3 min

Doba, kdy neexistovali lidé ani Krušné hory: Velkostroj v lomu Vršany narazil na dokonale zkamenělý svět

Sdílet

Dennívýzva

Kmen měl průměr 130 centimetrů a odkrytá část přesahovala pět metrů. Šlo o nejmohutnější fosilní strom, jaký kdy v lomu Vršany vyzdvihli.

Zdroj: Foto: Pexels

Obsah článku

V únoru 2015 narazila lžíce velkostroje při těžbě meziložních písků na něco, co do hnědouhelného řezu nepatřilo. Z vrstvy jílu trčelo torzo kmene, které geolog Vršanské uhelné Petr Šulcek později určil jako pravděpodobný tisovec, strom z doby, kdy na pomezí dnešního Mostecka a Chomutovska neexistovaly Krušné hory v současné podobě, ale rozprostírala se tu teplá, vodou nasycená nížina plná mokřadních lesů. Stáří kmene odborníci odhadli na sedmnáct až dvacet milionů let, tedy do období miocénu. Veřejnosti se nález poprvé představil v červnu téhož roku a ještě v létě si ho mohli prohlédnout účastníci exkurzí Uhelného safari přímo na místě odkrytí.

Obr z mokřadního lesa

Čísla mluví jasně: průměr kolem 130 centimetrů, odkrytá délka přes pět metrů. Podle firemních Důlních novin šlo o zatím největší nalezený kmen přímo ve vršanském řezu. Zachování bylo mimořádné; na jiných vršanských exemplářích muzejníci dokumentovali viditelné letokruhy, pahýly větví i neobvyklé zabarvení mineralizovaného dřeva. U tohoto obra navíc zůstala čitelná samotná struktura kmene, což je u fosilie staré desítky milionů let pozoruhodné.

Šulcek kmen s nejvyšší pravděpodobností přiřadil k rodu Taxodium, tedy tisovci. Dnes tisovce známe hlavně z jihovýchodu Spojených států, kde rostou v bažinách s kořeny ponořenými ve vodě. Před dvaceti miliony let ale totéž prostředí existovalo právě tady, v mostecké pánvi.

Krajina, kterou bychom nepoznali

Představte si dnešní Chomutovsko bez povrchových dolů, bez měst, bez Krušných hor v jejich současné výšce. Místo toho delta řeky, která se líně rozlévá do mělkých jezer a močálů. Vzduch vlhký a teplý, teploty výrazně nad dnešním průměrem. V bahnitém podloží koření tisovce, kolem nich kapradiny, palmovité liány rodu Calamus a husté jehličnaté porosty. Organická hmota, která se hromadila v rašeliništích, se za miliony let proměnila v hnědé uhlí. Kmeny stromů ale čekal jiný osud.

Odborná studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popisuje takzvaný „Stump Horizon“, vrstvu jílovitého nadloží nad hlavní uhelnou slojí, kde se fosilní kmeny zachovávají často dokonce ve vzpřímené poloze. Dutiny v dřevě vyplnil jemný sediment a minerály, zatímco okolní rašelina procházela karbonizací. Strom a uhlí vznikly vedle sebe, ale v odlišném chemickém režimu. Proto dnes velkostroj odkrývá uhlí, a občas uprostřed něj zkamenělý kmen, který vypadá, jako by tam někdo zapomněl kus sochy.

Kam putoval a kde ho dnes najdete

Na podzim 2015 přišel čas nález zajistit. Kmen byl rozlomen na části a odvezen do dvou regionálních institucí. Jednu část převzalo muzeum v Ústí nad Labem pro geologické sbírky, druhou získalo Oblastní muzeum a galerie v Mostě, které ji v lednu 2017 představilo jako exponát měsíce. Materiál tedy zůstal v severních Čechách, v dosahu regionu, který ho vydal.

Mostecké muzeum navíc provozuje stálou geologickou expozici zaměřenou na třetihorní flóru z Mostecka, kde jsou k vidění i další vršanské fosilie. A kdo chce vidět ještě starší kus, může zamířit do Podkrušnohorského technického muzea, tam od roku 2010 vystavují fosilní kmen z oblasti bývalého lomu Jan Šverma.

Vršany jako paleontologické okno

Obří tisovec z roku 2015 nebyl první ani poslední. Už v roce 1998 se ve Vršanech našel podobný kmen, v létě 2015 přibyl vedle obra ještě menší exemplář a v roce 2020 odvezli odborníci z Národního muzea v čele s paleobotanikem Jiřím Kvačkem z lomu další zkamenělé rostliny a stromy určené k vědeckému zkoumání i budoucímu vystavení v Praze. Geolog Šulcek tehdy potvrdil, že Vršanská uhelná má zavedené interní postupy pro zajištění vzácných fosilií a dlouhodobě spolupracuje s muzejními institucemi.

Nejde tedy o jednorázový virální nález, ale o systematicky se opakující jev. Aktivní těžba tu paradoxně funguje jako geologická sonda; každý nový řez odkrývá vrstvu, která byla dvacet milionů let zapečetěná pod tunami sedimentu. Bez bagru a velkostroje by tisovec z miocénu zůstal dalších dvacet milionů let neviditelný.

Severočeský hnědouhelný lom bývá symbolem krajiny poznamenané průmyslem. Vršanský tisovec připomíná, že tatáž krajina je zároveň archivem, a každá lžíce skrývky může otevřít kapitolu, kterou nikdo nečekal.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Doba, kdy neexistovali lidé ani Krušné hory: Velkostroj v lomu Vršany narazil na dokonale zkamenělý svět

Fantastická Manuel. Češka na Diamantové lize zaběhla druhý nejlepší výkon kariéry

Prosím, neděste se. Manželka miliardáře představila „lék“ na porodnost. Zaujala i Babiše

Co by se stalo, kdyby byli pavouci stejně velcí jako my lidé?

Andrea Verešová neskrývá přepych. Její čtyřpatrový dům nabízí luxus, který závidí i hotely

Nové tajemství Ozempicu? Studie odhalila nečekanou souvislost s rakovinou