5 min

Češi si nekontrolují výplatní pásky a dostávají se do problému. Většina z nich to zjistí, až když je pozdě

Sdílet

Dennívýzva

Nenápadný údaj na výplatní pásce má pro budoucí penzi větší význam, než si většina lidí uvědomuje. Nejde o částku, která přijde na účet, ale o vyměřovací základ, tedy sumu, z níž se odvádí sociální pojištění. Právě ten se později promítá do výpočtu starobního důchodu.

Výplatní páska, kterou Češi nikdy neotevřou. Přitom právě tam se skrývá chyba, která je stojí tisíce ročně.

Zdroj: Shutterstock

Mnoho zaměstnanců sleduje hlavně čistou mzdu. To je pochopitelné, protože právě ta rozhoduje o tom, kolik peněz zbude na nájem, potraviny nebo splátky. Jenže pro budoucí penzi je podstatnější jiný údaj. Zásadní roli hraje hrubá mzda, přesněji řečeno vyměřovací základ pro sociální pojištění.

Laicky řečeno jde o částku, ze které zaměstnavatel i zaměstnanec odvádějí pojistné na důchodové zabezpečení. A právě z těchto odvodů stát vychází při stanovení takzvaných celoživotních příjmů, které mají na výši důchodu přímý vliv. Kdo má dlouhodobě vyšší vyměřovací základ, mívá zpravidla i vyšší penzi. Neplatí to ale úplně přímočaře, protože český důchodový systém část rozdílů mezi lidmi se stejnou a vyšší mzdou záměrně tlumí.

Související článek: Šla jsem na pohovor do známého obchodního řetězce. Mzda, kterou mi nabídli, byla naprosto ponižující

Pro důchod není rozhodující čistá výplata

Lidé mají pocit, že když jim na účet chodí víc peněz, automaticky si tím výrazně zvyšují i budoucí důchod. Ve skutečnosti je potřeba rozlišovat mezi čistou a hrubou mzdou. Čistá mzda je jen konečný zůstatek po odečtení daně, sociálního a zdravotního pojištění a případně dalších srážek. Pro penzi sama o sobě rozhodující není.

Naopak hrubá mzda je základní údaj, od kterého se odvody počítají. U zaměstnance se z ní určuje vyměřovací základ. Ten bývá ve většině běžných případů shodný s hrubou mzdou, případně s její započitatelnou částí. Pokud tedy někdo dostane přidáno na hrubé mzdě, promítne se to nejen do vyšší čisté výplaty, ale i do vyššího odvodu na sociální pojištění a tím nepřímo také do budoucí penze.

Na výplatní pásce se tento údaj ne vždy jmenuje úplně stejně. Někde je uveden přímo jako vyměřovací základ, jinde ho člověk odvodí z hrubé mzdy a z částky, z níž bylo sraženo sociální pojištění. Kdo si chce ověřit, co se mu pro důchod skutečně započítává, měl by sledovat právě tuto položku, ne jen částku k výplatě.

Související článek: Nízký plat a důchod v roce 2026. Realita není tak černá, ale velké iluze nečekejte

Co se do výpočtu penze započítává

Výše starobního důchodu nestojí jen na jedné výplatní pásce ani na posledních letech před penzí. Česká správa sociálního zabezpečení vychází z příjmů dosažených v rozhodném období a zároveň z doby pojištění, tedy z let, kdy člověk pracoval, podnikal nebo měl takzvanou náhradní dobu pojištění. Sem patří například péče o malé dítě, některé evidence na úřadu práce nebo invalidita v určitých stupních.

Zjednodušeně platí, že důchod má dvě hlavní části. První je základní výměra, která je pro všechny stejná. Druhou tvoří procentní výměra, a ta se odvíjí právě od získané doby pojištění a od osobního vyměřovacího základu. Ten vzniká z dřívějších příjmů, které byly přepočteny podle pravidel platných pro jednotlivé roky.

Prakticky to znamená, že kdo pracuje dlouho, ale za velmi nízkou mzdu, nebude mít stejný důchod jako člověk se stejnou délkou pojištění a vyššími příjmy. Současně ale neplatí, že dvojnásobná hrubá mzda automaticky přinese dvojnásobný důchod. Systém je nastaven tak, aby nízkopříjmové skupiny neznevýhodňoval příliš tvrdě a aby vysokopříjmovým skupinám růst penze částečně brzdil.

Související článek: Tahle dražba může zaujmout celé Česko. Finanční správa pošle do aukce 2000 Apple produktů

Proč lidé význam vyměřovacího základu podceňují

Důvod je prostý. Důchod bývá pro většinu zaměstnanců vzdálené téma a výplatní páska je pro ně hlavně kontrola toho, zda přišla správná částka na účet. Položky jako sociální pojištění nebo vyměřovací základ proto často přeskakují. Jenže právě tady se dlouhodobě skládá obraz o tom, z čeho se jednou bude penze počítat.

Podceňované bývají i různé formy odměňování. Některé benefity jsou pro zaměstnance příjemné, ale pro důchod nemají stejný význam jako navýšení hrubé mzdy. Pokud například zaměstnavatel místo vyšší mzdy nabídne více nepeněžních výhod, může to krátkodobě zlepšit rodinný rozpočet, ale do budoucí penze se taková změna nemusí promítnout stejně.

Podobně je dobré rozumět i rozdílu mezi prací na hlavní pracovní poměr a některými jinými formami přivýdělku. U části dohod nebo nízkých příjmů nemusí vzniknout účast na důchodovém pojištění v plném rozsahu. To pak může ovlivnit nejen výši budoucí penze, ale někdy i samotnou dobu pojištění.

Související článek: V roce 2026 porostou mzdy v těchto profesích. Pokud mezi ně patříte, čeká vás výrazné navýšení platu

Modelový příklad z běžného života

Představme si dva zaměstnance. Oba pracují stejně dlouho a oba mají splněnou potřebnou dobu pojištění. První má dlouhodobě hrubou mzdu 35 tisíc korun, druhý 45 tisíc korun. Druhý zaměstnanec bude mít obvykle vyšší osobní vyměřovací základ, a tedy i vyšší procentní výměru důchodu. Rozdíl ale nebude tak velký jako rozdíl mezi jejich čistými mzdami během aktivního pracovního života.

Ještě názornější je jiná situace. Zaměstnanec dostane nabídku, zda chce každý měsíc přidat 3 tisíce korun do hrubé mzdy, nebo podobně hodnotný balík benefitů. Z pohledu okamžitého komfortu může být druhá možnost lákavá. Z pohledu budoucího důchodu ale větší význam mívá navýšení hrubé mzdy, protože právě ta vstupuje do odvodů a následně i do evidence pro penzi.

Související článek: Lidé stále věří špatným mýtům o starobních důchodech. Většina z nich si tím může zkomlikovat život

Vyplatí se pravidelně kontrolovat, zda zaměstnavatel odvádí pojistné správně a zda evidence dob pojištění odpovídá realitě. Řada lidí začne tyto věci řešit až pár let před důchodem, kdy už se některé nesrovnalosti dohledávají složitěji. Přehled o evidovaných dobách i příjmech je možné získat od České správy sociálního zabezpečení.

Pozor je namístě také u období, kdy člověk delší dobu nepracuje, podniká s velmi nízkými odvody nebo střídá různé typy smluv. Každá taková epizoda může konečný důchod ovlivnit. Ne vždy dramaticky, ale v součtu za desítky let může jít o citelný rozdíl.

Platí i to, že vysoká čistá mzda sama o sobě nic negarantuje, pokud nevychází z příjmu, který podléhá důchodovému pojištění. Kdo chce mít aspoň základní kontrolu nad svou budoucí penzí, měl by se zajímat o to, z jaké částky se za něj odvádí sociální pojištění a zda se mu jednotlivé roky správně zapisují do evidence.

autorský text, ČSSZ, MPSV

Reklama

Další články z Byznys trendy

Tento článek byl publikován ze zdrojů Byznys trendy

Web se zaměřuje na témata z oblasti byznysu, financí, investic a moderního podnikání. Čtenáři zde najdou články o nových trendech, změnách na trhu, inovacích i podnikatelských strategiích, které ovlivňují firmy i jednotlivce. Obsah propojuje ekonomické souvislosti s praktickým pohledem na to,...

Češi si nekontrolují výplatní pásky a dostávají se do problému. Většina z nich to zjistí, až když je pozdě

Proplížili se koryty řek. Jak Ukrajinci pomocí AI obelstili obranu Moskvy

Nela Slováková na odvážných fotkách s propíchnutými bradavkami: Vyléčila jsi mě z homosexuality, píší lidé

Něco z hlubokého vesmíru stále zasahuje Zemi. Vědci našli důkazy na antarktidě

Za sídlo ve Windsoru platí William a Kate miliony ročně. Ani život v paláci není úplně zdarma

Možná ho užíváte také. Vědci nyní zkoumají zvláštní spojení oblíbeného vitaminu a rakoviny