Život se s ní na jednu stranu nikdy nemazlil. „Jsem obětí domácího násilí,“ prohlásila Berry roku 2015, když byla na galavečeru oceněna Creative Conscience Award za svou dobrovolnickou práci pro losangeleské centrum Jenesse Center, které pomáhá obětem domácího násilí. Její matka z první americké generace (rodina pochází z Anglie) byla vdaná za Afroameričana, který manželku dennodenně bil. Pozdější herečka v necelých pěti letech například sledovala, jak otec maminku kopal ze schodů a udeřil do hlavy lahví od vína. Manželství skončilo rychle rozvodem a matka vychovávala Halle i její starší sestru na vlastní pěst.
Násilí v prostředí krásy
Jestliže doma to Berry neměla jednoduché, ve škole byla ztělesněním typické osmdesátkové „prom queen“. Populární roztleskávačka a královna maturitního ročníku snila o kariéře v umění, což ostatně prozradila porotcům na soutěži Miss USA, kde roku 1986 těsně nevyhrála. Zúčastnila se nicméně Miss World a skončila šestá, načež se přestěhovala do New Yorku a vyhlížela první herecké příležitosti. Ty přicházely začátkem 90. let, kdy žila „z ruky do huby“ a v práci i v soukromí to neměla snadné. Nejmenovaný partner ji údajně udeřil a připravil o podstatnou část sluchu v levém uchu, zrovna když natáčela své úvodní scény v kultovní krimi Poslední skaut (později se spekulovalo, že to udělal Wesley Snipes). Roku 1992 zase natáčela televizní minisérii Queen, v níž po sérii menších filmových rolí dostala větší prostor a zranila se, když nešťastně spadla ze splašeného koně. Nemohla se tak zúčastnit premiéry komedie Bumerang, kde si zahrála po boku Eddieho Murphyho.
Zpočátku se musela smířit s tím, že pro showbyznys je zkrátka atraktivním pozlátkem, v němž málokdo spatřuje skutečně talentovanou herečku. V hrané taškařici Flintstoneovi tedy ztvárnila sekretářku jménem Sharon Stone, která už svým vyzývavým úborem svádí chudáka Freda Flintstonea (John Goodman). Přestože šlo o ambiciózní a poměrně hvězdnou produkci, výsledek je prvním ze série poněkud laciných a kritikou neoblíbených projektů, jimž se stále úspěšnější herečka upsala. V devadesátkách si ale ještě nemohla vyskakovat a skvělou příležitostí byla i vedlejší role v turbulentním akčňáku Boeing 747 v ohrožení – na ten se přitom zpětně vzpomíná hlavně v souvislosti s údajně autoritářským a agresivním chováním Stevena Seagala, na které si stěžoval kolega John Leguizamo.
Afroamerické osvobození
Roku 1996 se Berry rozpadlo první manželství s baseballovým hráčem Davidem Justicem a herečka později magazínu Parade řekla, že kvůli tomu propadla takové depresi, že se pokusila o sebevraždu. Seděla v garáži v nastartovaném autě a čekala, až ji otráví oxid uhelnatý. V poslední chvíli si ale představila, jak její tělo najde matka, a od svého úmyslu upustila. Posléze našla novou lásku ve zpěvákovi Ericu Benétovi a také zlomovou televizní úlohu, která měla takřka věštecké parametry. V produkci HBO Černá Carmen Dorothy Dandridge ztvárnila legendární afroamerickou herečku Dorothy Dandridge, která se roku 1954 stala první ženou černé pleti s oscarovou nominací v hlavní kategorii. „Fascinovaly mě její postoj a charisma. Takovou černošku jsem předtím nikdy ve filmu neviděla. Byla někým, ke komu jsem mohla vzhlížet a kým jsem se sama chtěla stát. Dala mi naději. Říkala jsem si, že taková bych jako herečka mohla být i já,“ prohlásila Berry na adresu své předchůdkyně, kterou o pár let později slavně pokořila.
Berry podle režisérky Marthy Coolidge předvedla, že je současně krásná i nesmírně talentovaná, a Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu herečku ocenila Zlatým glóbem. Bylo zjevné, že první dekáda nového století bude patřit Halle Berry, a herečka to nenechávala náhodě. Jako jedna z prvních celebrit využívala internet ke komunikaci s fanoušky, aby měla vždy náskok před lživým bulvárem. „Je příjemné mít prostor, kde můžu mluvit bez škrtů a úprav, říct všechno přesně tak, jak to chci, a nemusím se bát, že někdo část mého vyjádření vystřihne a tím změní jeho význam,“ vysvětlila v dobovém rozhovoru. Zároveň tím zodpovědně živila svou pozici v afroamerické komunitě, která byla stále významnější. „Když jsem vyrůstala, vždycky jsem cítila, že potřebuji někoho, ke komu bych mohla vzhlížet. A bylo těžké takové veřejné vzory najít. Proto vím, jak moc to znamená. Často za mnou chodí černošské děti a říkají mi, jak moc pro ně znamená, že jim dávám inspiraci. To mě samozřejmě těší. Zároveň jsem se ale naučila, že svůj život musím žít především podle sebe. Nemůžu všechno dělat jen napůl a neustále přemýšlet, co si o tom pomyslí každé desetileté dítě v Harlemu.“
Role superhrdinky Storm v ansámblu X-Men pro ni byla jasnou volbou a jako heroický vzor posloužila náramně – zvlášť když snímek Bryana Singera drtivě uspěl a záhy mířil k pokračování. Složitější to bylo s úlohou sexy hackerky Ginger Knowles ve stylové špionáži Swordfish, kde hrála s Johnem Travoltou a Hughem Jackmanem. V ikonické scéně se objevila nahoře bez a musela vyvracet fámy, že jí Warneři za odvahu vyplatili bonus v hodnotě půl milionu dolarů. Naopak, po několika odmítnutých projektech, v nichž své tělo vystavovat nechtěla, spatřila možnost udělat něco, co herečkám tmavé pleti dřív moc nepříslušelo. „Tu scénu jsem natočila proto, že ukazovala, že si ta postava svou sexualitu sama řídí a je se sebou naprosto v pohodě,“ tvrdila Berry, podle níž byl daný moment napsaný ve scénáři. Ginger se snažila především pomyslně vysvléct a vtisknout téhle „sexy ženě typu femme fatale“ sympatické charisma a udělat z ní skutečnou lidskou bytost – bez ohledu na to, že není bílá.
„Právě to pro mě bylo opravdu vzrušující a díky tomu jsem se s tou nahotou velmi rychle vyrovnala. Viděla jsem v tom totiž příležitost posunout obraz černošské ženy někam, kam jsme se dosud nevydali. A právě z takových důvodů to pro mě bylo velmi důležité. Celou svou kariéru se snažím být především ženou ve filmu a nedovolit, aby skutečnost, že jsem černoška, bránila tomu, abych dostávala role, které mohou hrát i mé bělošské kolegyně. Tohle pro mě tedy byl velký krok právě tímto směrem.“ Po psychické stránce přitom Berry pomohlo kritické uznání za Dorothy Dandridgeovou, díky němuž sama sobě a zjevně i okolí dokázala, že umí hrát. „Takže ano, tohle mě osvobodilo a umožnilo mi konečně se pustit do některých věcí, které jsem vždycky chtěla vyzkoušet. Myslím, že jsem předtím měla silnou potřebu nejdřív něco dokázat.“
Historická noc a nejlepší bondgirl
Režisér Marc Forster, jenž připravoval „menší, artový snímek“ Ples příšer, se přesto domníval, že Halle Berry je pro toto špinavé drama o rasismu, popravě a nepravděpodobném milostném vztahu zkrátka moc krásná. „Když jsem se s ní setkal, pomyslel jsem si jen: ‚Halle Berry je nejkrásnější žena, jakou jsem kdy potkal.‘ Úplně mě to ohromilo. Když jsem ale četl scénář, tu postavu jsem takhle vůbec nevnímal.“ Herečka ale prokázala velkou empatii a pochopení pro situaci a psychiku ovdovělé jižanské samoživitelky, která naváže vášnivý a v jednu chvíli explicitně sexuální vztah s bělochem v podání Billyho Boba Thorntona. Film byl přijat velmi vřele, ale Berry z vlastní komunity slýchala, že se mu neměla zaprodávat a ukazovat se v něm skoro úplně nahá. Minimálně oscarová Akademie s tím nesouhlasila.
Od té doby, co Afroameričan Sidney Poitier pozvedl v roce 1963 zlatou sošku za film Polní lilie, bylo uděleno 780 hereckých nominací na Oscara a oceněno 152 vítězů, ale pouze čtyři z nich byli černošští herci – a všichni zvítězili v kategoriích pro vedlejší role. Halle Berry to roku 2002 změnila spolu s kolegou Denzelem Washingtonem, když obdrželi Oscara za hlavní role v Plesu příšer, respektive v krimi Training Day. Psalo se o velké afroamerické noci a organizace NAACP, bojující za rovnocenná občanská práva, k tomu vydala veřejné prohlášení: „Gratulujeme Halle Berry a Denzelu Washingtonovi, že nám dávají naději a dělají nám radost. Pokud je to znamení, že Hollywood je konečně připraven dávat příležitosti a posuzovat herecké výkony podle talentu, a nikoli podle barvy pleti, pak je to dobrá zpráva.“ S herečkou při přebírání historické ceny cloumaly emoce a v dlouhém projevu mimo jiné věnovala tento okamžik „každé bezejmenné a neviditelné ženě jiné barvy pleti, která má dnes večer šanci právě proto, že se otevřely tyto dveře.“
Oscarový triumf vedl bezprostředně k tomu, že Berry dostala víc prostoru v komiksovém sequelu X-Men 2, v kinech opět velmi úspěšném. Roku 2002 se nicméně vrátila do rajónu Swordfish a v bikinách vystoupala na pláž v bondovce Dnes neumírej, a to v přímé referenci k původní bondgirl Ursule Andress. Berry se v poslední „brosnanovce“ ujala role schopné a neohrožené Jinx, která u diváků zabodovala navzdory tomu, že samotný film působil problematicky. Producentka Barbara Broccoli dokonce plánovala rozjet postranní sérii spin-offů a právě Jinx měla být prvním doplňujícím projektem, v němž se měli znovu objevit Berry či Michael Madsen. Počátek nového milénia ostatně přál ženským akčním hrdinkám v sériích jako Tomb Raider, Charlieho andílci nebo Underworld. Vysoký rozpočet byl ale pro objednanou sólovku Jinx zásadní překážkou. „Nikdo tehdy nebyl připravený vložit tolik peněz do černošské ženské akční hvězdy. Nebyli si jednoduše jistí, jakou má takový projekt hodnotu. Taková byla tehdy situace,“ vrátila se k tomu Berry po letech.
Oscarové prokletí s bičíkem a ocasem
Herečka si místo toho zlomila ruku při natáčení průměrně hodnoceného i vydělávajícího hororu Gothika a především se odevzdala o poznání obskurnější superhrdince s kočičím kostýmem a bičíkem. Catwoman to měla v podstatě spočítané ještě před premiérou, která vedla ke kritické i finanční katastrofě. Okamžitě se psalo o jednom z nejhorších studiových filmů v živé paměti a kyselé mléko slízla také jeho oscarová hvězda, která dokonala dlouho tradované oscarové prokletí hereček. „Přesto byla právě kariéra Halle Berry po oscarovém vítězství ze všech nejpodivnější,“ psal roku 2004 známý sloupkař David Gritten, jenž zmiňoval také pooscarové tápání Helen Hunt, Anjelicy Huston či Gwyneth Paltrow. „U herečky, která získá Oscara za strhující dramatickou roli, působí její následující návrat v podobě bondgirl téměř absurdně. Přesně to však udělala, když ztvárnila Jinx ve filmu Dnes neumírej. Jistě, když vystoupila z moře v bikinách, vypadala působivě – ale copak jí nikdo neřekl, že být bondgirl je podobně jako stát se Playmate měsíce téměř jistou vstupenkou do hereckého zapomnění?“
„Po Plesu příšer jsem se opravdu chtěla vydat úplně jiným směrem,“ hájila se Berry. „Někdy to vyjde skvěle. Jindy ne. Ale jako člověku a jako herečce mi to prospělo. Zkoušela jsem nové věci, riskovala a postavila se některým svým strachům. Velkých úspěchů nedosáhnete tím, že budete dělat jen průměrná rozhodnutí.“ V případě Catwoman ale mohlo jít o krok, který skutečně ničí sebeodolnější kariéry. Berry si na Zlatých malinách, kde Kočičí žena kralovala i jako nejhorší film roku, osobně vyzvedla anticenu pro nejhorší herečku roku. S Oscarem v druhé ruce a s úžasným nadhledem prohlásila, že „pokud se chcete dostat až na vrchol, musíte poznat úplné dno.“ Vzpomněla rovněž na slova, jimiž ji v dětství obohatila maminka: „Pokud se nedokážete smířit s prohrou, nikdy se z vás nemůže stát dobrý vítěz.“
Výčitky ale herečku, kterou magazín People roku 2003 označil za nejkrásnější ženu světa, nikdy nesužovaly. Říkala o sobě, že není typem herečky, která by pokaždé šla po nesmírně dramatických výkonech. Se shodnou pílí naopak přistupovala k rozličným projektům a dušovala se, že na X-Menech nepracuje o nic méně než na náročnějších dramatech. „Pořád se snažím dostat postavě pod kůži, rozebrat ji, vytvořit jí minulost a vtisknout jí skutečně plnohodnotný život. Jenže ve filmu jako X-Men je dalších dvanáct postav, které je také potřeba rozpracovat. Nemůžete se proto do žádné z nich ponořit tak hluboko jako ve filmu typu Spálené vzpomínky,“ zmínila komorní, ale silně obsazené drama z roku 2007. Tehdy už měla v kapse další nominaci na Zlatý glóbus za televizní film Jejich oči sledovaly boha a oscarové prokletí i slupnutou malinu rychle setřásala. Po narození první dcery v roce 2008 si dala menší pauzu (časopis Esquire ji v tom roce vyhlásil za nejvíc sexy žijící ženu, což ve dvaačtyřiceti letech přijala s pokorou), následně opět bojovala o Zlatý glóbus za nenápadné drama Frankie and Alice.
Další posouvání hranic
Zdálo se, že blockbustery jsou minulostí, ale Berry dokázala i v tomto směru neobvykle zariskovat. Přijala roli v nezávisle financovaném velkofilmu sourozenců Wachowských a Toma Tykwera Atlas mraků, v němž ona, Tom Hanks, Jim Broadbent či Hugh Grant ztvárňovali klidně půltucet postav. Hrála ženy i muže všemožného věku a výrazně přispěla k neobvyklému zážitku, který publikum i kritickou obec rozděloval a svůj rozpočet v tržbách sotva pokryl. Přesto jde o jeden z nejunikátnějších výpravných filmů tohoto století, na který jsou zúčastnění herci neskonale pyšní a mnoho diváků se k němu rádo vrací (momentálně je však dostupný pouze ve službě SledovaniTV).
Roku 2013 Berry natočila dva projekty s velmi rozdílným přijetím. Zatímco konceptuální thriller Tísňová linka dal na odiv její dramatický um a kritici si toho všímali, povídková komedie Mládeži nepřístupno odešla s přezdívkou „Občan Kane katastrof“ a všem přítomným hvězdným hercům uřízla pořádnou ostudu. O rok později Berry založila vlastní produkční společnost 606 Films, nazvanou podle kalifornského zákona Anti-Paparazzi Bill, SB 606, jehož prosazení výrazně podporovala. Zákon navýšil tresty za fotografování dětí celebrit, respektive rozšířil a zpřesnil definici obtěžování tak, aby se vztahovala i na situace, kdy fotograf dítě pronásleduje, čeká na něj nebo ho jinak obtěžuje kvůli zaměstnání či veřejnému postavení jeho rodičů. Berry ostatně roku 2013 přivítala své druhé dítě a právě rodinu považuje za svůj největší životní úspěch, ačkoli stabilní manželství se jí dosud vyhýbalo a několikrát se soudila o opatrovnictví.
Spolu s ostatními „starými“ X-Meny se vrátila v „prequelovém sequelu“ Budoucí minulost a roku 2017 podala velmi výrazný výkon v dramatu Králové, který ve Variety zhodnotili dost výmluvně: „Je třeba říci, že Berry podala za poslední čtvrtstoletí některé z nejlepších i nejhorších hereckých výkonů, ale tenhle je možná jediný, který v rámci jednoho a téhož filmu osciluje mezi oběma extrémy.“ Co mohlo být, kdyby tehdy došlo na slibovaný bondovský spin-off s Jinx, publikum ochutnalo ve třetím Johnu Wickovi, kde Berry roku 2019 na pár scén Keanu Reevesovi se svými ovčáky vydatně sekundovala. V rámci příprav na akční orchestr začala intenzivně trénovat MMA a během tréninku si dokonce zlomila tři žebra. Bolest a dřina ji ale přivedly k ještě tvrdší fyzické přípravě zahrnující judo, aikido, taekwondo, muay thai, box, kickbox, wrestling a brazilské jiu-jitsu, což přes dva roky neúnavně provozovala a vše zužitkovala ve svém režijním debutu Modřiny z roku 2020.
Hrdinka Modřin Jackie Justice měla být původně jedenadvacetiletou Irkou s tváří Blake Lively, která ale produkci opustila. Berry se scenáristkou Michelle Rosenfarb postavu přepracovaly a z původní hrdinky učinily bývalou hvězdu, dnes už stárnoucí zápasnici a matku, která se o své dítě dlouhodobě nestarala a vydává se na cestu za vykoupením. Když se jim nepodařilo najít vhodného režiséra, Berry se této role ujala sama. „Měla jsem pocit, že jsem v kariéře dospěla do bodu, kdy musím vsadit sama na sebe,“ sdělila. „Musela jsem zařídit, aby se to skutečně stalo.“ Výzva ale čekala hlavně před kamerou. Žebra opět praskala a obličej natékal, v čemž tehdy bezmála pětapadesátiletá žena s nálepkou sexbomby viděla hlavní devízu. „Zvlášť u mě, když lidé vždycky komentovali, jak vypadám, bylo neuvěřitelně osvobozující každé ráno vstát a vědět, že čím více jsem vypadala zdevastovaně, tím lépe to pro ten den a práci bude.“ Hereččin odevzdaný a fyzický výkon zastínil nepříliš povedený produkt.
V posledních čtyřech letech se nestárnoucí bojovnice, která opakovaně popřela svůj status, neobjevuje v nejlépe hodnocených počinech. Emmerichova zábavná destrukce Pád Měsíce má od vědců nálepku „nejpitomější filmové sci-fi“ a horor Nikdy se nepouštěj propustil jen záblesky talentu režírujícího Alexandrea Aji. Šedesátiletá herečka ale podle svých slov prožívá to nejlepší životní období, od února je po šestiletém vztahu znovu zasnoubená a začátkem roku si rovněž zahrála v respektované krimi Cesta zločinu, které se na Prime Video daří parádně. „Být v tomto věku herečkou, podnikatelkou a ženou a zároveň mít možnost věnovat se tomu, co mě skutečně naplňuje, je neuvěřitelně uspokojující. Takže se stárnutí nebojím. Naopak se těším na to, co přijde dál.“ Kdo má v jejím případě podobně nadšená očekávání?
Podívejte se na žebříček nejlepších hereček podle databáze Kinoboxu.
Zdroje: People, USA Today, Los Angeles Times, The Telegraph, Cinema.com, E! News, Radio Times
