Bez Emily Warren Roeblingové by nejspíš nestál Brooklynský most, symbol New Yorku, nazývaný dokonce osmým divem světa

Sdílet

Možná je toto tvrzení malinko nadnesené, nicméně pravdou je, že životní příběh této pozoruhodné ženy je s ikonickou stavbou vedoucí přes East River a spojující dvě části New Yorku - Manhattan a Brooklyn - pevně spjatý. Ve své době největší visutý most na světě se objevuje v mnoha filmech či seriálech a budí dodnes obdiv a pozornost…

Emily Warren Roeblingová

Zdroj: Carolus-Duran, Public domain, via Wikimedia Commons

O jeho stavbě dlouhá léta snil a projekt vypracoval John Augustus Roebling, americký stavební inženýr a projektant německého původu. Realizovat most mu však osud nedopřál. I když stavbu poté oficiálně vedl jeho nejstarší syn Washington Roebling, nakonec vše na svých bedrech nesla jeho žena Emily.

02c9d50180e73-obrazek.jpg.webp
John Augustus Roebling
Foto: Brooklyn Museum, Public domain, via Wikimedia Commons

Emily Warren Roeblingová (1843-1903) měla to štěstí, že se narodila do bohaté a vlivné rodiny, která jí umožnila studovat prestižní dívčí školu Georgetown Visitation Convent ve Washingtonu. Byla vynikající studentkou, absolvovala ji s vyznamenáním. Otec byl newyorský politik, známý byl i její starší bratr Kemble, velitel 5. armádního sboru v době americké občanské války a odborník v oboru topografie.
Díky bratrovi, kterého v roce 1864 navštívila v jeho vojenském táboře, se jednadvacetiletá Emily na vojenském plese seznámila s jeho podřízeným, plukovníkem Washingtonem Roeblingem. Byla to láska na první pohled. Vzali se po necelém roce v lednu 1865, i když Washington musel zůstat do konce války v armádě.

Washingtonův otec John Roebling, odborník na mostní konstrukce, právě připravoval svůj nejslavnější projekt - Brooklynský most. A hned do něj zapojil i novomanžele. V roce 1867 je poslal na opožděnou svatební cestu do Evropy. To byl oficiální účel cesty, ale prakticky je poslal „na zvědy“. Požádal je, aby provedli výzkum pro jeho nový projekt mostu. Evropa byla v projektování mostů mnohem dál než Amerika, a tak dostal Washington za úkol studovat různé techniky používané na některých významných evropských mostech včetně visutého mostu Clifton v anglickém Bristolu.

9b6c566deeb82-obrazek.jpg.webp
Foto: Shutterstock

Nejdůležitější bylo podrobně se seznámit se způsobem používání tzv. kesonů, představujících budoucnost mostního stavitelství. Ty v Americe doposud neznali. Byly to přetlakové vodotěsné komory, jež umožnily stavět pod vodou, která se do nich samozřejmě nesměla dostat. Bylo to velmi složité, ale pro stavbu nezbytné a zároveň velmi nebezpečné. Když novomanželé odjížděli do Evropy, byla už Emily těhotná. 21. listopadu 1867 porodila v tehdy pruském městě Mülhausenu (dnes Mulhouse patří Francii) svého jediného syna Johna Augusta Roeblinga II.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Mary Cassattová: Američanka, která dobyla Paříž. Picassovy obrazy byly podle ní „odporné malby“

Po návratu do Spojených států se manželé Roeblingovi usadili v Brooklynu, poblíž staveniště mostu. Před zahájením stavby, která byla schválena v roce 1869 a započala 3. května 1870, ale došlo k tragédii. Při poslední kontrole místa si projektant John Roebling nevšiml připlouvající lodi. Ta mu při nárazu do mola rozdrtila nohu, na níž mu museli amputovat prsty. Dostal tetanus a zanedlouho zemřel. Projekt musel převzít jeho syn Washington. Naštěstí byl díky času strávenému v Evropě na stavbu dobře připraven. Byl velký perfekcionista, a tak byl na stavbě od rána do večera.

Pravidelně se připojoval ke svým dělníkům pod vodou v kesonech. Tehdy se ještě nehledělo bezpečnost práce a hlavně se nevědělo, že práce pod tlakem je mimořádně nebezpečná - že způsobuje tzv. dekompresní neboli kesonovou chorobu. Tato zpočátku záhadná nemoc začala postihovat mnohé dělníky, pracující v otřesných podmínkách a vydělávající si pouhé dva dolary za den. V době výstavby mostu jich na nemoc zemřelo dvacet sedm.

7bdaa5e129f2e-obrazek.jpg.webp
Pohled na Manhattan v roce 1876, na kterém je vidět Brooklynský most ve výstavbě
Foto: New York Public Library, Public domain, via Wikimedia Commons

Onemocněl i Washington Roebling. Zpočátku tomu nevěnoval pozornost. Naopak! Spouštěl se do kesonů ještě častěji a zůstával dole mnohem déle, čímž si stále více poškozoval zdraví. Cítil se ale za dělníky zodpovědný a trápil ho i pocit viny. Pak u něj nemoc udeřila naplno a od roku 1873 byl Washington trvale upoután na lůžko a nemohl už docházet na stavbu. Nemoc mu způsobovala křeče, zhoršovala mu zrak a narušovala rovnováhu, takže trpěl téměř neustálými bolestmi. Byl extrémně citlivý na jasné světlo a hlasité zvuky. Nikdy se nevyléčil, i když žil dalších třiapadesát let.

Role stavbyvedoucí se tedy roku 1873 musela ujmout jeho žena Emily, i když Washington zůstal oficiálně hlavním inženýrem a stavbu dozoroval pomocí dalekohledu z okna své ložnice na Columbia Street. Zpočátku se manželé snažili udržet nemoc v tajnosti. Obávali se, že by mohli o tuto zakázku přijít. Emily docházela denně na stavbu, dohlížela na smlouvy a nákupy materiálu, vedla veškerou korespondenci a vypracovávala technické návrhy a náčrty. Vše konzultovala s manželem. Jednala se zaměstnanci, finančními partnery i politiky, kteří se k situaci postavili překvapivě pozitivně. Byla tak schopná a přesvědčivá, že se pak začaly šířit zvěsti, že vlastně celý projekt je její dílo.

655abcc7b280c-obrazek.jpg.webp
Emily Warren Roeblingová
Foto: Carolus-Duran, Public domain, via Wikimedia Commons

Emily byla mimořádně výkonná žena, která přes veškerou svou práci na mostě zůstávala milující a pečující manželkou a matkou. Neustále si také doplňovala své technické vzdělání. Když byl most dokončen, bylo rozhodnuto, že první, kdo most přejede, by měla být Emily. Tak se i stalo - za velkých ovací jej přejela v kočáře s kohoutem, symbolem vítězství, na klíně.

24. května 1883 byl most slavnostně otevřen. Zásluhy Emily ocenil jak starosta New Yorku, tak na večerní recepci i tehdejší prezident Chester Arthur. Ta se konala za účasti tisíce hostů v brooklynském domě Roeblingových. Pak Washington Roebling na post hlavního inženýra rezignoval a manželé se odstěhovali do Trentonu v New Jersey. Další léta se Emily věnovala především rodině, kromě manžela i svému synovi, který trpěl srdeční chorobou. Když začal studovat vysokou školu, přestěhovala se i s manželem za ním, aby ho měla pod dozorem.

Na své zájmy a ambice se soustředila, teprve až syn dostudoval, oženil se a odstěhoval se do Arizony. Byla velmi činorodá, stala se aktivní členkou několika ženských organizací a spolků. Začala také studovat práva na Newyorské univerzitě, kde získala certifikát z kurzu práva žen. Vypravila se rovněž na cestu do Evropy a vzpomínala na tu svou „svatební“. Bohužel tentokrát musela cestovat sama, manželovi to jeho zdravotní problémy nedovolily. Jako váženou osobu ji v Londýně přijala královna Viktorie, v Petrohradu se pak zúčastnila korunovace ruského cara Mikuláše II.
Po návratu zase cestovala a přednášela po celých Spojených státech. Bojovala za práva žen, zejména za majetkové a volební právo. Na konci života ji už trápily vážné zdravotní problémy. Zemřela 28. února 1903 na rakovinu žaludku v nedožitých šedesáti letech. Její manžel ji přežil o 23 let…

Zdroj info: Emily Warren Roebling, the Woman Who Helped Build the Brooklyn Bridge, Mental Floss 2018, Emily Warren Roebling, ASCE 2019, The Love Story That Made The Brooklyn Bridge, Forbes 2019, Wikipedie

Bez Emily Warren Roeblingové by nejspíš nestál Brooklynský most, symbol New Yorku, nazývaný dokonce osmým divem světa

„Rusko není připraveno.“ Analytik estonské rozvědky popisuje největší strach Kremlu

Tyto obory si v roce 2026 finančně polepší nejvíc. Zaměstnanci mohou počítat s vyšší výplatou

Nor, který zahodil hůlky a utekl k lesu, promluvil. Přišel o člověka, jehož miloval

Zemřel Robert Duvall, proslavily ho role ve filmech Kmotr a Apokalypsa

CENTRUM o páté: Nový ministr, AI bez lidí i záhada hřbitovů. Den plný otazníků