Zaprášená konvice, co roky přečkává vzadu v kredenci a vytáhne se sotva o svátcích, dokáže překvapit. Zájem o starožitný porcelán v posledních letech znatelně ožil a za ten správný kus jsou dnes kupci ochotní vytáhnout i několik tisíc korun. Zbývá jediná otázka: jak mezi obyčejným nádobím poznat ten jeden hodnotný.
Statisíce čekejte jen výjimečně Začněme od podlahy, ať nikdo nečeká zázraky. Dražby za statisíce se sice čtou hezky, ve skutečnosti se ale týkají hrstky mimořádných rarit. Nádobí, které se doma kupilo od dob normalizace, mezi ně nepatří. Za obyčejnou zděděnou konvici dostanete nejčastěji jen pár set korun a spoustu novějších kousků neprodáte vůbec.
Zajímavé částky přicházejí až u starších a poctivě opatrovaných věcí. Zachovalá míšeňská konvice se v aukci dokáže vyšplhat ke hranici deseti tisíc a u tvarů či dekorů, po kterých je mezi znalci největší sháňka, přeskočí licitace i dvanáct tisíc. Vůbec nejvýš míří celé soupravy, protože sadu pohromadě shánějí kupci raději než talíře posbírané po kouskách.
Přečtěte si také: Tuhle sifonovou láhev měl doma každý druhý. Dnes za ni sběratelé dají až 5 000 Kč
Rozhodne pohled na dno Kdo se v porcelánu vyzná, malovaný dekor rychle přejde a rovnou sáhne po spodní straně. Právě tam se totiž ukrývá to podstatné, tovární kolek. Podle něj se pozná, odkud kus pochází, z jakého období zhruba je a někdy i model. Jakmile značka chybí nebo je rozmazaná, cena spadne, i kdyby byla konvice jinak bez jediného šrámu.
Úplně nejvýš stojí znak dvou zkřížených modrých mečů. Patří německé manufaktuře v Míšni, kterou odborníci berou jako nejstarší nepřetržitě fungující porcelánku Evropy, výroba tu jede od roku 1710. Když se pravý míšeňský kousek objeví v tuzemské dražbě, obvykle patří k nejdražším položkám večera. Háček je v tom, že meče jsou zároveň historicky nejčastěji napodobovanou značkou vůbec, takže jejich dvojice na dně sama o sobě pravost nezaručí. U pochybného nálezu proto raději nechte posouzení na starožitníkovi.
Cenný kus může být i český Zahraniční značka není podmínka. U domácích výrobků nejčastěji prozradí zajímavý původ písmeno S, které odkazuje na Horní Slavkov. Právě tady se u nás porcelán vyráběl vůbec poprvé, a to už roku 1792, takže se městu přezdívá kolébka zdejší výroby. Na letitých kouscích bývá vidět i původní německý název obce, tedy Schlaggenwald.
Přečtěte si také: Ani skořice, ani vanilka. Jablečný závin bude vonět jako od babičky díky 1 surovině, kterou Rakušané přidávají odjakživa
Sběratelé si cení i českého porcelánu z Horního Slavkova nebo z karlovarských manufaktur. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Podobně ceněná jsou i další jména z Karlovarska. Sběratelé mají slabost třeba pro Pirkenhammer z Březové nebo pro Thun z Klášterce nad Ohří. Obě manufaktury dlouhá desetiletí dodávaly kvalitu na úrovni zahraniční konkurence, takže o jejich zachovalé nádobí bývá zájem. A pokud na spodní straně narazíte na nápis Czechoslovakia nebo ještě starší rakousko-uherskou ražbu, držíte doklad o stáří, který cenu táhne nahoru.
Modrobílý vzor, který připutoval z Číny Zvláštní kapitolou je cibulák, tedy modrobílý dekor z takřka každé české kredence. Skoro nikdo přitom netuší, že žádnou cibuli na sobě nemá. Zrodil se v saské Míšni během 18. století, kdy se výtvarníci inspirovali čínským porcelánem, a doopravdy na něm najdete granátové jablko spolu s broskví, bambusem a chryzantémou. Dávní evropští zákazníci si ty plody spletli s cibulí a označení porcelánu už zůstalo. K nám dorazil roku 1885, kdy ho začala vyrábět továrna v Dubí, a časem zdomácněl natolik, že ho dnes bere za svůj skoro každý.
Na ceně cibuláku se podepíše i způsob, jakým vznikl. Ručně malované kusy stojí víc a rozeznáte je snadno. Jednotlivé tahy štětce se totiž v detailu nepatrně rozcházejí, což by přesný stroj takhle nikdy nerozházel.
Přečtěte si také: Ani ocet, ani cukr: nakládané okurky zůstanou křupavé díky 1 věci, co běžně končí v koši
Čím konvici o hodnotu připravíte Ani nejzvučnější značka nezachrání poškozený kus. Naštípnutý okraj, prasklinka pod glazurou nebo setřené zlacení srazí odhad klidně o třetinu i víc. Drobné stopy stáří většině sběratelů nevadí, zato po domácku slepený spoj cenu spolehlivě pohřbí.
A pozor na jednu častou chybu. Slibný kousek nikdy nedřete do lesku. Právě neporušená patina a původní glazura cenu zvedají, takže drátěnka ani agresivní chemie k němu nesmí. Stačí vlažná voda s kapkou saponátu a měkký hadřík. Potom konvici vyfotografujte ze všech úhlů, obzvlášť dno s kolkem, a porovnejte se záznamy z aukcí. Že jde o reálné peníze, dokládají konkrétní prodeje. Portál Antikart eviduje míšeňskou konvici z roku 1980 prodanou za 9 000 Kč, na serveru Livebid zase změnil majitele šálek s podšálkem z doby kolem roku 1831 se vtlačeným S za 13 000 Kč. Než konvici pustíte z ruky, klidně ji zaneste k ohodnocení do starožitnictví.
Co cenu žene nahoru a co ji sráží, shrnuje následující přehled:
Přečtěte si také: Ani mouka, ani vejce: bramboráky budou křupavé a nerozpadnou se, když do těsta přidáte 1 surovinu
Co u konvice sledovat Vliv na cenu zkřížené modré meče (Míšeň) ženou ji k nejvyšším částkám písmeno S nebo nápis Czechoslovakia potvrzuje stáří a cenu zvedá ruční malba místo strojového tisku přidává na hodnotě kompletní souprava místo jednoho kusu drží nejvyšší ceny prasklina, naštípnutý okraj, oprava lepidlem srazí cenu i o třetinu
Zdroje: https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/cibulak-rozdily-hodnota/, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/porcelan-sberatelstvi-cena/, https://bydlimeutulne.cz/starozitne-porcelanove-nadobi-sberatele-hodnota-cena/, https://extrafit.cz/konvice-s-kvetinovym-motivem-po-babicce-neni-haraburdi-sberatele-za-1-kus-plati-9-000-kc/, https://www.tiscali.cz/kdo-ma-doma-tuhle-konvicku-po-babicce-sedi-na-velkem-pokladu-sberatele-za-ni-davaji-i-12-000-kc-a-rozhoduje-znacka-na-dne-722596, https://www.tiscali.cz/kdo-ma-doma-tuhle-konvicku-po-babicce-sedi-na-malem-pokladu-sberatele-vam-za-ni-daji-klidne-12-000-kc-717274