3 min

Kdo vlastní tento starý typ fotoaparátu, má doma poklad. Lidé za něj dnes platí víc než za moderní digitály

Sdílet

Dennívýzva

Staré filmové fotoaparáty už dávno nejsou jen zapomenutou věcí ze skříně po rodičích. Některé kusy se dnes na aukcích prodávají za částky, které bez nadsázky překonávají cenu moderních digitálních zrcadlovek. A pokud vlastníte konkrétní model z poloviny 20. století, možná máte doma hodnotu, o které jste neměli tušení.

kdo-vlastn-tento-star-typ-fotoapar-tu-m-doma-p-featured

Zdroj: ČasProBydlení

Sběratelé se nejčastěji zaměřují na jména jako Leica, Rolleiflex nebo starší Hasselblady. Digitál zestárne během pár let, technika jde rychle dopředu. Mechanické přístroje z padesátých a šedesátých let ale fungují pořád stejně a jejich cena spíš roste než klesá. Kombinace precizního zpracování, menších výrobních sérií a silného příběhu z nich dělá něco víc než jen nástroj na focení.

Čtěte také: Proč byste nikdy neměli nechávat nabíječku v zásuvce bez telefonu. Elektrikář vysvětlil riziko, které podceňujeme

Typickým příkladem je Leica M3 uvedená v roce 1954. Dálkoměrný fotoaparát s čistě mechanickým chodem, bez baterie, bez elektroniky. Zaostřování přes optický systém bylo ve své době revoluční a reportážní fotografii posunulo o kus dál. Jednoduchost, odolnost a přesnost – i po desítkách let většina těchto přístrojů stále pracuje, jak má.

Proč právě Leica a další mechanické klasiky

Nejde jen o nostalgii. Leica si zakládala na extrémní přesnosti výroby, těla frézovaná z masivního kovu, objektivy ručně sestavované. Výsledkem byla ostrost a životnost, která se dnes už moc nevidí. Není výjimkou, že kus starý sedmdesát let funguje bez zásadního servisu.

Čtěte také: Kdo vlastní tento starý typ fotoaparátu, má doma poklad. Lidé za něj dnes platí víc než za moderní digitály

Roli hraje i historie. Henri Cartier-Bresson a další reportážní fotografové měli Leicu prakticky neustále u sebe. Přístroj se tak stal symbolem určité éry i přístupu k fotografii. Sběratelé dnes nehledají jen techniku, hledají i příběh a dobu, kterou reprezentuje.

Že nejde o výstřelek několika nadšenců potvrzují aukční výsledky. V roce 2022 se prototyp Leica 0 Series z roku 1923 vydražil za více než 14 milionů eur, uvedla aukční síň Leitz Photographica Auction. To už je částka, která připomíná spíš umělecké dílo než fotoaparát. I běžnější modely jako M3 se podle stavu a původu pohybují v desítkách, někdy i stovkách tisíc korun.

Na ceně se obvykle podepisuje několik věcí:

Čtěte také: Tato 3 znamení čeká v květnu životní obrat. Hvězdy slibují nečekaný přísun peněz i novou lásku

Celkový stav – ideálně původní součástky, minimum koroze, funkční závěrka.
Dokumentace a původ, třeba originální krabice nebo servisní knížka.
Výrobní číslo a série, nízká čísla bývají žádanější.

Podle odborníků z aukčních domů roste zájem o analog i díky návratu filmu mezi mladší generaci. Data CIPA ukazují dlouhodobý pokles prodejů digitálních kompaktů, zatímco komunita kolem filmu je aktivnější než dřív. Mechanický fotoaparát tak pro někoho není jen koníček, ale i určitá forma investice, i když samozřejmě s rizikem.

Jak poznat, že máte doma cenný kus

Ne každý starý přístroj má vysokou hodnotu. Rozhoduje značka, model i rok výroby. U Leicy je zásadní výrobní číslo vyražené nahoře na těle. Dá se dohledat v databázích výrobce nebo ve specializovaných katalozích. Pokud spadá do prvních sérií, cena může vyskočit opravdu výrazně.

Pozor na neodborné zásahy. Přestříkané části, neoriginální šroubky nebo výměna závěrky za novější typ sběratelskou hodnotu snižují. Naopak běžné opotřebení odpovídající stáří, drobná patina, to většině sběratelů nevadí.

Prodávat hned, nebo raději počkat?

Trh se sběratelskou fototechnikou je poměrně stabilní, ale reaguje na ekonomickou situaci ve světě. Pokud vlastníte například Leica M3 v pěkném stavu, vyplatí se nejdřív konzultace s renomovaným aukčním domem či specializovaným prodejcem. Odhad ceny se může lišit a někdy docela výrazně.

Někteří majitelé však neprodávají vůbec. Berou tyto přístroje jako dlouhodobé uložení hodnoty, podobně jako hodinky nebo veterány. Mechanický fotoaparát totiž technologicky nestárne – funguje dnes stejně jako před půl stoletím. U digitálu tohle neplatí, tam je zastarávání skoro jisté.

Máte-li doma starý kovový fotoaparát po prarodičích, nevracejte ho hned zpátky do skříně. Zkuste ověřit model, výrobní číslo i celkový stav. Možná zjistíte, že nedržíte jen vzpomínku, ale věc, za kterou jsou lidé ochotni zaplatit víc, než byste čekali.

Zdroje: leica-camera.com, lcamera-forum.com, petapixel.com, cipa.jp

Reklama

Další články z Čas pro bydlení

Tento článek byl publikován ze zdrojů Čas pro bydlení

Web se zaměřuje na bydlení, interiérový design a praktické rady pro domácnost. Čtenáři zde najdou tipy, jak si útulně zařídit byt, jak zrenovovat starší vybavení nebo jak si poradit s běžnými domácími starostmi. Nechybí ani inspirace pro zahradu, pěstování či sezónní údržbu. Články kombinují...

Kdo vlastní tento starý typ fotoaparátu, má doma poklad. Lidé za něj dnes platí víc než za moderní digitály

Utajované přezbrojení. USA pomohly, čeští výsadkáři získají desítky útočných vozidel

Temné obvinění z Floridy znovu ožilo. Chlad mluví o pomstě a spiknutí

„Nelži!“ Veronika Arichteva se bránila, Ornella Koktová ale spustila ostrý protiútok

Nižší gramáž čokolád Milka bez upozornění klamala spotřebitele, rozhodl soud

Americká autorka dětské knihy o truchlení dostala doživotí za vraždu manžela