4 min

Češi neumí na elektrokoloběžkách jezdit, jsou bezohlední a neznají dopravní předpisy. Nehod extrémně přibývá

Sdílet

Dennívýzva

Za jediný rok bylo v Česku více než 55 % nehod elektrokoloběžek. V roce 2025 jich policie evidovala 823, a sezóna 2026 teprve začíná.

Elektrokoloběžka

Zdroj: Pexels

Obsah článku

Čísla z databáze Centra dopravního výzkumu mluví jasně: zatímco v roce 2024 policisté zaznamenali 529 nehod s účastí elektrokoloběžky, o rok později to bylo už 823. Mezi lety 2023 a 2025 vzrostl počet nehod téměř o devadesát procent. Nejde o statistickou kuriozitu ani o důsledek toho, že by policie začala lépe evidovat. Elektrokoloběžky se staly plnohodnotnou součástí městského provozu, jenže významná část jejich uživatelů se tak nechová. Jezdí, jako by pro ně pravidla neplatila. A data ukazují, kam to vede.

Nepozornost, alkohol, iluze neviditelnosti

CDV rozebírá příčiny nehod u zraněných viníků a obraz je nepříjemně jasný. Nepozornost stojí za 46 procenty případů. Nesprávné vyhodnocení situace za dalšími 14 procenty. Nepřizpůsobená rychlost za 11 procenty. A vědomé nerespektování pravidel za 9 procenty. Součet říká, že čtyři z pěti nehod zaviní lidské selhání, které nemá nic společného s kvalitou silnice nebo technickým stavem strojů.

Zvláštní kapitolou je alkohol. V roce 2025 figuroval alkohol nebo jiná návyková látka u více než čtvrtiny všech nehod elektrokoloběžek. U nehod, kde byl viníkem samotný jezdec, stoupl podíl na 43 procent. Tři z deseti českých uživatelů elektrokoloběžek přiznávají, že pod vlivem alkoholu jeli. Přitom zákon je jednoznačný: na koloběžce platí nulová tolerance, stejně jako na kole.

Pravidla existují, jen je nikdo nečte

Základní právní fakt, který velká část jezdců buď nezná, nebo ignoruje: kdo v Česku jede na elektrokoloběžce splňující zákonné limity (motor do 250 W, maximální rychlost 25 km/h), je z pohledu zákona cyklista. Vztahují se na něj všechna pravidla pro cyklisty podle zákona č. 361/2000 Sb., včetně sankcí.

Co to v praxi znamená a co lidé běžně porušují:

Chodník – dospělý na něm nemá co dělat. Smí tam jen dítě do deseti let s doprovodem.
Přechod pro chodce – nepřejíždí se. Koloběžku je nutné vést.
Sdílená stezka – jezdec musí do cyklistického pruhu a nesmí ohrozit chodce.
Jízda ve dvou – zakázaná, a přesto běžná.
Přilba – povinná do 18 let. Podle dat BESIP za rok 2023 ji nepoužilo 77 procent zraněných jezdců. Ze tří usmrcených neměl přilbu nikdo.
Alkohol – nulová tolerance.

Pokuty se pohybují od 1 500 Kč na místě až po 25 000 Kč ve správním řízení. Pokud přestupek způsobí nehodu, horní hranice se zdvojnásobuje. Problém ovšem není v sazbách. Je v tom, že koloběžka nepotřebuje registraci, nemá značku a její jezdec nepotřebuje řidičák. Pro policii je kontrola nesrovnatelně těžší než u auta.

Tři čtvrtiny nehod se stanou ve městech

Až 75 procent nehod se zraněním odehrává v obcích. Rizikové jsou chodníky, sdílené stezky, tramvajové koleje, obrubníky a přechody mezi různými typy povrchů. Malá kolečka a úzká základna znamenají, že nerovnosti se mění v potenciální pád a ve městě plném chodců, aut a dalších cyklistů má pád jiné důsledky než na prázdné cyklostezce za městem.

Zajímavé je, co česká data zatím neumějí říct. Veřejné statistiky nerozlišují, zda šlo o sdílenou, nebo soukromou koloběžku. Neznámý je ani spolehlivý profil typického viníka; víme jen, že 72 procent zraněných tvoří muži. Jestli jde o turisty, studenty, nebo dojíždějící, z policejních dat nevyčteme.

Evropa řeší totéž, ale přitahuje šrouby

Česko není výjimka. Německo za rok 2024 evidovalo téměř 12 tisíc nehod s elektrokoloběžkami se zraněním, meziročně jde o nárůst o 27 procent. Spolková vláda reaguje zpřísněním: vyšší pravomoci měst nad parkováním sdílených strojů, pokuta 25 eur za jízdu po chodníku, od roku 2027 povinné blinkry u nových koloběžek. Polská policie za rok 2025 hlásí 1 158 nehod. Francie jde nejdál: minimální věk 14 let, povinné pojištění odpovědnosti, běžná pokuta 135 eur za jízdu mimo povolené zóny.

Společný jmenovatel? Všude roste počet strojů rychleji než povědomí o tom, že jejich jezdec není chodec s hračkou, ale účastník provozu s plnou odpovědností.

Co se musí změnit, a co může každý sám

CDV v roce 2026 spouští výzkum chování jezdců na elektrokoloběžkách v reálných podmínkách. BESIP vede osvětové kampaně. Systémově ale zůstává otevřená otázka, jestli kategorie vozidla bez registrace, bez značky a bez jakéhokoli oprávnění může dlouhodobě fungovat ve stále hustším městském provozu.

Na individuální úrovni je řešení jednodušší, než se zdá. Stačí přijmout jednu věc: kdo stojí na elektrokoloběžce, je řidič. Se vším, co k tomu patří: pozorností, střízlivostí, přilbou a vědomím, že koleje, obrubník nebo chodec za rohem nejsou problémem města. Jsou problémem toho, kdo na koloběžku vstoupil.

Sezóna 2026 právě začala. Čísla za letošek zatím neznáme. Dosavadní trend ale říká jediné: bez změny přístupu samotných jezdců budou ještě horší.

Zdroj: Mobify.cz - Váš párťák ve světě elektroniky

Autor: Petr Sedmík

Reklama

Další články z Mobify.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Mobify.cz

Web se zaměřuje na mobilní telefony, chytré technologie a moderní aplikace. Čtenáři zde najdou recenze nových modelů, srovnání zařízení, tipy na užitečné aplikace i praktické rady, jak z telefonu dostat maximum. Obsah sleduje také trendy v oblasti elektroniky, softwaru a digitálních služeb – od...

Češi neumí na elektrokoloběžkách jezdit, jsou bezohlední a neznají dopravní předpisy. Nehod extrémně přibývá

Babišovi jde o jediné, míní Bartoš. A kritizuje i Mináře ze spolku Milion chvilek

Písečná bouře ho odřízla od světa. Když muže po devíti dnech našli, nikdo nechápal, jak se mu podařilo přežít

Stalin poslal Poláky o 20 let zpět, zachránit je museli Italové. Jak Fiat změnil polské dějiny

Proč ruské Kamazy vypadají jako zebry? Moskva vzkřísila trik z první světové války

Kvíz: Pokrevní bratři i proslulá medvědobijka. Jak dobře znáte filmové mayovky?