Český inženýr chtěl z Prahy udělat uzel evropské telefonní sítě. Režim z jeho pracovních kontaktů vyrobil špionáž a poslal ho na šibenici

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Elektrotechnický inženýr Alfréd Plocek skončil v oprátce na Pankráci v roce 1951, za plán, který měl Československu zajistit klíčové místo v evropské telefonní síti.

Český inženýr chtěl z Prahy udělat uzel evropské telefonní sítě. Režim z jeho pracovních kontaktů vyrobil špionáž a poslal ho na šibenici

Zdroj: Foto: Creative Commons / Public Domain

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 17.09.2026 05:00

Obsah článku

Po druhé světové válce patřil Plocek k hrstce odborníků, kteří reálně uvažovali o tom, že Praha se stane přepojovacím a koordinačním uzlem mezinárodního telefonního provozu. Jako zástupce amerického koncernu ITT pro střední Evropu disponoval kontakty, jazyky i technickým rozhledem, které takový záměr vyžadoval. Jenže právě tyhle přednosti ho v očích nastupujícího stalinistického aparátu proměnily v ideálního „nepřítele lidu“. Profesní vazby na západní firmu, korespondence se zahraničními kolegy, samotná znalost moderních technologií, to vše bezpečnostní složky přetavily v obžalobu ze špionáže a sabotáže.

Jak měl pražský telekomunikační uzel změnit Evropu

Plockova vize nebyla fantazií samotáře. Poválečné Československo zdědilo solidní průmyslovou základnu a odborné zázemí v oboru slaboproudé elektrotechniky. Projekt, na němž Plocek a jeho kolegové pracovali, počítal s tím, že Praha převezme roli centrály inovované mezinárodní telefonní sítě, celoevropského systému, který měl zásadně zjednodušit přeshraniční komunikaci. Funkčně šlo o přepojovací bod, přes nějž by proudily hovory mezi státy, koordinovaný podle jednotných technických standardů.

Detailní technická architektura zamýšleného uzlu se v dnes dostupných materiálech nedochovala. Co ale zdroje potvrzují jednoznačně: ambice existovala, opírala se o reálné odborné kapacity a o spolupráci se západními firmami, zejména s koncernem International Telephone and Telegraph (ITT) a jeho středoevropskou pobočkou ISEC (International Standard Electric Corporation). Plocek v tomto ekosystému zastával pozici zástupce ITT pro střední Evropu, tedy člověka, který propojoval americké know-how s československou praxí.

Proč se z inženýra stal „americký špion“

Únor 1948 změnil pravidla hry. Znárodnění průmyslu odřízlo tuzemské odborníky od západních partnerů, ale jejich profesní historie zůstala v kartotékách. A právě ta se stala surovinou pro bezpečnostní aparát řízený sovětskými poradci.

Mechanika konstrukce obvinění vypadala takto:

Běžný mezinárodní profesní styk (dopisy, služební cesty, technické konzultace) vyšetřovatelé překvalifikovali na „nepřátelské spojení“ se zahraničními rozvědkami.
Předem připravené výslechové plány určovaly, k čemu se obviněný musí doznat. Vyslýchaní se učili nadiktované výpovědi nazpaměť.
Vynucená doznání pak posloužila jako jediný „důkaz“ u soudu, kde sedělo vybrané publikum a verdikt byl znám předem.
Veřejná kampaň v podobě rezolucí z továren a úřadů dodávala procesu zdání lidového hněvu.

Klíčovou roli sehrála i souvislost s kauzou amerického manažera ITT Roberta Vogelera, zadrženého v Maďarsku. Vogelerovo zatčení poskytlo sovětskému bloku narativ o „špionážní síti ITT“ a Plocek do něj přesně zapadal. Stačilo mít v životopise správnou firmu.

Ústav pro studium totalitních režimů označuje Plockův případ za největší hrdelní proces s českou technickou inteligencí. Před soudem nestál sám; spolu s ním stanulo dalších šest techniků a úředníků podílejících se na telefonizaci poválečného Československa.

Co režim zničil spolu s Plockem: osudy rodiny a ztracená modernizace

Alfréd Plocek byl popraven na Pankráci, podle dostupných popisů oběšením. Urnu s popelem rodina nikdy nedostala. V areálu pankrácké věznice badatelé později identifikovali místo, kam byly sypány zpopelněné ostatky politických vězňů z nevydaných uren.

Dopady na rodinu byly zdrcující. Manželku Bohumilu opakovaně zatýkali a vyslýchali. Syn Alfréd mladší musel opustit gymnázium. Oba přišli o byt, část majetku podle synových vzpomínek rozkradla Státní bezpečnost. Před naprostou bídou je zachránila renta, kterou posílal z USA bývalý zaměstnavatel; paradoxně tatáž firma, jejíž jméno otci přivodilo smrt.

Širší důsledky sahaly daleko za jednu rodinu. Likvidací Plockovy skupiny režim přerušil modernizační větev, která mohla udržet československé telekomunikace v kontaktu s evropskou špičkou. Přesný rozsah technologického propadu se obtížně vyčísluje, jedno je ale nesporné: stát přišel o odborníky, kteří jako jedni z mála dokázali myslet v celoevropském měřítku. Místo inovací nastoupila izolace a závislost na sovětských standardech.

Rehabilitace roku 1968: skutky se nestaly, omluva nepřišla

Dne 6. února 1968 krajský prokurátor zastavil trestní řízení s formulací, která v dějinách československé justice nemá mnoho obdob. Rozhodnutí neoperovalo opatrným „částečným pochybením“ ani procesními vadami. Konstatovalo prostě, že skutky, pro které byli obvinění stíháni, se vůbec nestaly. Celá konstrukce špionáže a sabotáže se rozpadla jako domeček z karet.

Přesto rodina nedostala odpovídající satisfakci. Žádnou lidskou omluvu. Žádný postih konkrétních strůjců procesu. Dokumentární film „Sny o tátovi“ a reportáž iROZHLASu zachycují synovu výpověď o tom, že rodina vždy věřila v otcovu bezúhonnost: „nic špatného neudělal“. V atmosféře raného stalinismu ale právě kombinace strategického oboru, jazykové vybavenosti a vazeb na americký koncern z něj činila dokonalý terč.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

U Athén leželo 79 spoutaných mužů v masovém hrobě. Izotopy v zubní sklovině prozradily, že to nebyli nebezpeční cizinci, jak se doposud myslelo

Krátká výrobní série udělala z barevných misek Pyrex sběratelské kusy za desítky tisíc. Rozhoduje dekor, ne stáří nádobí

Kulatá zapékací miska Pyrex s jeteli a růžovými srdíčky se v roce 2017 vydražila za zhruba 138 tisíc korun....

240 000 Kč za šálek z babiččiny kredence. O ceně starého porcelánu rozhoduje typ kobaltu v malbě, který se už přestal používat

Modrá malba na šálku po babičce může znamenat tisícovky, ale také mnohem víc. O ceně rozhoduje odstín...

Kojení se desítky let hodnotilo podle délky. Studie na 712 matkách ukázala, že spokojenost závisí na jiném mechanismu

Deanna Nardella, instruktorka pediatrie a laktační medicíny na Yale School of Medicine, oslovila 712 žen ze...

Ze skotského mostu skáčou psi po hlavě z 15 metrů. Podezřelý není duch, ale pach, který obchází zábradlí bez výhledu dolů

Z viktoriánského mostu u Dumbartonu se psi desítky let vrhají do rokle hluboké 15 metrů. Klíč k vysvětlení...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Český inženýr chtěl z Prahy udělat uzel evropské telefonní sítě. Režim z jeho pracovních kontaktů vyrobil špionáž a poslal ho na šibenici

Známý chirurg Pavel Pafko bojoval ve Vltavě o síly. Pomoc přišla až na poslední chvíli

Bartůňková – Andrejevová 0:0. Češka začala boj o finále smolně, ztratila servis

Monika Babišová sladila celý outfit do jediné barvy. Výsledek vypadal draze, ne však dokonale

Osvobození tu bolí dodnes. Těžce zkoušenou Osoblahu ani po volbách zázrak nečeká

Kosmický záblesk trval necelou půlsekundu. V rentgenu však zdroj zářil ještě téměř deset minut