Bezvěrov z Plzeňska neví, kolik má vyčlenit na mzdy nepedagogů, uvítal by odklad

Sdílet

Dennívýzva

Bezvěrov na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje neví, kolik si má v rozpočtu na příští rok blokovat na mzdy nepedagogických pracovníků. Obec s 650 obyvateli se navíc obává toho, že na to nebude mít dost peněz, takže zaměstnanci škol, jako jsou školník, topič, kuchařka či uklízečka, odejdou. Bezvěrov by proto uvítal odložení této novinky o rok na dobu po komunálních volbách, kdy nastoupí do obcí nové vedení.

ilustrační foto

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Změnu kritizovaly kromě opozice také některé školy, školské odbory a samosprávy. Obávají se toho, že navýšené příjmy z daní jim nebudou stačit. Vláda si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě základních a středních škol.

„Měli to udělat až od ledna 2027. Hodně starostů končí a noví to odskáčou. Čemu se budou věnovat dřív - fungování obce, nebo nepedagogům? Měli by mít čas se s tím seznámit a rozpočtově i organizačně se na to připravit," řekla starostka Bezvěrova Jana Petrů (BEZPP, Přímá cesta). Obec podle ní dodnes neví, kolik dostane peněz od státu a neví to podle ní ani stát. Starostka nevěří, že stát uhradí v rozpočtovém učení daní plné náklady na mzdy nepedagogických zaměstnanců.

Obec se obává, že zaměstnanci odejdou

Bezvěrov odhaduje, že bude muset vydat měsíčně minimálně 25 000 korun na jednoho takového zaměstnance, dohromady by to bylo 1,2 milionu Kč ročně. „A kde jsou odvody, odměny, školení a další?" řekla Petrů. Rozumí argumentu státu, že školy jsou obecní, ale nechápe, že nepedagogové zůstanou zaměstnanci školy, ale platit je bude obec. A kvalitním lidem nebude podle ní obec moci zaplatit 32 000 korun, protože podle tabulek obecních mezd jim může dát třeba jen 25 000 Kč. „A tak nám odejdou do fabriky, kde si vydělají bez stresu," míní.

Obec s rozpočtem kolem 30 milionů Kč má školku s 28 žáky a v prvním stupni školy 26 dětí. Chystá stavební úpravy, školu vymaluje a nakoupí lavice a další, na což vydá přes půl milionu korun. Na provoz, tedy na elektřinu, uhlí, vodu a odpady dá letos opět více - jeden milion korun.

Pro Bezvěrov je podle starostky škola prioritou. „Obce naší velikosti by ji měly držet za každou cenu. Aspoň do páté třídy, než dítě dostane základní návyky, jako je přecházení silnice. Pokud chce mít stát vzdělané lidi, tak do toho musí investovat," uvedla Petrů. Obec nechce, aby malé děti jezdily samy do škol v Toužimi nebo Manětíně. Navíc pro řadu rodičů je kvůli zaměstnání nutné, aby družina fungovala od 06:30. Petrů odmítá doporučení státu omezit počty malých škol. „I na vesnicích bydlí lidi, i tady mají politici voliče," dodala.

Reklama

Další články z Plzeňská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plzeňská Drbna

Plzeň není jen o pivu – i když i o něm se tu samozřejmě dočtete. Plzeňská Drbna má přehled o tom, co hýbe městem i celým krajem. Sleduje každodenní dění, které se týká obyvatel přímo a bez oklik: uzavírky, nehody, rozhodnutí radnice, změny v dopravě nebo kauzy, které rezonují od Lochotína po...

Bezvěrov z Plzeňska neví, kolik má vyčlenit na mzdy nepedagogů, uvítal by odklad

„Buď ona, nebo my.“ U ukrajinského soudu zazněly podrobnosti k atentátu v Monaku

Babiš jako Helena Růžičková. Velká slova o světových Češích. Ale s realitou je to horší

Evropa je rozdělená na dvě teplotní části. Zatímco západ hlásí až 40 °C, na východě je místy jen kolem 15 °C

Aňa Geislerová ovládla molo ve Varech. V rudém modelu by jí padesátku hádal málokdo

V Antarktidě mu praskal apendix a pomoc neexistovala. Tak se odoperoval sám