S více než dvacetiletou praxí v tradiční indické medicíně jste v podstatě mostem mezi starodávnou moudrostí a moderní medicínou. Jak byste pro lidi, kteří možná ájurvédu znají jen jako nějaký momentálně populární pojem, definovala její podstatu?
Ájurvéda je v první řadě věda o životě . Její koncept je nadčasový, a právě proto použitelný kdekoli a kdykoli. Nejde o trend ani alternativu, ale o ucelený systém poznání, který se zachoval právě proto, že vychází z univerzálních principů. Základní filozofií ájurvédy je dosažení rovnováhy a harmonie mezi tělem , myslí a duší. Zároveň uznává jedinečnost každého člověka a jeho propojenost s prostředím, ve kterém žije a které ho neustále ovlivňuje.
Já osobně vnímám ájurvédu jako vědu uvědomování. Pomáhá člověku lépe poznat sebe sama a rozvíjet vědomí toho, co a jakým způsobem na něj působí – ať už jde o stravu, denní návyky, tempo života nebo dlouhodobou zátěž.
V přístupu ke zdraví je klíčová individualizace. Doporučení týkající se stravy, bylin a životního stylu jsou vždy přizpůsobena konkrétnímu člověku a jeho přirozené psychofyziologické konstituci. Stejně důležitá je prevence – úprava životního stylu, vědomé stravování a sladění s přirozenými rytmy přírody s cílem předcházet onemocnění dříve, než se začne projevovat. Ájurvéda přitom využívá přirozené metody, jako je strava, byliny, jóga , meditace a masáže, s cílem podpořit přirozenou regenerační schopnost těla.
Když se na ájurvédu podíváme optikou moderního člověka, jaký je pro vás ten nejčastější a zároveň nejotravnější mýtus, který neustále slýcháte a který bychom měli jednou provždy vyvrátit?
Nejčastější mýtus je, že ájurvéda je starověký indický systém, který dnes na Západě už nefunguje. Ve skutečnosti je nadčasová právě proto, že pracuje s principy fungování lidského organismu, které se nemění v závislosti na místě ani době.
Další rozšířený omyl je představa, že ájurvéda funguje jen tehdy, pokud jí člověk věří. Ájurvéda není založená na přesvědčení, ale na poznání příčin a následků. Tělo reaguje na stravu, režim a dlouhodobou zátěž bez ohledu na to, zda je vnímáme jako „ájurvédské“, nebo ne.
Často se ajurvéda také redukuje pouze na čaje a masáže. Ty mohou být součástí praxe, ale rozhodně netvoří její podstatu. Ájurvéda je komplexní medicínský systém, který zahrnuje diagnostiku, stravu, bylinné preparáty, denní a sezónní režim a práci s dlouhodobými návyky.
Dalším častým mýtem je tvrzení, že ájurvéda není věda a nemá vědecké ani klinické podložení. Ve skutečnosti je v Indii oficiálně uznána jako medicínský systém, je součástí státního zdravotnictví a stojí na rozsáhlé klinické praxi i výzkumu. Existuje množství klinických studií, dlouhodobých klinických zkušeností i jasně definované standardy kvality a kontroly. Důležité je chápat, že ájurvéda má vlastní metodologii, diagnostiku a logiku práce s pacientem. Proto má smysl tehdy, když je aplikována odborně, systematicky a v kontextu celkového zdravotního stavu člověka.
Ájurvéda je o individuální rovnováze a poznání sebe sama a hovoří o třech základních životních energiích. Mohla byste zjednodušit koncept dóš tak, aby byl okamžitě uchopitelný? Dá se zjistit, která konstituce u nás převládá, aniž bychom museli absolvovat podrobnou diagnostiku?
V ájurvédě hovoříme o třech dóšách – Váta, Pitta a Kapha. Nejde o typy lidí, ale o energie , které regulují všechny psychosomatické funkce v těle. Všechny tři jsou přítomné v každé jedné buňce a každá z nich má svou nezastupitelnou úlohu. Váta reguluje pohyb a nervový systém, Pitta řídí procesy přeměny, zejména trávení a metabolismus, a Kapha zajišťuje růst, stabilitu, výživu a regeneraci. Každý člověk se rodí s jedinečným poměrem těchto tří dóš a právě tento poměr tvoří naši vrozenou konstituci.
Lidé se dnes často snaží určit svůj ájurvédský typ pomocí online testů. Ty však bývají matoucí, protože bez zkušenosti je velmi snadné zaměnit vrozenou konstituci za aktuální stav dóš. Test vyžaduje objektivní sebepozorování, ale člověk ještě neví, co má vlastně pozorovat. Konstituce je to, s čím se narodíme. Aktuální stav dóš se však neustále mění v závislosti na životním stylu, stresu, spánku či stravě.
Právě nerozlišení těchto dvou rovin je důvodem, proč si většina lidí určuje svůj ájurvédský typ nesprávně. Proto jsem tento proces zpracovala systematicky v e-booku Jak zjistit, jaký jsem OPRAVDU ájurvédský typ – 90 % lidí si ho určuje špatně , který je dostupný na mém webu. Je určen pro lidi, kteří chtějí svůj typ pochopit jasně a bez zaměňování konstituce s nerovnováhou.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: TAJEMSTVÍ DLOUHOVĚKOSTI BYLO ÚDAJNĚ ODHALENO, ZNÁT HO MAJÍ V MODRÝCH ZÓNÁCH
Foto: Se souhlasem Daniely Juričić Rovnováha dóš je v ájurvédě klíčová pro dosažení fyzického, psychického i emocionálního zdraví. Jaký je nejtypičtější projev nerovnováhy a co ji způsobuje?
Nerovnováha dóš se neprojevuje u každého stejně. Závisí nejen na vrozené konstituci člověka, ale i na tom, která dóša je v daném období v nerovnováze. Stejná zátěž tak může u různých lidí vyvolat odlišné fyzické, psychické i emocionální projevy.
Při nerovnováze Váta dóši se často objevuje nadýmání, zácpa, nepravidelné trávení a neurologická onemocnění. Na mentální a emoční úrovni se Váta nerovnováha projevuje strachy, nervozitou a nespavostí. Nerovnováha Pitta dóši se typicky projevuje pálením žáhy, průjmy, překyselením organismu a zánětlivými onemocněními. Psychicky a emočně se spojuje s podrážděností, hněvem a výbušností. Při nerovnováze Kapha dóši pozorujeme zpomalený metabolismus, zahlenění, zadržování tekutin a nadměrný či abnormální růst tkání, například cysty, myomy nebo lipomy. Na úrovni psychiky se Kapha nerovnováha často projevuje letargií a melancholií.
Ájurvéda nikdy neposuzuje symptomy izolovaně. Vždy sleduje, která dóša je v nerovnováze, u jakého typu člověka a v jakém kontextu jeho života k tomu došlo.
Jak nás ájurvéda učí nastavit si zdravé hranice v práci a ve vztazích, abychom si chránili vlastní energii?
Ájurvéda učí pracovat s hranicemi nepřímo – skrze poznání vlastní kapacity. Nezabývá se tím, co by měl člověk zvládat, ale tím, co je pro něj dlouhodobě udržitelné. Každá konstituce má jiné fyzické, mentální i emoční limity a problém vzniká tehdy, když je člověk systematicky překračuje. Tělo na to reaguje vyčerpáním, podrážděností nebo ztrátou stability.
Vztahům jako takovým se sice ajurvéda nevěnuje, velmi jasně však pracuje se životním stylem jednotlivce. A právě zde vzniká častý problém – mnozí lidé začnou svůj režim, stravování, spánek či tempo života přizpůsobovat partnerovi nebo okolí, i když jim to dlouhodobě neprospívá. Z pohledu ájurvédy je udržení podpůrného životního stylu základem zdraví bez ohledu na to, v jakém vztahu se nacházíme.
Ájurvéda proto vede člověka k tomu, aby své rytmy, potřebu odpočinku, regenerace a ticha vnímal stejně vážně jako pracovní úkoly či závazky vůči druhým. Ochrana vlastní energie není egoismus, ale základní podmínka dlouhodobé rovnováhy – v práci i v osobním životě.
Jsme generace, která žije na telefonech – neustálé notifikace, scrollování, mentální přetížení… Proč tato digitální závislost vyčerpává náš nervový systém a jak se toto vyčerpání projevuje fyzicky?
Digitální prostředí dlouhodobě přetěžuje nervový systém tím, že ho vystavuje neustálé stimulaci, rychlým změnám podnětů a absenci skutečného klidu. Nervový systém nemá prostor pro regulaci ani regeneraci a zůstává ve stavu zvýšené pohotovosti. Z pohledu ájurvédy tento způsob života vede ke zvýšení Váta dóši. Váta reguluje nervový systém, pohyb a rychlost zpracování podnětů a je velmi citlivá na nepravidelnost, nadměrné podněty a mentální přetížení. Když je Váta v nerovnováze, v těle i mysli vzniká nestabilita.
Na psychické a emoční úrovni se to projevuje nervozitou, úzkostmi, obavami, strachy a nespavostí. Fyzicky se často objevuje nepravidelné trávení, nadýmání, svalové napětí, bolesti hlavy nebo pocit vnitřní roztřesenosti. Typické je, že člověk je unavený, ale nedokáže se skutečně uvolnit. Z pohledu neuroplasticity jde o naučený zvyk. Nervový systém se opakovaně učí fungovat v rychlosti, v neustálém přepínání pozornosti a bez přirozených přestávek. Tento způsob fungování se postupně stává normou, i když vede k vyčerpání. V důsledku toho se vyčerpání nestává výjimkou, ale běžným stavem, který tělo začne považovat za normální.
Existuje ájurvédský „digitální detox“? A jaký je váš recept na optimální trávení před obrazovkou?
Ájurvéda pojem „digitální detox“ jako takový nezná. Nepracuje se zákazy technologií , ale se způsobem života a jeho dlouhodobým vlivem na tělo a mysl. Z tohoto pohledu nejde o odpírání si obrazovek, ale o nastavení rytmu.
Praktickým základem je vynechat obrazovky během jídla a omezit jejich používání alespoň dvě hodiny před spaním. Stav nervového systému má totiž zásadní vliv na to, jak tělo zpracovává potravu, regeneruje a celkově funguje. Stejně důležité je během dne vědomě vyvažovat mentální stimulaci činnostmi, které nervový systém přirozeně zklidňují. Procházky v přírodě , ticho, meditace, dechové techniky nebo cvičení pomáhají snižovat přetížení a vytvářejí podmínky pro celkové fungování našeho těla i mysli.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „NEJČASTĚJŠÍ MÝTUS JE PŘESVĚDČENÍ, ŽE VŠE, CO SE PRODÁVÁ, JE BEZPEČNÉ PRO NAŠE ZDRAVÍ,” ŘÍKÁ PAVLÍNA PAVLIŠTOVÁ, KTERÁ SE PŘED LETY ROZHODLA ŽÍT NON TOXIC
Foto: Se souhlasem Daniely Juričić Tlak na výkon a hustle culture zasahuje náš spánek. Jaký rituál bychom měli zařadit do naší večerní rutiny před spaním, abychom zklidnili mysl, tělo i duši?
Ájurvéda v tomto směru nehovoří o jednom konkrétním rituálu, ale o potřebě vědomého přechodu z aktivity do klidu. Pro kvalitní spánek je klíčová pravidelnost – chodit spát přibližně ve stejném čase a večer si vytvořit jasný signál, že den skončil.
Alespoň dvě až tři hodiny před spaním je důležité věnovat se činnostem, které nervový systém přirozeně zklidňují. Večer je vhodné věnovat klidným aktivitám, jako je příjemná kniha , tlumené světlo nebo svíčky, jemné vonné tyčinky, teplá koupel, klidná jóga či meditace. Cílem není „vypnout mysl“, ale vytvořit podmínky, ve kterých se tělo i mysl mohou přirozeně uvolnit a připravit na spánek.
Ájurvéda zdůrazňuje, že důležité není jen co jíme, ale i jak jíme. Jaké jsou ty nejdůležitější principy stravování, které dokážeme jednoduše zavést do našeho uspěchaného života? Nemusí to být hned revoluce, stačí malé změny…
Ájurvéda zdůrazňuje, že malé změny ve způsobu stravování mohou mít velký vliv na trávení i celkovou energii. Základem je jíst pravidelně a tehdy, když jsme skutečně hladoví, ne ze zvyku nebo pod tlakem času. Důležité je přizpůsobit stravu vlastní konstituci, nikoli univerzálním doporučením. To, co vyhovuje jednomu člověku, nemusí být vhodné pro druhého.
Ájurvéda zároveň považuje oběd za hlavní jídlo dne, kdy je trávení přirozeně nejsilnější. Večeře by měla být lehčí a jednodušší. Stejně podstatné je jíst v klidu, bez multitaskingu, telefonu či práce . Způsob, jakým jíme, má zásadní vliv na to, jak tělo potravu zpracuje. A nakonec by měla mít přednost čerstvě připravená jídla. Čím je jídlo čerstvější, tím snadněji ho organismus zpracuje a tím více si zachovává živiny i svou přirozenou životní energii.
Ženy často řeší problémy jako nadýmání, pomalé trávení a únavu po jídle. Co je z pohledu ajurvédy nejčastější stravovací chyba naší generace a jak ji můžeme rychle napravit?
Z ájurvédského pohledu je nejčastější stravovací chybou naší generace způsob, jakým jíme. Jíme příliš rychle, nepravidelně, často ve stresu, saháme po polotovarech a fast foodu, což dlouhodobě oslabuje trávení.
Když je trávení oslabené, nedokáže potravu zpracovat optimálně. To se velmi často projevuje nadýmáním, pomalým trávením a únavou po jídle – ne proto, že by jídlo bylo samo o sobě špatné, ale proto, že ho trávicí systém v daném stavu nedokáže efektivně zpracovat.
Nejrychlejší náprava je přitom jednoduchá: zpomalit. Jíst v klidu, v pravidelném čase a upřednostnit čerstvě připravená jídla. Zároveň je vhodné omezit studená jídla a nápoje, které trávení dále oslabují. I malé změny v rytmu jedení dokážou výrazně ulevit trávení a vrátit pocit lehkosti po jídle.
Jaké jsou nejzákladnější nevhodné kombinace potravin, kterými si ženy nevědomky poškozují trávení? Jak se jim můžeme elegantně vyhnout?
Jednou z nejčastějších chyb, kterou v praxi vidím, je konzumace syrového ovoce po hlavním jídle nebo jeho kombinování s jinými potravinami . Ovoce se tráví rychle a v kombinaci s těžšími jídly často vede k nadýmání, kvašení a pocitu těžkosti. Stejně problematická bývá kombinace mléčných výrobků s ovocem, například jogurtu nebo mléka s ovocem. Jde o velmi rozšířený návyk, ale pro trávení je náročný. Často se setkávám i se zapíjením jídla studenými nápoji, které trávení dále oslabují.
Vyhnout se těmto kombinacím přitom nemusí být složité. Ovoce je vhodné jíst samostatně, ideálně mezi jídly. Jídla mohou být pestrá, ale měla by být sestavena tak, aby trávení podporovala. Nápoje je lepší volit teplé nebo vlažné. Jde o malé, praktické úpravy, které mají na trávení výrazně pozitivní efekt.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: PRAVDA O PITNÉM REŽIMU: UJISTĚTE SE, ŽE NEDĚLÁTE PŘI PITÍ VODY ŽÁDNOU Z NEJČASTĚJŠÍCH CHYB
Foto: Se souhlasem Daniely Juričić A co pokud jde o studená jídla a nápoje jako ledová káva, zmrzlina, voda s ledem, a zkrátka vše, co je v létě, ale i v jiných ročních obdobích tak oblíbené? Co říká ájurvéda na ochlazování trávicího ohně a jaké lepší, ale zdravější kompromisy byste navrhla?
Ájurvéda vnímá trávení jako proces, který potřebuje pravidelnost a teplo. Studená jídla a nápoje tento proces oslabují, protože ochlazují trávicí oheň – tedy schopnost těla potravu zpracovat. Výsledkem může být pomalejší trávení, nadýmání, únava po jídle nebo pocit těžkosti. Nejde o to, že by studená jídla byla zakázaná, ale o to, že pro trávení představují dodatečnou zátěž.
Zdravější kompromis spočívá v tom, že místo studených nápojů volíme spíše vlažné nebo pokojové teploty. V létě je vhodnější ochlazovat tělo potravinami, které mají přirozeně ochlazující vlastnosti jako máta, kokos, jedlá růže, koriandr či aloe vera, a ne ledem. Zároveň je vhodné omezit potraviny a nápoje, které tělo nadměrně zahřívají, zejména výrazně pálivé a kyselé chutě. Patří sem například chilli, kajenský pepř, zázvor, wasabi, ocet či rajčata. Ájurvéda nás v tomto směru vede k jednoduchému principu: ochlazovat tělo jemně a přirozeně, bez extrémů, a přitom zachovat sílu trávení.
Všude jsou aktuálně striktní diety jako přerušované hladovění, keto či veganství. Může mít moderní dieta negativní dopad na ženský hormonální systém?
Ano, může. Z ájurvédského pohledu však nejde o to, že by přerušované hladovění, keto nebo veganství byly samy o sobě problematické. Tyto směry mohou být velmi přínosné, pokud jsou zvoleny správně a nastaveny individuálně.
Ájurvéda nehodnotí diety jako dobré nebo špatné, ale podle toho, zda odpovídají konkrétnímu člověku, jeho konstituci, životní fázi a aktuálním potřebám. To, co jednomu organismu prospívá, může při dlouhodobém a nevhodném nastavení jinému způsobit nerovnováhu.
Ženský hormonální systém je citlivý na stres, nepravidelnost a výživové extrémy. Proto je důležité nejen to, jaký stravovací směr žena zvolí, ale také jak dlouho ho drží, jak je sestavený a zda respektuje její individuální kapacitu. Pokud je dieta upravena s ohledem na konstituci, může být podporující. Pokud ne, může vést k hormonální nerovnováze, únavě či poruchám cyklu.
Jak může žena intuitivně zjistit, která jídla jsou pro ni vhodná, aniž by absolvovala celou konstituční analýzu? Existují nějaké signály těla, které nám ájurvéda radí sledovat?
Je to náročnější, než se na první pohled zdá. Ájurvéda upozorňuje na to, že pokud je člověk v nerovnováze a organismus je zatížen toxiny, chutě nemusí být spolehlivým ukazatelem toho, co mu skutečně prospívá. Velmi často nás přitahují jídla, která krátkodobě přinášejí úlevu nebo stimulaci, ale z dlouhodobého hlediska nerovnováhu ještě prohlubují.
Jsme zvyklí hodnotit vhodnost jídla podle okamžitého pocitu po jeho konzumaci. Jídla však působí na organismus dlouhodobě a jejich vliv se projevuje postupně – na úrovni energie, trávení, spánku, hormonální rovnováhy i psychické stability. Intuitivní rozlišování vhodných potravin je proto možné až tehdy, když trávení funguje spolehlivě a tělo není ve výrazné nerovnováze. Pokud má žena zdravotní potíže nebo dlouhodobé symptomy, nejvhodnějším krokem je obrátit se na kvalifikovaného ájurvédského odborníka, který dokáže nastavit stravu individuálně a v souladu s aktuálním stavem organismu.
Všichni mluví o superpotravinách a doplňcích stravy. Které tři základní, snadno dostupné koření nebo potraviny byste označila za ájurvédské superpotraviny pro moderní ženu a proč jsou ideální pro náš rychlý životní styl?
Ájurvéda u „superpotravin“ nehledá rychlá řešení, ale látky, které dlouhodobě podporují rovnováhu organismu a jeho schopnost adaptovat se na zátěž. Pro moderní ženu jsou proto klíčové zejména adaptogenní rostliny, které pomáhají tělu zvládat stres, výkyvy energie a hormonální nerovnováhu.
Jednou z nejcennějších je Guduchi. V ájurvédě je považována za rostlinu podporující odolnost organismu, hormonální rovnováhu, metabolismus a schopnost těla regenerovat se. Vyrovnává všechny tři dóši, a proto je vhodná jako preventivní podpora, ale i v obdobích vyčerpání, dlouhodobého stresu či během nemoci.
Další významnou rostlinou je Shatavari, která se tradičně používá na podporu ženského organismu, zejména v souvislosti s hormonální rovnováhou a vitalitou. Je však důležité zdůraznit, že shatavari obsahuje prekurzory estrogenu, a proto není vhodná při cystách, myomech ani hormonálně podmíněných nádorech. Právě u bylin platí, že jejich použití by mělo být vždy individuální a odborně vedené.
Třetí je Ashwagandha, známá adaptogenní rostlina, která pomáhá tělu lépe zvládat stres, podporuje nervový systém, zdravý spánek a celkovou stabilitu energie. Je oblíbená zejména proto, že se dobře uplatňuje v moderním, rychlém životním stylu, kde je dlouhodobé přetížení spíše pravidlem než výjimkou.
Ájurvéda tyto rostliny nevnímá jako univerzální doplňky pro každého, ale jako cílenou podporu, která má smysl tehdy, když je zvolena správně s ohledem na konstituci, aktuální stav a potřeby konkrétní ženy; dostupné jsou i v našem e-shopu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „DLOUHODOBÝM PROBLÉMEM VÝŽIVY JE, ŽE JÍ KAŽDÝ, JÍDLO MÁ BÝT POŘÁD I RADOST,” ŘÍKÁ EPIDEMIOLOŽKA A SPECIALISTKA NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ELIŠKA SELINGER
Foto: Se souhlasem Daniely Juričić Ájurvéda vnímá jídlo jako lék. Jaké změny ve stravování bychom měli udělat nyní, na přelomu zimy a jara, abychom podpořili rovnováhu těla?
V období přechodu ze zimy do jara je cílem odlehčit organismus a podpořit trávení. Strava by měla být teplá, lehčí a snadněji stravitelná – polévky, dušená zelenina, obiloviny a luštěniny. Těžká, mastná a příliš sladká jídla je vhodné omezit. Velmi důležité je zařadit koření, které podporuje trávení, například koriandr, kmín, fenykl, kurkumu či malé množství černého pepře. Na jaře má své místo i jemný detox, ne formou extrémů, ale postupným uvolňováním – menší porce, jednodušší jídelníček a více teplých tekutin.
Pokud se strava přizpůsobí sezóně, tělo se dokáže přirozeně pročistit, získá více lehkosti a lépe se připraví na aktivnější období roku.
Chronická bolest zad, syndrom dráždivého tračníku nebo migrény jsou dnes často běžnou součástí života. Kromě ájurvédy se věnujete i tenznímu myoneurálnímu syndromu, který souvisí s chronickou bolestí, syndromy a symptomy vytvořenými naučenými nervovými drahami v mozku. Jaký emocionální nebo psychický spouštěč těchto chronických problémů vidíte ve své praxi nejčastěji?
Ve své praxi nejčastěji vidím jako klíčový spouštěč strach – konkrétně strach z bolesti nebo ze samotné nemoci. Často jde o naučený strach: člověk si postupně osvojí přesvědčení, že určité pohyby, situace nebo činnosti jeho stav zhoršují. Když se mysl soustředí na symptomy, neustále monitoruje tělo a očekává bolest nebo zhoršení stavu, nervový systém zůstává v pohotovosti. Tento vzorec pozornosti a obav posiluje naučené nervové dráhy, které následně udržují bolest či jiné symptomy, i když už neexistuje jasná fyzická příčina.
V praxi se ukazuje, že nejde o slabou psychiku, ale o přirozenou lidskou reakci na dlouhodobé nepohodlí a nejistotu. Právě práce se strachem, pochopení mechanismu vzniku symptomů a postupná změna vztahu k bolesti jsou často klíčové k tomu, aby se nervový systém mohl uvolnit a symptomy postupně ustoupily.
Proč je právě naše generace, která má přístup k tolika informacím a možnostem, ve srovnání s našimi rodiči nebo prarodiči obzvlášť zranitelná vůči rozvoji psychosomatických symptomů?
Naše generace je vystavena nepřetržitému tlaku, který je kvalitativně odlišný od toho, co zažívali naši rodiče či prarodiče. Jsme zahlceni informacemi, neustále porovnáváme, vyhodnocujeme, reagujeme a fungujeme v režimu trvalé dostupnosti. Nervový systém je pod permanentním stresem, bez přirozených přestávek. Zároveň máme výrazně méně prostoru pro sebe, pro ticho a pro kontakt se svým vnitřním světem. Emoce často nezpracováváme, ale potlačujeme nebo odsouváme, abychom „fungovali“. Smutek, hněv, strach či frustrace nemají prostor být vědomě prožity, a tak se ukládají v těle.
Psychosomatické symptomy pak nevznikají jako slabost, ale jako způsob, jakým se mozek snaží člověka chránit – odvedením pozornosti od vnitřního přetížení směrem k tělu.
Vaše práce kombinuje starodávnou ájurvédskou tradici s moderní psychosomatikou a neuroplasticitou. Kde přesně se tyto dva světy v praxi protínají a v čem se vzájemně obohacují? Proč je propojení těchto dvou disciplín tak klíčové?
Tyto dva světy se v praxi setkávají v porozumění tomu, že tělo a mysl nelze oddělit. Ájurvéda už tisíce let vychází z poznání, že psychický stav, emoce, životní styl a způsob myšlení mají přímý vliv na tělesné funkce. Neuroplasticita tento princip dnes vysvětluje jazykem moderní neurovědy – ukazuje, jak se mozek učí určité vzorce reakcí a jak se tyto vzorce promítají do těla.
Ájurvéda dává člověku návod, jak poznat sám sebe a nastavit životní styl a stravu v souladu s jeho individuální konstitucí. Práce s neuroplasticitou k tomu přidává možnost měnit naučené vzorce strachu, pozornosti a očekávání, které symptomy udržují. Propojení těchto dvou přístupů je klíčové proto, že umožňuje pracovat s člověkem komplexně – na úrovni příčin a mechanismů, nejen projevů. Právě tam vzniká prostor pro trvalou, nikoli pouze dočasnou úlevu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: JE VÁM NEUSTÁLE ZIMA? VYUŽIJTE HOLISTICKÉ TIPY, DÍKY KTERÝM SE ZAHŘEJETE
Foto: Se souhlasem Daniely Juričić Vy sama doporučujete kombinovat ájurvédu s klasickou medicínou. V jaké fázi léčby nebo při jakém typu onemocnění je ájurvéda nejlepším spojencem pro klasickou medicínu, a kdy byste ji naopak doporučila jako primární cestu?
Z mého pohledu není vždy nutné tyto přístupy kombinovat. Klasická medicína má nezastupitelné místo zejména v akutních stavech, při úrazech, infekcích nebo náhlých zhoršeních, kdy je potřeba rychlý zásah a stabilizace stavu. V těchto situacích hraje klíčovou roli a dokáže efektivně řešit bezprostřední ohrožení zdraví.
Ájurvéda je velmi silná tam, kde jde o dlouhodobé problémy, funkční potíže, chronické stavy nebo prevenci. Má vlastní komplexní diagnostický systém a pracuje s příčinami nerovnováhy – se stravou, životním stylem, stresem a trávením. V takových případech může být výborným doplňkem ke klasické léčbě nebo, pokud nejde o akutní či život ohrožující stav, i primární cestou.
Největší smysl má kombinace tehdy, když každý systém dělá to, v čem je nejsilnější. Klasická medicína řeší akutní stavy a jasně definované patologické procesy, zatímco ájurvéda podporuje návrat k rovnováze, regeneraci a dlouhodobou stabilitu organismu, často odstraněním příčin, které mají původ ve stravě a životním stylu. Právě tento respekt k hranicím a silným stránkám obou přístupů považuji za klíčový.
Když od vás klientka odchází, jaký je ten hlavní, měřitelný ukazatel úspěchu, na který se spoléháte? Jak víte, že vaše ájurvédská rada skutečně zabrala?
Pro mě je hlavním ukazatelem úspěchu změna v každodenním fungování klientky. Zlepšení trávení, spánku a úrovně energie, stejně jako větší stabilita těla. Stejně důležité je, že klientka začne lépe rozumět svému tělu, dokáže rozpoznat jeho signály a reagovat na ně včas. I když symptomy ještě zcela nezmizely, pocit větší jistoty, menšího strachu a důvěry ve vlastní tělo mi potvrzuje, že ájurvédská rada zabrala a směřujeme k dlouhodobé rovnováze.
Kdyby jakákoli žena po přečtení tohoto rozhovoru měla udělat jen jednu jedinou malou změnu, která jí přinese největší posun vpřed ve zdraví, energii a rovnováze, jaká změna by to měla být?
Pokud bych měla vybrat jednu jedinou změnu, byla by to pravidelnost v jídle a spánku. Pravidelný rytmus je pro tělo, mysl, hormonální i nervový systém základem, na kterém se může přirozeně obnovovat energie, rovnováha a celkové zdraví.
Zdroje: Autorský rozhovor, instagramový profil AyurDharma
