Záběr je široký. Soda pomáhá proti houbovým chorobám, jako je padlí, plíseň nebo hnědá skvrnitost listů, proti plevelu v dlažbě a proti mraveništím na nevhodných místech, používá se také u rajčat a řezaných květin. Uvádí se, že neškodí lidem, rostlinám ani užitečnému hmyzu včetně včel. Výsledek přesto záleží hlavně na tom, kolik sody se do vody nasype a jak často se ošetření opakuje.
Proti škůdcům se stříká večer a znovu po třech až čtyřech dnech
Základní postřik vznikne ze čtvrt lžičky jedlé sody rozmíchané v litru teplé vody, do které se přilije ještě půl lžičky oleje. Směs je potřeba důkladně promíchat a protřepat. Roztok je tak slabý, že se jím dají bez obav ošetřit i listy pokojových rostlin.
Pro silnější verzi se rozmíchá jedna lžička sody ve dvou litrech teplé vody. V přepočtu to dělá půl lžičky na litr, tedy dvojnásobek základní dávky. Do roztoku patří pár kapek saponátu, nejlépe přírodního, nebo 2 ml mýdla na praní. Postřik se po protřepání nanáší na listy tak dlouho, až začne stékat.
Ošetření se opakuje několikrát s odstupem 3 až 4 dnů. Nejvhodnější dobou je pozdní večer, kdy slábne sluneční záření, klesá teplota a v létě často ustává vítr. Postřik pak na listech působí nerušeně až do rána.
Nejvíc sody na litr spotřebuje obyčejné omývání listů pokojovek
Proti padlí, plísni a hnědé skvrnitosti se rozmíchá půl lžičky sody v litru teplé vody a přidá se 5 ml tekutého pracího prostředku. Poměr sody k vodě je tedy stejný jako u silnějšího postřiku proti škůdcům a liší se jen přísada. Postižené rostliny se ošetřují ob den po dobu dvou týdnů, což vychází zhruba na sedm postřiků.
Na omývání listů pokojových rostlin se doporučuje lžička sody na litr vody. To je dvojnásobek dávky proti chorobám a čtyřnásobek základního postřiku proti škůdcům. Nejsilnější roztok z celé řady tak připadá na běžnou údržbu a návod nijak nevysvětluje, proč listy při omývání snesou mnohem víc sody, než kolik dostávají při léčbě.
Listy se mají omývat pravidelně, aby co nejlépe přijímaly světlo a živiny. Roztok je podle návodu vyčistí, dodá jim lesk, vydezinfikuje jejich povrch a zahubí na nich bakterie i škůdce.
Na plevel ve spárách, mraveniště i rajčata se soda jen sype
V mezerách mezi dlaždicemi a ve spárách chodníku stačí plevel zasypat sodou. Ta jeho růst výrazně omezí a při opakování ho dokáže úplně zlikvidovat. Působí pomaleji než chemické přípravky, a protože je k zahradě šetrnější, dá se v případě potřeby nasypat znovu.
Mravenci jsou na zahradě obvykle užiteční. Když se ale usadí tam, kde překážejí, pomáhá zasypávat mraveniště sodou každý den a brzy se odstěhují. Aby se nevrátili k záhonům, dají se kolem nich vysadit rostliny, které mravencům nevoní. Z bylinek jsou to majoránka, petržel, kopr, kerblík, máta a bazalka, ze zeleniny cibule a česnek a z dalších rostlin levandule, pelyněk a aksamitník.
U rajčat se sodou posype horní vrstva zeminy na záhonu a rostliny se potom vydatně zalévají, aby se soda rozpustila a pohnojila je. Návod za to slibuje mimořádně chutné plody. Chybí v něm ale množství sody na záhon nebo na rostlinu i údaj, jak často posyp opakovat, takže slib sladších rajčat nemá v číslech žádnou oporu.
Kolik sody přisypat do vázy a čím ji nahradit, když dojde
Kytice natrhaná na zahradě vydrží ve váze déle, když se do vody nasype zhruba půl lžičky jedlé sody a dobře se rozmíchá. Soda zpomaluje vadnutí květů.
Stejnou službu udělá jablečný ocet s cukrem. Cukr slouží rostlinám jako přirozená potrava a ocet brání množení bakterií ve vodě.
Třetí možností je aspirin. Na středně velkou vázu bohatě stačí polovina tablety, která potlačuje růst bakterií a okyseluje vodu, což většině řezaných květin svědčí. Tabletu je lepší předem rozdrtit, protože se pak ve vodě snáz rozpustí.