3 min

Ani dlažba, ani beton. České dvorky mění povrch, který je levnější a po dešti mnohem praktičtější

Sdílet

Dennívýzva

Klasická zámková dlažba i beton pomalu ustupují. Majitelé rodinných domů hledají řešení, které nebude po každém lijáku měnit dvůr v malou přehradu a v létě rozpálenou plochu před domem. Do popředí se tak dostává mlat – povrch z přírodního kameniva, který vyjde levněji a přitom zvládne víc, než by se na první pohled zdálo.

ani-dla-ba-ani-beton-esk-dvorky-m-n-povrch-k-featured

Zdroj: ČasProBydlení

Realizační firmy potvrzují, že ještě před deseti lety byla téměř jistotou zámková dlažba. Dnes se ale zadání mění. Lidé chtějí dvorek, který „dýchá“. Mlat tvoří směs drceného kamene, písku a jemných částic, které se po zhutnění spojí do pevné vrstvy. Nejde tedy o obyčejný štěrk, jak si někdo myslí.

Čtěte také: Kdo schovává po babičce tyto hrnky, může mít doma sadu, za kterou sběratelé zaplatí 15 tisíc

Velkou roli sehrává i počasí. Český hydrometeorologický ústav opakovaně upozorňuje na častější přívalové srážky. Když voda dopadne na beton, nemá kam vsakovat a rychle mizí v kanalizaci, kterou může přetížit. Propustný povrch naopak část vody zadrží a pustí ji zpět do půdy. Není to složité, jen jsme na to možná trochu zapomněli.

Proč mlat vítězí nad betonem

Propustnost je zásadní výhoda. Voda se vsakuje přímo tam, kde dopadne. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně dlouhodobě mluví o tom, že přirozené vsakování pomáhá držet vlhkost půdy a omezuje přehřívání okolí domu. Beton se v létě rozpálí klidně přes 50 °C, kdežto přírodní povrch zůstává citelně chladnější.

Čtěte také: Ani dlažba, ani beton. České dvorky mění povrch, který je levnější a po dešti mnohem praktičtější

Dalším faktorem je cena. U dvorku o rozloze kolem 80 metrů čtverečních vychází mlat obvykle levněji než kvalitní dlažba, a to i když započítáte podkladní vrstvy. Materiál se navíc dá sehnat lokálně a pokládka není nijak technologicky složitá.

Jak mlat funguje v praxi

Mlatová plocha má svou skladbu. Nejprve přijde nosná vrstva z hrubšího kameniva, na ni jemnější směs. Ta se po navlhčení a zhutnění propojí a vytvoří kompaktní celek, který unese i osobní auto. Zároveň ale zůstává lehce pružný, což je rozdíl oproti tvrdému betonu.

Často se mluví o pojmu zpevněná propustná plocha. Jde o úpravu, která splňuje požadavky stavebního zákona na vsakování dešťové vody. Některé obce takové řešení dokonce podporují, protože snižuje tlak na kanalizační síť – a to je téma, které řeší stále víc měst.

Čtěte také: Tohle pečivo si lidé kupují s pocitem zdravé volby. Ve skutečnosti má horší složení než sladký dalamánek

Po dešti je rozdíl vidět okamžitě. Na hladkém betonu zůstávají kaluže, zatímco voda z mlatového povrchu postupně mizí. Když se časem objeví drobné nerovnosti, stačí materiál dosypat a znovu zhutnit. Oprava je rychlá a nestojí tisíce korun, jako když praskne dlažba. Někdy to zvládne i majitel sám.

Na co si dát pozor při realizaci

Zásadní je podklad. Bez něj nebude dobře fungovat žádný povrch, to platí obecně. Doporučuje se odstranit ornici, položit geotextilii a vytvořit dostatečně silnou nosnou vrstvu. Právě ta rozhodne, jestli se plocha po zimě neprosedne nebo nezačne tvořit koleje.

Důležitý je i mírný sklon od domu. I když je mlat propustný, voda by neměla zůstávat u základů. V jílovitých půdách se někdy přidává drenážní vrstva, která vsakování ještě podpoří, i když to není vždy nutné.

Ekologie a dlouhodobé náklady

Výroba betonu patří mezi významné zdroje emisí oxidu uhličitého. Podle Evropské komise tvoří cementářský průmysl přibližně sedm procent globálních emisí CO2. Volba přírodního kameniva tak může znamenat menší uhlíkovou stopu stavby – pro řadu lidí je to dnes důležitější než dřív.

Mlat zároveň podporuje přirozený vodní režim zahrady. Stromy i keře mají k dispozici víc vláhy, protože voda neodteče okamžitě pryč. V horkých dnech se okolí domu méně přehřívá, což ocení nejen rostliny ale i samotní obyvatelé.

Samozřejmě nejde o řešení pro každý pozemek. Ve strmém svahu nebo tam, kde pravidelně stojí těžká auta, může být praktičtější kombinace s dlažbou. Pro běžný dvorek u rodinného domu ale mlat nabízí rozumný poměr ceny, funkčnosti i vzhledu. A možná je to cesta, která bude dávat smysl i za deset let, kdy budou výkyvy počasí zase o něco výraznější.

Zdroje: chmi.cz, mendelu.cz, ec.europa.eu, stavbaweb.cz

Reklama

Další články z Čas pro bydlení

Tento článek byl publikován ze zdrojů Čas pro bydlení

Web se zaměřuje na bydlení, interiérový design a praktické rady pro domácnost. Čtenáři zde najdou tipy, jak si útulně zařídit byt, jak zrenovovat starší vybavení nebo jak si poradit s běžnými domácími starostmi. Nechybí ani inspirace pro zahradu, pěstování či sezónní údržbu. Články kombinují...

Ani dlažba, ani beton. České dvorky mění povrch, který je levnější a po dešti mnohem praktičtější

Ministr Motoristů promluvil o „náctiletém šéfovi“. Něco ale nesedí, došlo i na Turka

Kurtování a násilné injekce. Lidé by se divili, co se děje v psychiatrických nemocnicích

Vnuk jedinou větou zničil iluzi šťastného manželství. Babička po 30 letech podala žádost o rozvod

KVÍZ: Jak dobře znáte ikonické světové mosty? Otestujte, zda je poznáte podle fotky či siluety

Řadíte 1-2-3-4-5? Děláte to zbytečně. Stačí přeskakovat na tři rychlosti a ušetříte litry na spotřebě, radí němečtí experti