4 min

Co má NATO připraveno na východních hranicích pro případ války: asi se to nezdá, ale všeho má násobně více než Rusko

Sdílet

Dennívýzva

Kdyby se Rusko pokusilo zaútočit na nějakého východního člena NATO, čekal by ho střet s jednotkami aliance, ačkoliv jich většina na hranicích není.

Polský Leopard 2 (vpředu) a britský Challenger 2 na cvičení

Zdroj: Defence Imagery / Creative Commons / CC BY-SA

Obsah článku

Od některých analytiků zní, že by se Rusko mohlo v budoucnu pokusit o vojenskou konfrontaci s NATO na východní hranici, ale samozřejmě pouze v případě, že by uspělo ve válce na Ukrajině. Někdo to považuje za nesmysl, ale tažení ruské armády předpovídal již Karel Schwarzenberg. Aliance proto stále posiluje své postavení na východních hranicích, kde má za hlavní cíl Rusko od takových myšlenek odradit. A kdyby se přece jenom o něco pokusilo, tak udeřit tak tvrdě, aby konflikt pokud možno rychle skončil a nerozšířil se.

Vojenská uskupení jsou v 8 zemích

Nejdůležitější a viditelnou vojenskou silou aliance na východní hranici jsou tzv. mnohonárodní bojová uskupení umístěná v jednotlivých státech. NATO na svých stránkách uvádí, že jsou vytvořena v Bulharsku, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a na Slovensku, a jde o plně bojeschopné formace různé síly složené z vojenských jednotek různých zemí. Na misích rotují, a třeba česká armáda působí na Slovensku, v Lotyšsku a v Litvě.

Čeští vojáci v Lotyšsku

V roce 2023 bylo u východní hranice připraveno kolem 40 tisíc aliančních vojáků, ale jejich počet má být významně navýšen, a to na 100 tisíc, uvádí Politico. Neznamená to však, že by byli všichni fyzicky přítomni přímo na hranicích, tyto síly na nich mají být schopny operovat do 10 dnů. Jde ale jenom o první vrstvu obrany, v druhém sledu je připraveno dalších 200 tisíc vojáků, kteří mají být schopni zasahovat na hranicích do 10 až 30 dnů.

Možná se to zdá málo, ale zdání může klamat, zvláště když se Rusko rozhodlo na konci roku 2023 posílit počet svých vojáků na 1,32 milionu, uvádí TheGuardian. Faktem zůstává, že se jedná o počet vojáků, a tedy ne o síly, které jsou schopné zaútočit na nějaké místo. Jenom pro srovnání, země NATO mají v aktivní službě kolem 3,5 milionů vojáků, uvádí Wikipedia, takže jsou spojenecké armády mnohem početnější než ta ruská, ale v obraně se nepočítá se všemi.

Žádný překvapivý útok není možný

Aliance nemusí mít nějaké mohutné síly přímo na hranicích s Ruskem, přítomnost jednotek je tam spíše reakcí na nějaké menší nebezpečí, a hlavně symbol. V případě, že by se ruská armáda chystala na útok, musela by k hranicím přepravit jednotky a dostatečné zásoby, což nejde udělat během několika dní, a už vůbec ne bez povšimnutí. A vzhledem k tomu, že je území Ruska pod dohledem satelitů a dalších prostředků, nehledě na špionáž, NATO by o útoku vědělo min. týdny dopředu. Důležitá je tak schopnost v takové chvíli reagovat.

Italští a kanadští vojáci v Litvě

Rusko si navíc musí hájit své rozlehlé hranice i na jiných místech. V případě konfrontace s NATO musí počítat s tím, že mohou alianční údery přijít i na jeho východní hranici, protože hlavně v oblasti Aljašky má hranice s nejsilnějším členem aliance, tedy s USA. Více na jihu je pak silné Japonsko, kde jsou americké síly přítomné také. Samotné Japonsko samozřejmě není členem NATO, ale minimálně s Amerikou úzce spolupracuje, a s Ruskem má také spory o okupované Kurilské ostrovy, takže je možné, že by chtělo nějak přispět.

NATO by dokázalo Rusko zablokovat

NATO také dokáže hlavně na své východní hranici zablokovat ruské námořnictvo v Černém moři a Baltském moři tak, že se nebude moci hnout z přístavů. Z Norska je zase možné blokovat Severní flotilu a z Japonska Tichomořskou flotilu. Nejenom loděmi a ponorkami, ale i letouny. Ruské letectvo je výrazně slabší než letectvo NATO, a to nejenom co do počtu, ale také (nebo spíše zejména) z hlediska kvality, na níž často záleží více.

Případnému ruskému útoku na východní hranici ale nebudou čelit jenom vojáci a technika, v plánu je také opevnění. Cepa uvádí, že by mělo vzniknout v Pobaltských státech na hranicích s Ruskem a Běloruskem, takže by tedy jednotky mohly zaujmout připravená postavení. Jenom v Estonsku má vzniknout 600 bunkrů, ale i sklady na překážky proti technice, aby je bylo možné rozmístit co nejrychleji. A počítá se i s vytvořením různých přírodních překážek.

Cvičení jednotek NATO v Litvě

Zdroj: ArmádníZpravodaj.cz

Autor: Vít Lukáš

Reklama

Další články z ArmádníZpravodaj.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů ArmádníZpravodaj.cz

Články z ArmádníZpravodaj.cz přinášejí aktuální informace z oblasti armády, obrany, vojenských technologií a geopolitického vývoje. Sledují jak dění v českých ozbrojených silách, tak i klíčové mezinárodní události a konflikty, které ovlivňují bezpečnostní situaci ve světě. Obsah se věnuje nejen...

Co má NATO připraveno na východních hranicích pro případ války: asi se to nezdá, ale všeho má násobně více než Rusko

Josef Carda otevřeně o svém důchodu: Z bizarního důvodu žádný nedostal. Herec nyní varuje ostatní

Co ženy dělají ve sprše, když jsou samy? Některé zvyky by před partnerem nikdy nepřiznaly

Než přišly titulní stránky, vznikla tahle fotka. Daniela Peštová na ní skoro nic neskrývá

Česko v neděli zasáhne rozsáhlý bouřkový systém. Zabezpečte svůj majetek, varují meteorologové

Co já vím o fotbale, přiznal Trump. Přesto si přivlastnil světový šampionát