3 min

15 hodin autem z Česka leží země s plážemi jako Řecko a cenami o polovinu nižšími. Chorvatsko proti ní ztrácí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Kdo letos v červnu přistál na letišti v Tiraně přímým spojem z Prahy a zamířil na jih k Sarandě, uviděl krajinu, která se od řeckého Korfu liší hlavně tím, že za oběd v přímořské restauraci zaplatil kolem 215 korun místo trojnásobku.

15 hodin autem z Česka leží země s plážemi jako Řecko a cenami o polovinu nižšími. Chorvatsko proti ní ztrácí

Zdroj: Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

Albánské pobřeží Jónského moře nabízí tyrkysové zátoky, malé ostrovy dosažitelné vplaváním a k tomu antické ruiny zapsané na seznamu UNESCO, to vše za rozpočet, s nímž by se v chorvatském Splitu člověk sotva najedl. Právě tahle kombinace vizuálu, ceny a historického bonusu dělá z jižní Albánie jednu z nejzajímavějších přímořských voleb letní sezony.

Kolik opravdu ušetříte: tvrdá čísla z Eurostatu

Představa, že v Albánii pořídíte všechno za polovinu, je lákavá, ale statistika ji koriguje. Eurostat pro rok 2025 stanovil index cenové hladiny Albánie na 64,2 bodu (průměr EU = 100). Chorvatsko dosáhlo 74,0, Česko 80,9. V praxi to znamená, že albánský spotřební koš vychází přibližně o 13 % levněji než chorvatský a zhruba o 21 % levněji než český.

Kde se úspora projeví nejcitelněji, je stůl v restauraci. Orientační srovnání z crowdsourcovaných databází ukazuje:

Položka	Tirana	Split	Praha
Levné polední menu	cca 215 Kč	cca 375 Kč	cca 230 Kč
Večeře pro dva	cca 685 Kč	cca 1 625 Kč	cca 1 100 Kč

Průvodce Visit Albania odhaduje denní rozpočet v Ksamilu na 1 250 až 3 750 korun podle stylu pobytu. Za chorvatský ekvivalent u moře zaplatíte citelně víc, a právě tenhle rozdíl dělá z Albánie atraktivní alternativu pro rodiny i sólo cestovatele.

Ksamil: řecký vizuál s albánskou cenovkou, ovšem jen do srpna

Vesnice Ksamil leží na samém jihu země, pár kilometrů od řecké hranice. Křišťálově průzračná mělčina, čtyři miniaturní ostrůvky v dohledu od břehu, písčité kapsy mezi oblázkovou linií pobřeží. Oficiální albánský turistický portál ji popisuje jako jednu z nejfotogeničtějších pláží celého Středomoří, a kdo viděl fotky, pochopí proč.

Jenže popularita má svou daň. V srpnu se úzké silničky ucpávají zaparkovanými auty, restaurace na promenádě praskají ve švech a jednodenní návštěvníci ze Sarandy přidávají další vrstvu přeplněnosti. Ksamil v sezonní špičce připomíná destinaci, kterou masový turismus teprve nedávno objevil, a už ji stačil proměnit.

Podle nás nejlepší „deal“ sezony 2026 leží mimo srpen. Druhá polovina června a celý září nabízejí teplé moře, výrazně řidší pláže a ceny, které ještě nenatáhla špičková poptávka. Albánský sezonní průvodce potvrzuje, že jižní zátoky jsou v září stále koupací a města kolem nich klidnější.

Butrint za rohem: UNESCO na odpoledne

Kdo si od pláže odskočí dvacet minut autem na jih, stojí před branami Butrintu, vícevrstevného archeologického areálu, kde se překrývají řecké, římské, byzantské i benátské stopy. UNESCO ho zapsalo na svůj seznam v roce 1992 a dodnes patří k nejkomplexnějším antickým lokalitám na Balkáně.

Právě tahle blízkost pláže a světového dědictví odlišuje albánský jih od většiny konkurenčních přímořských destinací. V Chorvatsku sice najdete Dubrovník nebo Split s římským palácem, ale za výrazně vyšší cenovou hladinu. Tady zvládnete dopoledne v tyrkysové laguně a odpoledne mezi antickými sloupy, a rozpočet to sotva pozná.

Hodiny tikají: albánský turismus roste dvouciferným tempem

Statistický úřad INSTAT zaznamenal v červnu 2026 meziroční nárůst ubytovaných hostů o 17 %. Červencová čísla přidala dalších 6,1 % ve vstupech do země. Koridor Saranda–Ksamil absorbuje největší díl tohoto přílivu a nejrychleji ztrácí punc „málo objevené“ destinace.

Mimo nejslavnější body, dál na sever k Himaře nebo do vnitrozemí k Gjirokastre, si Albánie drží větší prostorovou i cenovou rezervu. Takže kdo chce zažít zemi v momentě, kdy ještě balancuje mezi dostupností a autenticitou, má podle dostupných dat k dispozici ještě pár sezon. Čas se ale neúprosně krátí.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Za zabití sršně hrozí pokuta až 1,2 milionu korun. Rozhoduje jeden biologický znak, který laik na zahradě nepozná

CBD doplňky tlumí agresi u psů, ale až po letech podávání. Za změnou stojí postupný zásah do endokanabinoidního systému

Rozsáhlá americká studie sledovala přes 47 000 psů a zjistila, že u zvířat s dlouhodobým pravidelným...

Zahrádkář připojí vozík za auto a na konci vesnice dostane pokutu. Zákon totiž považuje přívěs za samostatné vozidlo s vlastním povinným ručením

Registrovaný přívěsný vozík za autem vypadá jako nevinná záležitost. Jenže za jízdu s nepojištěným přívěsem...

Dva vzorky DNA, dva různé výsledky. Případ mrtvé velryby Timmy vyřešil až genetik, který odhalil chybu v interpretaci laboratorních dat

22. července 2026 vstoupila hamburská veterinářka Kirsten Tönnies před kamery a oznámila, že DNA vzorky z...

Bobr v česko-saském pohraničí požírá invazní netykavku žlaznatou. Okusuje ji přesně tak, jak radí oficiální metodika na její likvidaci

Chráněný hlodavec na Šluknovsku opakovaně požírá jednu z nejagresivnějších invazních rostlin v Česku, a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

15 hodin autem z Česka leží země s plážemi jako Řecko a cenami o polovinu nižšími. Chorvatsko proti ní ztrácí

„Těším se na akci ministra Zůny.“ Babiš poslal vojáky na Šumavu, experti nechápou

Meteorologové sledují něco mimořádného. Vývoj v Pacifiku překročil hranici, která tu ještě nebyla

Nahá Sydney čelí vlně odporu. Do americké hvězdy už se pustily i české sportovkyně

Něrgešová znovu bojovala se zhoršením stavu. Po měsíční pauze se vrací k životu

V thajském lese našli „ďábelskou květinu“. Není zelená a energii ze Slunce nepotřebuje