Mlýnek na kávu po prarodičích většinou skončí v koutě kredence nebo zapadne na půdě a bere se jako veteš. Jenže část těchhle kousků má na sběratelském trhu překvapivou cenu. Nejde přitom o jedno kouzelné jméno. Rozhoduje úzká skupina výrobců a pár znaků, kterých si laik ani nevšimne. Jak poznáte, jestli doma máte obyčejnou ozdobu, nebo hledaný sběratelský kus?
Než sáhnete po štětci, zastavte se Nejdražší chybu udělá spousta nálezců hned na začátku. Popadnou smirek, lak a nové kování a snaží se mlýnku vrátit vzhled jako z výlohy. U sběratelských kousků tím ale hodnotu spolehlivě stlačí, klidně o třetinu i víc. Nový nátěr nebo díl z železářství smažou právě to, na čem znalcům nejvíc záleží: nedotčený původní stav.
Roky používání naopak hrají pro majitele. Ohmatané hrany, ztmavlý povrch a patinu berou odborníci jako potvrzení, že jde o pravý kus s odslouženou historií. Na vyčištění stačí měkký hadřík na prach a vyklepání starých zbytků kávy ze šuplíku, mechaniku nanejvýš potřete kapkou oleje. Ostří mlecího ústrojí nebruste, jeho ohlazení k letitému mlýnku patří a pilník či bruska by ho zničily. Náročnější opravu přenechte restaurátorovi.
Přečtěte si také: Tuhle chybu dělají Češi při vaření brambor. Kvůli ní se rozpadají a ztrácí chuť
Otočte ho dnem vzhůru a hledejte značku První, co zkušený sběratel udělá, je otočení mlýnku dnem vzhůru. Jméno výrobce bývá vyražené na podstavci nebo na kování a rovnou napoví, do jaké cenové ligy kus patří. Zvučných jmen přitom není mnoho:
z Německa se cení Zassenhaus ze Solingenu, který se řemeslu věnuje už od roku 1867; dále teplický Leinbrock a značka PeDe s iniciálami zakladatele Petera Dienese; z Francie míří poptávka po Peugeotu; mezi ryze českými kusy vévodí bratři Ouhrábkovi z Lomnice nad Popelkou, kteří rozjeli tovární výrobu kávomlýnků v roce 1923. U Peugeotu se navíc skrývá zajímavá historická zápletka. Bratři Peugeotovi přestavěli zděděný mlýn na ocelárnu už roku 1810 a první kávomlýnek jim z dílny vyšel v roce 1840, tedy dávno před prvním autem značky. Slavný lev z dnešního loga přibyl na mlýnky krátce nato a sběratelé podle něj spolu s původním ražením ověřují pravost kusu.
Přečtěte si také: Velký plech nemusíte drhnout drahým čističem za 150 Kč. Stačí dřez, 1 běžná surovina a 10 minut práce
Za jeden kus stovky, za jiný přes deset tisíc Rozpětí cen je obrovské a věk kusu v něm zdaleka není tím hlavním. Úplný spodek žebříčku patří jednoduchým skříňkovým mlýnkům, jaké kdysi měl skoro každý. Ty dnes odcházejí za nižší stovky korun, ojediněle za pár tisíc. Vyšší příčku obsadily funkční dřevěné kávomlýnky z meziválečné éry, u nichž se ceny na aukčním portálu Aukro pohybují zpravidla od 2 000 do 5 000 korun.
Na samém vrcholu stojí porcelánové mlýnky zdobené ruční malbou. Křehký materiál za desítky let z velké části podlehl, a tak je dochovaný kus s neporušeným kováním rarita, za kterou padne i víc než 10 000 korun. Cenu ještě zvednou další okolnosti: jasný původ, dochovaný originální klíček či krabice a výrazná dobová výzdoba, od oblých secesních tvarů po strohou meziválečnou eleganci. Svoje udělá i poptávka. Jakmile se po některém provedení začne shánět víc sběratelů naráz, jeho hodnota vyletí během pár dnů.
Cenové stupně přehledně shrnuje tabulka:
Typ mlýnku Orientační cena Prostý skříňkový mlýnek nižší stovky korun, výjimečně pár tisíc Funkční dřevěný meziválečný kus 2 000 až 5 000 Kč Porcelánový mlýnek s ruční malbou přes 10 000 Kč
Proč se ruční mletí vrací do kuchyní Přečtěte si také: Po 30 letech je zpátky. Tahle pomůcka na pečení z 50. let se vrátila do obchodů a lidé ji vykoupili
Zájem žene nahoru i to, že si lidé zase sami melou kávu doma. Kdo řeší chuť, sleduje původ zrn i jemnost mletí, a starému mlýnku po menším seřízení nic nebrání znovu sloužit každý den. Ze dna skříně se tak klidně přesune zpátky na kuchyňskou linku.
Ruční mletí kávy se vrací do domácností, protože starý mlýnek po seřízení mele zrna vyrovnaně dodnes. Ilustrační foto. Zdroj: Mizuno K / Pexels. A právě v tom mají letité kusy navrch. Chuť šálku stojí a padá s tím, jak vyrovnaně jsou zrna rozemletá. Když ve mletí skončí jemný prach vedle hrubých úlomků, nápoj sklouzne buď do přehnané hořkosti, nebo do vodnaté nevýraznosti. Kalená ocel starých mlýnků drží nastavenou hrubost i po desetiletích a mele vyrovnaněji než leckterý levný elektrický strojek.
Zdroje: https://sportdenik.cz/nejnovejsi-zpravy/v-obchode-za-150-kc-v-bazaru-vam-vydela-balik/petrsindelar/, https://www.kulina.cz/peugeot/, https://www.umimeporadit.cz/mate-doma-stary-mlynek-na-kavu-co-vypada-jako-kyc-sberatele-retra-za-nej-dnes-plati-tisice-na-drevo, https://casprozeny.cz/rady-tipy-zajimavosti/kdo-ma-doma-stary-mlynek-na-kavu-muze-jasat-sberatele-za-ni-daji-i-nekolik-tisic/janbartik/, https://www.tiscali.cz/kdo-ma-doma-stary-rucni-mlynek-na-kavu-sedi-na-pokladu-za-az-10-000-kc-sberatele-shaneji-prave-tenhle-typ-685112