bez okamžité démonizace druhé strany.

Jinými slovy: neodstraňují samotný spor, ale snaží se omezit nepřátelství.
Opravovat rozbitou politiku
„Primární zaměření těchto projektů by se dalo nazvat depolarizace a odvádějí dobrou práci,“ ocenil Dylan Pahman, zakladatel St. Nicholas Cabasilas Institute (Institutu sv. Mikuláše Kabasily) pro pravoslaví a svobodu (jde o menší ideově profilovanou organizaci, která „chce propojovat pravoslavnou tradici s debatou o svobodě, společnosti a ekonomice“).

Zmíněné hnutí Braver Angels spojuje republikány, demokraty a politicky nezávislé občany.

Vytváří místní skupiny, workshopy a debaty, kde se diskutuje o rozdílech se snahou o zdvořilost a hledá se společná řeč. Jak sami říkají, snaží se „opravovat rozbitou politiku“.

Například v online prostředí si lidé z politicky odlišných táborů dva týdny píšou e-maily, čtou články z periodika „druhé strany“ a pak o obsahu diskutují.

Dalším příkladem je spojování republikánů a demokratů v místní komunitě, třeba při stavbě cenově dostupných domů.

Depolarizační platforma Braver Angels organizovala například i debaty konzervativců a liberálů na téma voleb. Následně sestavila seznam návrhů, na nichž se většina účastníků shodla: jak usnadnit hlasování, zvýšit jeho transparentnost a důvěryhodnost a lépe informovat voliče.

Další iniciativou je Heterodox Academy. Považuje se za jedinou nestranickou organizaci věnující se otevřenému bádání, která vzniká zevnitř akademického prostředí.

Její členové zastupují více než tisícovku institucí reprezentují širokou škálu politických, ideologických a akademických perspektiv.

Existuje rozdíl mezi tím, jak silný konflikt lidé vnímají, a tím, jaká je skutečnost. I to je jeden z důvodů, proč podle něj dává smysl mluvit nejen o polarizaci, ale také o možnostech, jak ji brzdit.

Apeluje mimo jiné na to, aby vedení univerzit nevyjadřovalo jménem instituce podporu (nebo naopak nesouhlas) vůči kontroverzním společenským a politickým tématům.

Heterodox Academy vydává brožury s osvědčenými postupy a šíří je i prostřednictvím videí, v nichž učitelé popisují, jak je zavedli do praxe. Jejím spoluzakladatelem je Jonathan Haidt, jeden z nejznámějších badatelů v oblasti polarizace, jehož knihy vyšly i česky.

Laboratoř pro výzkum polarizace je další meziuniverzitní projekt. Zkoumá stranické nepřátelství s cílem lépe pochopit jeho příčiny ve prospěch demokracie.

Ukazuje mimo jiné, jak často mylně vnímáme přesvědčení a záměry členů jiných politických stran.

Většina respondentů v průzkumu citovaném v rámci debaty se kupříkladu domnívala, že členové druhé strany podporují napadení nebo dokonce vraždu svých oponentů. Toto přesvědčení přitom převyšovalo skutečný počet republikánů či demokratů, kteří podporují násilí

„Uvědomění si, že většina politických oponentů násilí neschvaluje, je nezbytným krokem k překonání politické zaujatosti,“ konstatuje studie Laboratoře pro výzkum polarizace.
Důležitá role komunit
Nejefektivnější podle oslovených expertů je, když se dají dohromady lidé skrze společný zájem, který přesahuje politiku.

Na akci mluvili hlavně o roli náboženských komunit. Církve a kostely jsou podle Christophera Wolfeho místy, která zvyšují důvěru a fungují jako „protilátka proti afektivní polarizaci“.

Dylan Pahman to prý vidí ve své farnosti řecké pravoslavné církve, kde se pravidelně schází republikánský státní poslanec a demokratický právník:

„Sejdou se po liturgii na kávu, jedí humus a mluví o své víře a o politice. Jejich společná víra je pro ně důležitější a pomáhá jim v klidu překonat politické rozpory.“

Pahman, editor knihy Křesťanské kořeny americké svobody, je přesvědčen, že je potřeba více neutrálních prostorů, jakýchsi „třetích prostorů“, kde se lidé setkávají kvůli jiným věcem, než kvůli politice. Třeba: když máte děti ve sportovním týmu, můžete se seznámit s dalšími rodiči a přestat tolik řešit, koho volili.

Podobně mluví i Thomas Simpson, který ve své doktorské práci na Gonzaga University ve Spokane studoval, jak si lidé utvářejí názory zejména o politice a náboženství a jak se stávají odolnými vůči změnám.

Setkává se s partou hluboce věřících mužů, kteří jsou silně pro Donalda Trumpa a věrně navštěvují své církve: „Osobně nepovažuji Trumpa za vhodného prezidenta, ale oni si myslí, že je úžasný. Vedeme zajímavé konverzace o politice a kultuře, ale začínáme jako muži víry. A pak se můžeme civilně bavit o politice s vědomím, že nás naše víra drží pohromadě.“

Simpson připomněl, že existuje rozdíl mezi tím, jak silný konflikt lidé vnímají, a tím, jaká je skutečnost. I to je jeden z důvodů, proč podle něj dává smysl mluvit nejen o polarizaci, ale také o možnostech, jak ji brzdit.
Kdy je polarizace správná
USA v těchto dnech hostí mistrovství světa ve fotbale. Celostátní televizní kanály denně informují o fanoušcích z jiných kontinentů, kteří sdílejí pozitivní zkušenosti: vřelé přivítání v restauracích, atmosféru v ulicích, místní jídlo i architekturu.

„Takových detailů je mnoho a jsou skvělou příležitostí, abychom si udělali domácí úkol a zamysleli se nad tím, co naše země skutečně nabízí,“ vysvětlil Pahman.

Někdy je nutný ostrý nesouhlas spíše než kompromis. Ideologická polarizace je nutná, když jsou ve hře základní práva a principy a když čelíme jasnému morálnímu zlu.

Podle něj může mít sportovní akce nezamýšlený, i když dočasný efekt – sblížení lidí, protože nyní USA hrají jako jeden tým.

Do jisté míry má polarizace i historické kořeny, připomněl Simpson, který se v debatě podělil o konverzaci, či spíše vtip, několika fanoušků, který prý zaslechl během mistrovství:

„Angličan říká, že jeho země je nejlepší na světě. Američan se ptá: O čem to mluvíš? Angličan odpovídá: Je to tak. Vždyť naše zločince jsme deportovali do Austrálie a náboženské fanatiky do Ameriky.“

I když by se lidé podle účastníků akce měli vyvarovat afektivní polarizaci a kmenového přístupu, polarizace prý není vždy automaticky špatná.

Jak říká Wolfe, může být dokonce žádoucí. A to, když jsou ve hře základní práva a principy:

„Někdy je nutný ostrý nesouhlas spíše než kompromis. Ideologická polarizace je nutná, když jsou ve hře základní práva a principy a když čelíme jasnému morálnímu zlu.“

Autor je jediný novinář z území bývalého Československa akreditovaný u Svatého stolce ve Vatikánu. Působil v EWTN v Římě, ve Vatikánském rozhlase a v oddělení komunikace Evropského parlamentu v Bruselu.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Investor Brůna: Nejlepší investice ve dvaceti? Zkušenost v zahraničí

Dubaj vydala irského bosse podsvětí. Spolupracoval s Rusy i Hizballáhem

Daniel Kinahan, irský dědic jednoho z nejmocnějších evropských zločineckých kartelů, patřil deset let mezi...

Máme republiku. Ale není důvod zapomínat na Habsburky, dědice trůnu

POLEMIKA. V pátek 7. srpna zveřejnil Aleš Rozehnal svůj komentář, v němž se vyjádřil k nedávnému výroku...

AfD po Okamurovi kárá i polskou krajní pravici. Vyčítá jí „provokaci pro pár lajků“

KOMENTÁŘ. Když se v květnu Tomio Okamura rozhádal s partnerskou AfD kvůli sudetoněmeckým dnům v Brně, mohlo...

Jan Urban: Zažili jsme krásné časy s šancí na etablování právního státu. Trvaly asi týden

KOMENTÁŘ. Zažili jsme nádhernou dobu, ve které jsme mohli věřit v platnost univerzálních lidských a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Všechny články tohoto autora →

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Javier Bardem exceluje v Mysu hrůzy. Řemeslně špičková minisérie přesto uvízla v pasti

Nové zpracování známého thrilleru na Apple TV+ přináší řemeslnou nablýskanost a suverénní herectví Javiera...

HN.cz

dnes, 22:00

Co když ti shoří táta? Vyšel román o smrti i politice nevybíravě dobývající naše životy, zasazený je do současné společnosti

Hlavní hrdinka knižní novinky se snaží přijít na to, proč její otec podlehl dezinformacím a spáchal...

HN.cz

dnes, 22:00

„Sova“, nebo „skřivan“? Jedni z nás mají stravovací zvyklosti, které lidskému zdraví nesvědčí

Výzkum týmu vedeného Rozanne Krugerovou z Griffith University v australském Brisbane potvrdil, že kromě...

HN.cz

dnes, 22:00

Mapa oáz chladu či moře ve městě. Radnice ve snaze zvládnout vedra vytahují plány, které zatím ležely v šuplících

Když radnice Prahy 7 vyhlásila v chladném květnu v roce 2019 jako první samospráva v Česku „stav klimatické...

HN.cz

dnes, 22:00

Pizza tyčinky z kynutého těsta se sýrem jsou křupavé domácí zobání z plechu a prvotřídní pohoštění

Pizza tyčinky z kynutého těsta jsou ta nejlepší věc, kterou můžete vytáhnout z trouby, když přijdou...

Cooky.cz

dnes, 21:59

5 min

Reklama

Už žádný Google vyhledávač. Evropský parlament ho vyhodil a nahradil protějškem, který v Česku skoro nikdo nezná

Evropský parlament od 4. června 2026 přepnul výchozí vyhledávač na svých počítačích z Googlu na francouzský...

Mobify.cz

dnes, 21:58

4 min

Náskok z Letné vydržel dvacet minut. Pak přišla chyba v rozehrávce a všechno se otočilo

Do Lyonu vezla Sparta jednogólový náskok, na hřišti ho ale udržela sotva dvacet minut. Vyloučení Adama...

SportWin

dnes, 21:32

2 min

Sparťanský brankář Vindahl popsal své zdravotní trable. V Turíně si představuje svou budoucnost

Dánský gólman Peter Vindahl nechytal od února kvůli operaci chodidla. Teď se hlásí z Itálie a mluví o...

Kostel, fotbal, komunita. Americké pokusy, jak omezit nepřátelství ve společnosti

V Německu vyhradili hodiny v bazénu jen pro černé. Experiment okamžitě spustil spory

Po letech závislosti přišel další pád. Kateřina Bradáčová otevřeně o heroinu, bydlení pod stanem i snaze začít znovu

Jak by dnes vypadal Jiří Pomeje podle umělé inteligence: Fanouškům z této fotky ukápne slza

Monika Babišová se pochlubila dovolenkovými snímky: V bikinách ukázala postavu, na skútru i zadeček

Lidské bestie: Torquemada nemusel stát u každé hranice. Pomohl vybudovat systém, který ničil lidi i bez něj